Bude nový zákon o odškodňování nežádoucích účinků očkování skutečnou pomocí nebo nedosažitelnou normou?

Tisková zpráva

Praha, 26. července 2018

Ochrnutí, epilepsie, rozsáhlé ekzémy, regrese ve vývoji, takové a další případy následků očkování popisují mnozí rodiče v brožurách „Jak zasáhl systém očkování do života některých rodin“. Stát dosud odpovědnost za následky povinného očkování nenese, ale již roky slibuje nápravu v podobě vytvoření odškodňovacího zákona. Rodiče by tak mohli získat finanční podporu např. na nákladnou léčbu. Spolek Rozalio však upozorňuje na možné vytvoření nefunkční normy, resp. téměř nedosažitelných pravidel.

 

V České republice je zavedena povinnost očkovat, neexistuje ovšem žádná forma odškodňování újmy na zdraví vzniklé očkováním. Stát tedy na jednu stranu vyžaduje očkování pod hrozbou sankcí, avšak svou odpovědnost za případné poškození jím způsobené nepřijímá. Újma může být závažná a komplexní, často jí trpí děti, které pak potřebují dlouhodobou nebo i celoživotní péči. V lednu 2015 vyzval Ústavní soud zákonodárce k zakotvení odpovědnosti státu za poškození zdraví způsobené očkováním.

Příběh Jiříka a Honzíka

U Jiříka po očkování nastaly neurologické změny a návazné těžké epileptické záchvaty, které mu trvale poškodily mozek. Neurolog potvrdil, že změny jsou důsledkem očkování. Jiřík je upoután na invalidní vozík, na kterém tráví skoro celý den. Nedávno chlapec potřeboval nový invalidní vozík, ale pojišťovna ho odmítla proplatit. Rodiče však nemají kapacitu na vymáhání kompenzace od státu a raději volí veřejnou sbírku. Nákup vozíku odkládají na dobu, než se peníze vyberou. Pleny pro Jiříka je stojí několik set korun měsíčně, a to je jen jedna ze speciálních pomůcek, které chlapec potřebuje.

Zcela zdravému Honzíkovi po druhé dávce hexavakcíny ochrnula celá polovina tvářičky, čeká ho několik operací a bude doživotně poškozen. Lékaři shledali, že jde o důsledek očkování a přes veškerou péči nelze podle nich očekávat zlepšení. Proto rodiče chtějí pro svého synka spravedlivou kompenzaci. Ministerstvo zdravotnictví jejich žádost odmítlo s odůvodněním, že v ČR neexistuje právní norma, podle které by mohlo chlapce odškodnit, resp. není stanovena zodpovědnost za poškození. Zbývá tedy jen soudní cesta, která je však náročná, nákladná a zdlouhavá. Žaloba proti státu je nyní u Obvodního soudu pro Prahu 2 a je možné, že to skončí až u Ústavního soudu. Pro většinu rodičů v podobné situaci je proto řešení soudní cestou zcela nereálné.

Systém odškodnění ve světě

V Evropě i ve vyspělém světě je odškodnění samozřejmou součástí právního rámce. V devatenácti zemích světa jsou zavedeny programy kompenzací za nežádoucí účinky očkování, v Evropě fungují ve 13 zemích, např. ve Francii, Švýcarsku, Rakousku či Německu. Většina těchto zemí má dokonce očkování pouze plošně doporučené, nikoliv povinné.

Neexistující odškodnění v ČR

V roce 2016 bylo Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv hlášeno 827 závažných nežádoucích účinků v souvislosti s očkováním. Všechny tyto případy by se jistě neodškodňovaly. Vyjádření ministerstva zdravotnictví, že odškodnění by se týkalo odhadem pěti případů ročně je zřejmé nepochopení komu a k čemu má odškodňovací zákon sloužit. „Zákon by neměl sloužit pro vysoké jednorázové odškodnění nejtěžších případů, ale měl by zajistit financování potřebné péče pro děti, které trpí následky plošného očkování. Náš odhad jsou desítky případů ročně, kterým by odškodnění mohlo pomoci,“ vysvětluje Martina Suchánková, předsedkyně spolku Rozalio.

Jak by měl nový zákon vypadat?

Rodiče pečující o postižené dítě většinou nemají kapacitu na složité, administrativně náročné a dlouhé procesy, za kterými na ně možná někdy v budoucnu čeká jednorázová vyšší částka. Co skutečně potřebují jsou příspěvky na rehabilitaci, kompenzační pomůcky, výživu, lázně, a to co nejdříve. Může to být např. formou měsíčního příspěvku. Často navíc musí jeden z rodičů zůstat doma jako dlouhodobě pečující osoba, a rodina tak přijde o podstatnou část příjmů. Jde tedy zejména o podporu rodiny, kdy by stát měl nastavit rozumná splnitelná pravidla pro žádosti a dokládání zdravotních posudků. „Zákon musí být formulován tak, aby odškodnění bylo dostupné, rychlé a efektivní,“ konstatuje Martina Suchánková.

Dalším zásadním rozporem, na který spolek Rozalio upozorňoval, je aplikace dvou vakcín v jeden den, nebo krátce po sobě, a to povinné a zároveň nepovinné. V těchto případech nelze rozlišit, která vakcína poškození způsobila. Podle posledních vyjádření z Ministerstva zdravotnictví se na toto již myslí a vyplácení kompenzací by se mělo týkat všech očkování, které stát plošně doporučuje a plně hradí. Má se se tedy týkat i očkování proti pneumokokům a proti HPV.

Jak se vyvíjí příprava zákona v ČR, jak dlouho už Ministerstvo zdravotnictví zákon slibuje a připravuje, naleznete v našem shrnutí ZDE.