HPV (očkování proti lidskému papilomaviru) - názor MUDr. L. Lázničkové

O očkování proti lidskému papilomaviru se vyjádřila vedoucí Centra naděje a pomoci (CENAP) MUDr. Ludmila Lázničková, jako jedna z mála odborníků, otevřeně a velmi kriticky pojmenovala konkrétni faktory tohoto onemocnění versus očkování.

Očkování proti HPV

Rodičům dospívajících dětí, mladým ženám, někdy i mladým mužům, je nabízeno očkování proti HPV jako očkování proti rakovině čípku.

Jaká jsou fakta ohledně rakoviny čípku:
Zhoubný nádor vzniká třeba jen z jediné buňky, která se zvrhla, vymkla se všem kontrolním mechanismům a rychle se dělí. Zvětšuje se velikost nádoru, který ničí své okolí, prorůstá do okolních orgánů a při uvolnění buněk např. do krevních či mízních cév může dojít k vytvoření vzdálených ložisek nádoru, které se označují jako metastázy. Ty mohou vyrůstat na okolních orgánech, v mízních uzlinách nebo i v orgánech vzdálených. Chovají se většinou stejně agresivně jako prvotní ložisko, z kterého vznikly. Nejčastějším zhoubným novotvarem ženských pohlavních orgánů je rakovina děložní sliznice (karcinom endometria), na druhém místě je rakovina děložního čípku (karcinom cervixu).

Rakovina děložního čípku (hrdla) patří mezi časté typy zhoubných nádorů u žen. U nás na něj zemře zhruba kolem 500 žen ročně.

Na přechodu sliznice kanálu děložního hrdla a sliznice na povrchu čípku vznikají buněčné změny, ze kterých pravděpodobně vlivem infekce lidským papilomavirem (HPV) může vzniknout rakovinné bujení.

Některé kmeny virů, které jsou běžně přenášeny sexuálním stykem, mohou u žen až stokrát zvýšit riziko vzniku rakoviny děložního čípku. V případě mnohých nádorů děložního čípku nalézáme přítomnost vysoce rizikovými HPV (human papiloma virů) 16 a 18 téměř ve 100%.

Podle mnoha statistik Papiloma virus, který způsobuje rakovinu krčku (HPV), se vyskytuje u každé páté mladé ženy. Šíří se sexuálním stykem. Ačkoli následně dojde jen u části nositelek papiloma viru k rozvoji rakoviny, většina případů nemoci pochází z infekce.

Bylo zjištěno, že přibližně u určité skupiny žen, které jsou nositelkami papiloma viru, nedochází k rozvoji takových změn na krčku, které by bylo možno pokládat za začátek rozvoje zhoubného bujení. Předpokládá se, že je to pravděpodobně tím, že u této skupiny žen je imunitní systém je schopen se s jejich infekcí vypořádat a to ještě před tím, než u nich dojde k propuknutí choroby. To vedlo vědce k tomu, že byla vytvořena hypotéza, že pokud ženy budou naočkovány, nerozvine se u nich infekce a tedy riziko rakoviny se sníží.

Očkování má smysl u toho, kdo s virem ještě nepřišel do kontaktu. Zde je nutné připomenout, že nákaza se dá získat i jinými sexuálními praktikami, nejen samotným pohlavním stykem.

Vědci zatím předpokládají, že účinnost vakcíny by měla vydržet asi pět až deset let. Pak se objevuje otázka - nevíme, co bude dál – zda se ženy budou znovu přeočkovávat? A v jakém intervalu?

Žádná vakcína nikdy není úplně 100% účinná. To se bude samozřejmě týkat i této vakcíny. Nabízí se tedy další otázka – v jakém procentu bude tedy vakcína vlastně účinná?

Při každém očkování se mohou vyskytovat rizika průvozích komplikací  - samozřejmě ani u tohoto očkování nelze nikdy vyloučit toto riziko.
Nejvyšší frekvence výskytu rakoviny je okolo 40 let, další okolo šedesátky. Pokud se dnes očkují 15 letá děvčata, až za 30 let, respektive za 50 let, se zhodnotí účinnost tohoto pokusu. 

