Spalničky aktuálně – nejčastější dotazy z poradny Rozalia

Je v ČR možnost očkovat vakcínou pouze proti spalničkám?

Jaké jsou nyní v ČR registrované vakcíny pro očkování proti spalničkám a jsou dostupné?

Lze odmítnout hospitalizaci při onemocnění spalničkami, když je bezproblémový průběh?
Může být rodič hospitalizován s dítětem?

O čem vypovídají testy na protilátky? Při jaké hladině protilátek je člověk chráněný před spalničkami?

Lze nařídit zaměstnanci očkování proti spalničkám a může se zaměstnanec bránit tomuto nařízení a nenechat se naočkovat?

 

Je v ČR možnost očkovat vakcínou pouze proti spalničkám?

Tzv. monovakcína proti spalničkám není v České republice registrovaná. Mluvčí lékového ústavu Barbora Peterová pro ČRo uvedla: „Jediná monovakcína proti spalničkám je registrována ve Francii, ani v dalších zemích EU není monovakcína proti spalničkám k dispozici." Dále Peterová uvedla, že je však možné vakcínu objednat a nechat dovézt. Ovšem vakcínu z Francie do ČR dosud nikdo neobjednal.
Hana Šnajdrová z nemocniční lékárny Thomayerovy nemocnice uvedla, že už při loňské epidemii spalniček monovakcínu proti spalničkám objednávali, protože někteří zdravotníci trojvakcínu odmítli. Nechtěli se zbytečně očkovat proti dvěma dalším nemocem, proti kterým se očkovat nepotřebovali.
V lékárně v Thomayerově nemocnici je nyní dostupná monovakcína proti spalničkám MEASLES Vaccine live B.P, není však registrovaná Evropskou lékovou agenturou (European Medicines Agency - EMA). Dodává ji švýcarská distribuční firma a je vyrobená v Indii (ZDE).

MEASLES Vaccine live B.P  - SPC vakcíny ZDE.

Postup:
1) Pediatr nebo praktický lékař vystaví recept (nebo žádanku) na vakcínu, kde by mělo být uvedeno, že jde o neregistrovaný lék. Při použití neregistrovaného léku musí s použitím souhlasit lékař i pacient a je nutné učinit záznam do zdravotní dokumentace.
2) Pacient s tímto receptem zajde do lékárny, kde by měli zajistit mimořádný dovoz této vakcíny ze zahraničí. Obvyklá doba dodání cca 3 týdny, cena vakcíny je okolo 500 Kč.
3) Pacient si vakcínu vyzvedne. POZOR! Při přepravě z lékárny do ordinace je nutné dodržet chladový řetězec (vakcínu je potřeba přepravit rychle rovnou do ordinace nebo udržovat v chladu v rozmezí teplot uvedené v SPC).
4) Lékař je po použití neregistrovaného léku povinen do 7 dnů podat hlášení SÚKLu. Formulář zde: http://www.sukl.cz/modules/unregistered/?rewrite=modules/unregistered


Jaké jsou nyní v ČR registrované vakcíny pro očkování proti spalničkám a jsou dostupné?

V České republice se standardně očkuje proti spalničkám vakcínou Priorix (tzv. MMR vakcína – proti příušnicím a zarděnkám). Od 14. března 2019 je však tato vakcína z výrobních důvodů nedostupná.

Jako alternativa je k dispozici vakcína M-M-RVAXPRO (více ZDE). Její dostupnost však bude podle webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv přerušena od 4. dubna.
Obě vakcíny by měly být opět dostupné v červnu tohoto roku. Na dostupnost vakcíny se ptejte svého ošetřujícího lékaře. V mnoha ordinacích jsou zatím vakcínou Priorix zásobeni.


Lze odmítnout hospitalizaci při onemocnění spalničkami, když je bezproblémový průběh? Může být rodič hospitalizován s dítětem?

Pacienta lze bez souhlasu hospitalizovat jen v případě, že je mu nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Taková fyzická osoba (nemocná i podezřelá z nákazy) je podle zákona povinna se podrobit opatření např. izolaci (§ 64 zákona o ochraně veřejného zdraví). Vyplývá z toho tedy, že v takovém případě je možno osobu hospitalizovat i bez jejího souhlasu (nebo bez souhlasu zákonného zástupce dítěte). Infekční onemocnění, při kterých je možno nařídit některá opatření, jsou pak uvedena v příloze vyhlášky č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Zákon dále uvádí (§ 45), že při výskytu stanovených infekčního onemocnění nebo při podezření na něj je poskytovatel zdravotních služeb (nemocnice, lékař) povinen nařídit izolaci vždy na infekčním oddělení (ne tedy společně s ostatními pacienty). Nicméně to, zda je hospitalizace v případě spalniček nutná, záleží na posouzení lékaře.


