Reakce na dopis hlavního hygienika adresovaný senátorům

Hlavní hygienik MUDr. Vladimír Valenta zaslal dne 12. 6. 2015 všem senátorům odpovědi na otázky stran očkování položené ministerstvu zdravotnictví senátory M. Tesaříkem a J. Seitlovou k projednávané novele zákona o ochraně veřejného zdraví.

K nahlédnutí zde:

 

Na zaslané odpovědi je nutné zareagovat a některé uváděné skutečnosti uvést na pravou míru resp. vyvážit dalšími argumenty, aby (nejen) senátoři mohli problematiku pochopit z širších souvislostí. 

 

Vážené paní senátorky,

vážení senátoři,

 

k vašim rukám byly zaslány odpovědi hlavního hygienika MUDr. Vladimíra Valenty, PhD. (č.j. 31559/2015-NH-30.0) na dotazy, které vznesli paní senátorka J. Seitlová a pan senátor M. Tesařík. Existuje několik významných momentů, na které považujeme za důležité reagovat a upozornit vás v rámci předběžné opatrnosti. 

 

1.     Odpovědnost státu za škodu způsobenou očkováním

V tomto ohledu lze s názory hlavního hygienika souhlasit až na jedinou nicméně velmi důležitou věc. Složitá stran náhrady škody není až tolik problematika právní, ale je to především problematika expertní. To má jeden důležitý důsledek, který pan Valenta neuvádí.. Zatímco právní otázky jsou obvykle suverénní národní volbou, expertní otázky přesahují státní hranice a právními předpisy odpovědi na ně diktovat nelze. Co mohou způsobovat vakcíny očkovaným lidem je stejné v ČR, v SRN, v USA, v Kanadě i ve Švédsku. Česká republika si zajisté může zvolit, jaké nežádoucí účinky v souvislosti s očkováním bude standardně odškodňovat. Nemůže však v principu zabránit tomu, aby se poškození jednotlivci domohli soudní cestou náhrady škody i za jiná zdravotní postižení, pro která již existují na světě vědecké důkazy souvislosti. Expertní otázky a odpovědi na ně nejsou suverénní národní volbou. Ministerstvo zdravotnictví by proto snadno a velmi rozumně mohlo vyjít z expertních materiálů jiných vyspělých států.  

                    

2.     Rigidita očkovacího kalendáře v ČR není podložená 

 MZčR mylně informuje senátory o důvodech, proč je (a musí být) očkovací kalendář v ČR rigidní a mohou jej individualizovat pouze dvě specializovaná centra v Praze a Brně. Důvody rigidity očkovacího kalendáře v ČR mají výhradně vnitrostátní původ, a to mnohem více politický a mocenský, než racionální. Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropského centra pro kontrolu nemocí (ECDC) jsou adresována všem státům bez výjimky. Je to jednotný vstup pro zdravotní politiky. Pokud by z těchto nadnárodních doporučení skutečně vyplývalo, že správný je právě český očkovací kalendář, měl by tento rigidní český očkovací kalendář být aplikován všemi státy. To ale zjevně není. Jiné vyspělé státy Evropy na základě úplně stejných nadnárodních doporučení přijaly jiné očkovací kalendáře, jiná očkovací schémata a zcela jiný – flexibilní - přístup k individuálním očkovacím plánům.

 

Zmíněná kolektivní imunita vzniká nejen proočkovaností, ale i proděláním choroby samotné. Pokud se proočkovanost populace pohybuje kolem 90%, předpokládá se, že vzniká dostatečná kolektivní imunita. Pojem proočkovanost populace vůbec nemusí odpovídat míře její skutečné imunologické ochrany. Zaměňování pojmů proočkovanou a kolektivní imunita odborníky je zcela nepřípustné a vyjadřuje zjevně manipulativní úmysly. Pokud určitá vakcína poskytuje očkovaným ochranu v průměru na 7 let a pokud touto vakcínou proočkujeme v dětství úplně každého jedince, bude proočkovanost 100%, ale imunologická ochrana populace méně než 10%. Úplná 100% proočkovanost tak rozhodně neposkytne potřebnou hodnotu kolektivní imunity v populaci. Tato situace se týká epidemiologické situace černého kašle, spalniček, příušnic, zarděnek. Tyto vakcíny poskytují ochranu různě dlouhou (u vakcíny proti černému kašli několik měsíců až 4 roky, příušnice, zarděnky cca deset let, spalničky cca dvacet let-často argumentovaná epidemie spalniček v Německu, která se má správně nazývat endemií, ne epidemií, se týkala hlavně populace starší dvaceti let). Populace starší deseti let již pravděpodobně chráněna není, stejně jako pravděpodobně není chráněna populace dnešních třicátníků, čtyřicátníků a není možné tedy mluvit o vytváření a udržování kolektivní imunity. Zmíněné ohrožené děti s imunodeficitem jsou běžně tedy ohrožovány dospělými lidmi, mezi kterými se pohybují, žijí v domácnostech, na hřištích atd. Zde je na místě žádat epidemiology o sérologické testy naší populace, které by měly být k dispozici z posledních let.