Výstupy po 8 letech po očkování nejsou tedy hodnověrné z hlediska celkové dlouhodobé prognozy.
Střídání sexuálních partnerů a časné zahájení sexuálního živote představuje velké riziko nákazy jak nákazy HPV, tak vzniku rakoviny čípku. To zvyšuje ještě užívání hormonální antikoncepce, protože ta mimo jiné vede snížení odolnosti organismu vůči infektům. Za další rizikový faktor je považováno kouření, nedostatečně pestrá strava s nedostatkem vitamínů, a další, obecně známé rizikové faktory pro rozvoj rakoviny, jako je například nepřiměřený stres.

Mnozí dnes znovu objevují, že zásady hygieny pohlavního života, jako je začátek sexuálního života až po uzavření sňatku, oboustranná celoživotní věrnost a zachování si vzájemné úcty, včetně neužívání hormonální antikoncepce, je ta nejlepší rada, jak rakovině čípku předcházet.
Stejně jako v pozdějším věku pravidelná gynekologické vyšetření. Vzniku zhoubného bujení předchází změny buněk děložního hrdla nazývané jako prekancerózy (předrakovinová stadia buněčných změn). Cílem preventivních vyšetření je tyto změny na čípku děložním včas odhalit a léčit. Pokud jsou prekancerózy neléčené je průměrná doba od začátku vzniku buněčných změn do vzniku zhoubného nádoru asi 10 let. Je zřejmé, že pravidelné kontroly čípku děložního včas odhalí podezřelé ložisko a důsledné léčení bezesporu zabrání vzniku rakoviny.

Proto mají tak velký význam pravidelné preventivní prohlídky, a to i u žen, které subjektivně nemají žádné potíže.

Na druhou stranu ani žena, která podstoupila očkování, nikdy není zcela chráněna před rozvojem rakoviny, jak je i výše uvedeno, riziko rakoviny se pouze sníží, ale nikdy se nevyloučí zcela. I tyto ženy by v rámci ochrany svého zdraví měly dodržovat pravidelné intervaly preventivních prohlídek spolu s dodržováním vysoké hygieny pohlavního života.

MUDr. Ludmila Lázničková
www.cenap.cz

Kauzální souvislost mezi očkováním Hib a vznikem dětské cukrovky dokázána již v r. 2002

Studie ve Finsku provedena již v roce 2002 dokázala kauzální souvislost mezi vakcínou Hib (Haemophilus influenzae typu B) a následným vznikem dětské cukrovky ( diabetes mellitus). Čtěte zde http://www.vaccines.net/newpage16.htm .  Otištěno v : Autoimmunity 35:247-253,2002.  Dr. Classen, který se již přes 10 let zabývá kauzálním vztahem mezi očkováním a dětskou cukrovkou však dokázal, že i po jiných vakcínách, především pak po BCG ( tuberkulóze), pertusi ( černému kašli) obsahující aluminium, žloutenkou typu B ( hepatitis B) a MMR ( příušnice, spalničky, zarděnky) rapidně stoupá výskyt dětské cukrovky typu IDDM (insulin dependent diabetes). Více zde: http://www.vaccines.net/newpage114.htm .  

Studie MUDr. J. Helcla týkající se zavedení celoplošného očkování proti hepatitidě B

Podklady pro strategii očkování proti virové hepatitidě typu B v ČR – Závěry studie MUDr. J. Helcla, kterou vypracoval pro ministerstvo zdravotnictví před celoplošným očkováním proti žloutence typu B, jenž nedoporučil

Závěrečná zpráva (PDF)

 

 

Očkování proti tuberkulose u dětí v České republice

Velmi kritické vyjadření českých dětských lékařů k BCG vakcinaci

Po jeho přečtení je těžké pochopit, proč se stále provádí ?!

Číst dál...

"Zdravý český rozum" a BCG revakcinace - článek v Medical Tribune

Článek v Medical Tribune od Prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc. o problematice  přeočkování proti TBC, která se  u nás obyčejně provádí  na základě negativného tuberkulinového testu.

MUDr. Kolek však argumentuje, že řada dokumentů odborných a vládních organizací (např. z Velké Británie, USA, Kanady)  poukazují na to, že tuberkulinový test sice ukazuje na kontakt s mykobakteriemi a je ukazatelem opožděné hyperreaktivity vůči jejich antigenům, ale v žádném případě neprokazuje obranyschopnost proti tuberkulóze.