Kdo může nařídit hospitalizaci?
•    O druhu a způsobu protiepidemického opatření v ohnisku nákazy (tj. místo, kde se šíří nákaza) rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví (např. Krajská hygienická stanice). Proti tomuto rozhodnutí je možné se odvolat. Odvolání ale nemá odkladný účinek, což znamená, že povinnost podrobit se tomuto opatření trvá, dokud není rozhodnuto jinak nebo rozhodnutí zrušeno (§ 67 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví).
•    Podle § 67 odst. 2 téhož zákona může nařídit nějaké protiepidemické opatření podle § 64, tedy například izolaci v nemocnici, i poskytovatel zdravotních služeb (tedy nemocnice, lékař). Jedná se tedy o uvážení konkrétního poskytovatele vzhledem ke stavu pacienta a dalším okolnostem (např. hrozící šíření nákazy). Proti tomuto opatření může osoba podat do tří dnů od jeho předání návrh na přezkoumání poskytovateli zdravotních služeb, který ho vydal. Návrh ale taktéž nemá odkladný účinek. Poskytovatel tomuto návrhu buď vyhoví a opatření zruší, nebo ho postoupí do 3 dnů i se spisem příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.
Povinnost podrobit se léčení infekčního onemocnění (např. spalniček) osoba má, i když nebyla izolace nařízena (§ 70 zákona o ochr. veř. zdraví), za splnění této povinnosti u dítěte mladšího 15 let odpovídá jeho zákonný zástupce.

Pobyt rodiče s dítětem
Pobyt rodiče s dítětem upravuje § 28 zákona o zdravotních službách: „pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, a to v souladu s vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb.“ Primárně tedy rodič má právo na pobyt s dítětem a dítě na pobyt s rodičem. V případě hospitalizace na infekčním oddělení lze podepsat revers, že rodič je zde s dítětem hospitalizován na vlastní zodpovědnost (rodič se dobrovolně vystavuje riziku nákazy a zdravotníci za toto nenesou zodpovědnost).

Nesouhlas s postupem léčby
Podle § 28 zákona o zdravotních službách lze zdravotní služby poskytnout pacientovi pouze s jeho svobodným a informovaných souhlasem. V případě nezletilého pacienta uděluje tento souhlas jeho zákonný zástupce, samozřejmě bude záležet i na věku dítěte (§ 35). Souhlas se týká každého jednotlivého postupu. Můžete tedy nesouhlasit s postupem léčby i přesto, že je Vaše dítě hospitalizováno nuceně z důvodu infekčního onemocnění. Zároveň můžete některý úkon odmítnout (§ 34 odst. 3), avšak v některých případech může lékař provést úkon i přesto, že s tím nesouhlasíte (§ 38 odst. 4). Půjde o případy, kdy je zákrok nebo postup nezbytný k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví. To jsou výjimečné zákroky ve výjimečných situacích (nejedná se např. o odmítnutí antipyretik při horečce). Postačí podepsat revers pro ochranu zdravotníků.

Zdroj: ferovanemocnice.cz


O čem vypovídají testy na protilátky? Při jaké hladině protilátek je člověk chráněný před spalničkami?

Nyní hojně využívané vyšetření hladiny protilátek proti spalničkám, které má ukázat, zda testovaný jedinec je vůči spalničkám imunní, je v mnoha ohledech problematické a jeho výpovědní hodnota je více než sporná.

Pro sérologické vyšetření hladiny protilátek vůči spalničkám, zarděnkám a příušnicím se v jednotlivých laboratořích používají různé testy s odlišnou metodikou i odlišně stanovenými hranicemi dostatečného nebo nedostatečného množství protilátek. Častým testem je např. laboratorní test Elisa. Testy, které se nyní provádějí, jsou většinou metody rychlého stanovení, ovšem na úkor specificity (senzitivity) - leckdy přinášejí falešnou pozitivitu nebo falešnou negativitu. Přesnější výsledky mají metody titrace na tkáňových kulturách, ty jsou ovšem dražší a zdlouhavější, proto se téměř nepoužívají.
Testy zjišťují pouze hladinu specifických protilátek, ale pro účinnou ochranu je důležitá síla vazby - účinnost, tzv. avidita protilátek. Ta je však obtížně měřitelná.