 

3.     Sankce a závažnost přestupku – hra MZ ČR „na jistotu“

Provozovatelé zařízení a organizátoři akcí pro děti nepatří mezi silné ekonomické subjekty. Riziko jakékoliv sankce v řádu pouhých tisíců korun představuje ztráty, které si jejich rozpočty často nemohou dovolit. I velmi malé sankce, se na této půdě potkají se stejným efektem a účinkem jako sankce vysoké a likvidační. Navíc, uložení sankce by provozovatelé mnohých zařízení mohli vymáhat jako škodu po svých odpovědných zaměstnancích, pro které to je citelné a vysoké riziko, které tito zkrátka nepodstoupí.

Závažnost přestupku je v těchto případech vždy velmi podobná. Je to přijetí neúplně očkovaného dítěte do dětského kolektivu i přes zákonný zákaz. Tento přestupek opravdu nemůže sám v sobě nabývat podobu zanedbatelnou a vedle toho podobu „dramatickou“. Je to pořád téměř totéž. Pokud spáchání tohoto přestupku umožňuje dozorovému orgánu uložit sankci v řádu mnoha set tisíc Kč, vyjádření pana Valenty o tom, že taková sankce bude použitá pouze při obzvláště závažném přestupku s ohledem na způsob jeho spáchání, neuklidňuje. Závažnost tohoto přestupku bude vždy velmi podobná – bude totiž vždy prakticky nicotná – a způsob jeho spáchání také. Dítěti, které nemá na papíře zakřížkováno „plně očkováno“ bude odpovědnou osobou umožněno být mezi dětmi. V tom opravdu nelze hledat a nalézat zásadní rozdíly, a proto ani zákonné důvody pro zásadní rozdíly v sankcích.

 Sankce je až druhá rovina problému, neodůvodněnost tohoto omezení je jasná i v tom, že ji dosud nikdo nevysvětlit. Dítě na akci trvající 5 dní ohrožením není a provozovatel za něj pokutu dostat nemůže, bude-li akce je o den delší stává se toto dítě potencionální hrozbou kolektivu i pořadatele

 

 

4.     Průlom do kolektivní imunity zrušením očkovací povinnosti v kolektivech není opodstatněný

 Pan Valenta přesvědčuje senát, že zrušení povinnosti očkování jako podmínka účasti dítěte v kolektivech by zapříčinil průlom kolektivní imunity. K takovému tvrzení musí být splněny některé podmínky zmíněné již výše. Proto:

 

- bylo by třeba prokázat, že zde nějaká kolektivní imunita k prolomení vůbec je. U žloutenky typu B, tetanu i příušnic i dalších nemocí zde například ještě vůbec ani není. Není zde vůbec co prolamovat. Existence dostatečné kolektivní imunity je základním logickým předpokladem jejího prolomení.

- bylo by třeba prokázat, že výskyt neočkovaných dětí v rodinách, na pískovištích, hřištích, ve sportovních a hudebních kroužcích, nebo v nákupních centech kolektivní imunitu neprolamuje, ale kdyby tyto neočkované děti byly ve školkách a na dětských táborech, kolektivní imunita by se nám už lámala.

 Tvrzení hlavního hygienika uvádí, že děti v kolektivech mají právo na to, aby je neočkované děti neohrožovaly nemocemi. Imunologicky chráněné děti však neočkované děti nemocemi neohrožují. Pan Valenta dále evidentně zapomíná na logiku a odborné odůvodnění některých očkování. Například proti zarděnkám se plošně na světě očkuje pouze proto, že ne všechny malé holčičky stihly s výhodou prodělat zarděnky v dětském věku. Ochrana proti zarděnkám je užitečná až ženám v těhotenství. Nebylo by tedy nic lepšího (s ohledem na selhávání právě očkování proti zarděnkám), než aby se všechny malé holčičky přirozeně nakazily zarděnkami už ve školce. Tyto malé holčičky mají právo získat včas a s výhodou celoživotní imunitu proti zarděnkám, když současné očkování jim ji prokazatelně neposkytuje, dokonce ani na pouhých 10 let.        