Lidé s pozitivním testem onemocní stejně často jako ti, u nichž byla reakce negativní… Na základě známých faktů WHO již v roce 1995 vyhlásila, že tuberkulinová kožní reakce jako test účinnosti BCG by měla být zrušena. Prohlášení WHO a odborných společností Británie, USA a Kanady, ale i jiných odborných sdružení a odborníků skupiny EuroTB, tak MUDr. Kolek shrnuje tvrzením: "Revakcinace neprokázala racionální význam a není doporučována." Kolek dále píše, že revakcinace navíc zkresluje hodnocení tuberkulinového testu a je ekonomicky velmi neefektivní. Podle uvedených argumentů lze spolehlivě předpokládat, že eventuálním zrušením revakcinace neohrozíme naši populaci zvýšením výskytu TBC. Více na: http://www.medical-tribune.cz/archiv/mtr/164/4560

Odborný spolek pro očkování - Pravidelné očkování předčasně narozených dětí

25.6.216

Předčasně narozené děti mohou mít, na rozdíl od dětí narozených v řádném termínu, nedostatečně vyvinutý imunitní systém, tj. přechodnou imunodeficienci, která se může podílet na nedostatečné imunitní odpovědi po očkování a rovněž může vést ke zvýšenému riziku postvakcinačních nežádoucích účinků. Ačkoli se v posledních desetiletích většina odborných společností ve světě kloní k očkování nedonošených dětí v chronologickém věku a to nezávisle na gestačním věku novorozence (tj. délky těhotenství vyjádřené počtem týdnů), obezřetnost při takovém očkování zůstává stále na místě. V květnu 2015 vydala Česká neonatologická společnost spolu s Českou společností alergologie a klinické imunologie stanovisko k očkování těchto dětí, ve kterém vyjádřila vhodnost odložení zahájení pravidelného očkování do 4-6 měsíců chronologického věku dítěte.

Číst dál...

Postoj České pneumologické a ftizeologické společnosti na problematiku BCG vakcinace

Očkování proti tuberkulóze má sice dlouholetou tradici, avšak patří mezi očkování, která se v mnoha evropských zemích přestala provádět. Existují studie, které ukazují, že BCG vakcina proti TBC není efektivní a s klesoucí mírou výskytu TBC se v zemích jako Německo, Španělsko a Finsko přestalo proti tuberkulóze očkovat. Existuje však česká studie, která zkoumala období mezi 1986 a 1993 v ČR, kdy se v některých krajích novorozenci neočkovali. Během tohoto období se pětkrát zvýšil výskyt TBC. Tato studie je jeden z důvodů, proč Česká pneumologická a ftizeologická společnost nadále trvá na zachování plošného očkování proti TBC s tím, že by se první dávka vakcíny aplikovala po 6. měsíci života dítěte.

 Na dotaz Karoliny Kovtun, aby ČPFS vysvětlila svoje stanovisko k problematice očkování TBC, Prof. MUDr. Karel Křepela napsal následující článek. 

Číst dál...

Malé absolutní riziko horečnatých křečí po očkování - Vakciny.net

13.6.2016

 

Na počátku června letošního roku byla publikována práce, která hodnotila riziko horečnatých křečí po očkování u dětí mladších 2 let. Ukázalo se, že se zvyšuje po současném očkování některých vakcín, i když absolutní riziko zůstává stále malé.
Autoři se soustředili na hodnocení očkování proti chřipce jak odděleně tak v kombinaci s dalším očkováním. K tomu využili databázi hlášených příhod (Vaccine Safety Datalink). Celkem bylo identifikováno 333 potvrzených příhod horečnatých křečí u dětí ve věku 6-23 měsíců během chřipkové sezóny v letech 2006-2011. Ovšem jen 103 příhod bylo hodnoceno v souvislosti s očkováním, protože se objevily bezprostředně nebo do 1 dne po očkování. Ostatní příhody pozorované 14-20 dní po očkování se staly kontrolou.
Horečnaté křeče byly definovány jako křeče s tělesnou teplotou >=38°C, s teplotou zaznamenanou pečovatelem dítěte do 24 hodin nebo jako klinicky diagnostikované s vyloučením pacientů s intrakraniální infekcí, s metabolickými poruchami nebo s anamnézou horečnatých křečí.

Číst dál...

Proč (ne)očkovat TBC v porodnici

Máme doma dvě malé děti a snažíme se zodpovědně přistupovat k jejich zdraví. A tam je pro mě na prvním místě prevence. To pro nás znamená zdravou stravu, pobyt venku, léčení pokud možno přírodními prostředky ... a tak se pomalu dostáváme k očkování.

Číst dál...