Problematičnost testování a jejich výsledků potvrzuje i předseda ČVS a náměstek ministra zdravotnictví profesor Roman Prymula ve svém článku v časopise České lékařské komory:
"Testování protilátek je možným postupem při zjišťování protektivních titrů protilátek, avšak používané testy jsou zatíženy v určitém procentu chybou. Senzitivita u ELISA IgG testu se obecně uvádí na hladině 95,5 %, specificita téměř na úrovni 100 %. Čím vyšší je senzitivita, tím méně je falešně negativních výsledků, naopak čím vyšší je specificita, tím méně je falešně pozitivních nálezů [16].
V průběhu epidemií spalniček v ČR však v několika případech byla zjištěna protektivní hladina protilátek i u osob, které následně onemocněly. V praxi tedy specificita stoprocentní být nemusí.
Profylaktická vakcinace je kontraindikovaná u těhotných žen kvůli zarděnkové složce vakcíny. Z téhož důvodu by žena po vakcinaci neměla 1 měsíc otěhotnět."

Z uvedeného vyplývá, že pouhé změření protilátek nemá samotnou výpovědní hodnotu.
Profesor R. Prymula uvedl, že v současnosti nejsme schopni stanovit konkrétní hladinu protilátek, která je dostatečná nebo už nedostatečná pro ochranu proti spalničkám. Hladina protilátek vypovídá pouze o stavu imunity protilátkové, nikoliv o imunitě buněčné, která se na ochraně podílí.
Nařizovat očkování podle stavu hladiny protilátek se ve světle těchto informací jeví jako nesprávný a odborně neodůvodněný krok.

Jak je to tedy s tvorbou protilátek, poklesem protilátek a následné ochraně:
Citujeme z knihy prof. MUDr. J. Berana Očkování - Otázky a odpovědi:
„Jestliže se podává očkovací látka proti původci nemoci, která má dlouhou inkubační dobu, stačí podat takovou vakcínu, která vytváří po základním očkování především dobrou imunologickou paměť.
Za několik let po očkování, kdy už nejsou v těle přítomny žádné specifické protilátky nebo buňky proti infekci, může „zafungovat” dobrá imunologická paměť v podobě buněk. Po kontaktu původce infekce s touto paměťovou buňkou může imunní systém vytvářet nové specifické buňky a protilátky. Protože je inkubační doba nemoci dlouhá, mohou ještě v tu chvíli nově vytvořené protilátky nebo buňky proti infekci zasáhnout.“
Funkci paměťových buněk potvrzuje i Česká vakcinologická společnost na svém webu.

Všechna tato zjištění vedou k závěru, že současné testování protilátek proti spalničkám může být zbytečné. Ovšem jak „třídit“ dospělé, které je vhodné naočkovat, když nemáme nic lepšího? Bereme zavděk tedy tím, co máme, nicméně výsledky testu nemohou sloužit jako podklad k vynucení očkování pro ty, kteří hladinu nemají dostatečnou. Zda je ochrana proti spalničkám funkční či nikoliv, nelze určit. Mělo by být na každém zvlášť, zda očkování podstoupí nebo odmítne.


Lze nařídit zaměstnanci očkování proti spalničkám a může se zaměstnanec bránit tomuto nařízení a nenechat se naočkovat?

Možné důvody k individuálnímu rozporování nařízeného očkování proti spalničkám:
-    Test určení hladiny protilátek je podle odborných vyjádření zcela nevalidní, nelze tedy na jeho základě určit, zda zaměstnanec je či není vůči spalničkám chráněn (viz předchozí odpověď).
-    Očkování trojvakcínou (MMR), tedy navíc i proti zarděnkám a příušnicím, není předmětem nutné ochrany, MMR vakcínu lze tedy odmítnout nebo požadovat zajištění očkování monovakcínou proti spalničkám.
-    Prodělal-li jedinec během života příušnice nebo zarděnky, očkování proti těmto nemocem se nedoporučuje, vyšší hladina protilátek při očkování způsobuje vyšší riziko nežádoucích účinků.
-    Zdravotní stav, který očkování nedovoluje, ale i takový, který by mohlo očkování zhoršit, nepříznivá rodinná anamnéza, špatné reakce na předchozí očkování.
-    Těhotenství, těhotenství v rodině, plánování otěhotnění.