Je nepochopitelné, že stanovisko MZČR veřejně označuje odpůrce očkování za původce snížené proočkovanosti, výskytu dříve kontrolovaných infekčních onemocnění. Přitom nezpochybňuje účinnost očkovacích látek, pokles kolektivní imunity právě pro časově omezenou účinnost vakcín, nepočítá vymírání generací s trvalou imunitou proti některým nemocem po prodělané nemoci jako další důsledek nárůstu výskytu těchto infekcí

 

5.     Šetrnost hexavakcíny je nepodložená, naopak byla vyvrácena již dříve

Dle odborníka imunologie v některých případech může být hexavakcína z důvodů své komplexnosti více pro organismus dítěte reaktivní, což tvrzení hlavního hygienika z nějakého důvodu fakticky popírá, a je na místě a je nutné zajistit a mít dobrou alternativu i v rámci jiných vakcín, neboť i tyto jsou v ČR registrovány a mohou být použity. Např. včetně kvalitní pentavalentní očkovací látky. 
Vyšší reaktivita hexavakcíny je doložena a byla v naší zemi odhalena díky systematické odborné práci a dokumentaci pana prof. MUDr. Karla Křepely, CSc. za stavu, kdy i přes předchozí upozornění s tehdy podávanou BCG vakcínou proti tuberkolóze záhy po narození vyhláška MZ ČR nařizovala podání hexavakcíny od 13. týdne věku dítěte, bez dostatečného respektu k BCG. Koincidence začala proto vyvolávat zcela zbytečně sekundární reakce v místě BCG vakcinace a začala se snižovat důvěra veřejnosti v očkování díky výskytu zcela zbytečných sekundárních vedlejších účinků. Nebyl dodržen dostatečný časový interval klidu po BCG vakcíně. Vakcíny, které se předtím používaly bez hepatitidy B, však toto nevyvolávaly.

Vzhledem k epidem. datům lze očkovat proti žloutence typu B (hepatitidě B) později, což je bezpečnější i z důvodu uzavření hematoencefalické bariéry dítěte, tedy ochranné vrstvy mezi mozkovými cévami a mozkovou tkání. Tato tkáň vzniká až kolem 2.roku dítěte, chrání mozek před vlivy infekcí, toxinů, těžkých kovů aj. Při každé vakcinaci, či infekci může dojít k narušení HE bariery, která se teprve vytváří. Toto může být příčinná souvislost mezi často zmiňovanými neurologickými postiženími a  očkováním, ovšem nejen v dětství, ale i v dospělosti, dnes neurology a dalšími odborníky popisovanými jako ASIA syndrom (autoimunitní syndrom indukovaný adjuvancii ve vakcínách)
Navíc složky proti černému kašli, obsažené v hexavakcíně, nejsou v posledních letech dostatečně imunogenně aktivní a proti pertusi (tj. dávivý neboli černý kašel) hexavakcína bohužel nezajišťuje dostatečnou preventivní účinnost. Je proto s podivem, že se při vyjádření starostlivosti s epidemiologickými přehledy o tom ani o účinnější vakcíně předložený dokument vůbec nezmiňuje. Tento závažný problém není vůbec vyřešen.

Kritériem musí být bezpečnost, ne komfort ani počet vpichů. Musí se jednat o správné použití vakcín a minimalizaci potenciálně nežádoucích účinků, jež jediné mohou navrátit narušenou důvěru veřejnosti v očkování i jeho dobrovolného vyhledávání. Lze důvodně očekávat, že restrikce ničemu nepomohou, povedou k opaku a k dalšímu nebezpečnému prohloubení polarizace společnosti.

 Spolek ROZALIO   


Aktuálně v legislativě

 

 

 

Zákon o ochraně veřejného zdraví

* Sněmovní tisk 530

* Vyhlášen ve Sbírce zákonů

Náš poslední článek ZDE.

 

Zákon o náhradě újmy způsobené

povinným očkováním

* Sněmovní tisk 451

* Vyhlášen ve Sbírce zákonů

jako zákon č. 116/2020 Sb.

Náš poslední článek ZDE.

O vyhlášce k zákonu ZDE.

 

 

Darujme

 

Nadcházející akce

Ne 20. 9. Praha

v 15:10 hod.

Evolution, Výstaviště Holešovice

Přednáší: Martina Suchánková

 

Pá 25. 9. Brno

od 17:00 hod.

Nové Sady 37

Přednáší: MUDr. L. Eleková

 

Ne 1. 10. Olomouc

16 - 19 hod.

Ostrov pro rodinu

Přednáší: Alice Kulhánková

 

Čt 15. 10. Praha

15 - 18 hod.

A-centrum, Vítkova 10

Přednáší: Martina Suchánková

 

Út 20. 10. Česká Lípa

16 - 19 hod.

Rodinné centrum Slůně

Přednáší: Martina Suchánková

Doporučujeme

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

  Hnutí za aktivní mateřství

 

 

A centrum

 

 

 

Unie porodních asistentek

 

Meduňka - rodinný měsíčník o alternativních cestách ke zdraví

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Archivace stránek