Právní rozbor advokátky Zuzany Candigliota z Ligy lidských práv:

Podle Úmluvy o lidských právech a biomedicíně lze jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Toto právo lze omezit, pokud tak stanoví zákon a je to nezbytné v demokratické společnosti v zájmu bezpečnosti veřejnosti, předcházení trestné činnosti, ochrany veřejného zdraví nebo ochrany práv a svobod jiných. Úmluva rovněž stanoví, že zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy.
Podle zákona o zdravotních službách lze pacientovi bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči, a to v případě, kdy mu zdravotní stav neumožňuje souhlas vyslovit, nebo v případě vážné duševní poruchy, která vážně ohrožuje pacienta. Bez souhlasu lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví, a záchytnou službu.

Podle zákona o specifických zdravotních službách je zaměstnanec povinen podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu a pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu.
Zákon o ochraně veřejného zdraví ukládá povinnost fyzickým osobám podrobit se očkováním stanoveným vyhláškou. Vyhláška o očkování proti infekčním nemocem stanoví povinnost zvláštního očkování proti spalničkám, které se provede u fyzických osob, které jsou nově přijímány do pracovního nebo služebního poměru na pracovišti infekčním nebo dermatovenerologickém.
Podle zákona o ochraně veřejného zdraví je fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, podle povahy infekčního onemocnění povinna mj. podrobit se izolaci, podání specifických imunologických preparátů nebo antiinfektiv, laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením a zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního onemocnění (§ 64).

Orgán ochrany veřejného zdraví rozhoduje o druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy (§ 67 odst. 1), rovněž poskytovatel zdravotních služeb může fyzické osobě nařídit druh a způsob provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy (§ 67 odst. 2), proti tomu je možné podat do 3 pracovních dnů návrh na přezkoumání.
Mimořádným opatřením při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku je mj. mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv (§ 69 odst. 1 písm. g). O nařízení nebo ukončení mimořádného opatření rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví, osoby jsou povinny se mimořádnému opatření podřídit.

Podle zákoníku práce je každý zaměstnanec povinen dbát podle svých možností o vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.
(§ 106 odst. 2) Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
(§ 106 odst. 4 písm. b) Zaměstnanec je povinen mj. podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy (§ 106 odst. 4 písm. b).
Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, musí opatření k ochraně zdraví zaměstnance zahrnovat při činnosti, která je spojena s možností ohrožení zdraví zaměstnance biologickým činitelem, očkování, pokud je účelné, zvláště u toho zaměstnance, který není imunní vůči biologickému činiteli, jemuž je nebo může být při práci exponován.

Shrnutí:
Právní úprava počítá s možností nařídit zaměstnanci očkování, ať už na základě pracovněprávních předpisů, nebo na základě předpisů k ochraně veřejného zdraví, buď formou zvláštního očkovánínebo formou opatření při výskytu infekčního onemocnění. V první řadě je potřeba zjistit od zaměstnavatele, z jakých konkrétních ustanovení právních předpisů dovozuje povinnost zaměstnance podrobit se očkování.

Pokud zaměstnavatel dovozuje možnost nařízení očkování zaměstnanci z předpisu, který je na podzákonné, a nikoliv zákonné úrovni (vyhláška, nařízení), je možné namítat, že takové omezení základního lidského práva na nedotknutelnost a na svobodný a informovaný souhlas není v souladu s Listinou základních práv a svobod, neboť povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a při zachování práv a svobod. Nijak neomezená povinnost zaměstnance podrobit se očkování, které libovolně nařizuje podzákonný předpis nebo státní orgán či zaměstnavatel, je tedy v rozporu s tímto ustanovením. Ústavní soud v řadě případů takovou argumentaci shledal důvodnou, ovšem v případě povinného očkování dětí se s ní neztotožnil. Ovšem zkusit takto argumentovat lze, zatím takto nebyla posuzována povinnost zaměstnance se podrobit lékařskému zákroku.

Dále je možné argumentovat zdravotními kontraindikacemi, které brání provedení očkování, a tudíž argumentovat právem na zdraví zaměstnance, které může být očkováním poškozeno.
Další argumentace spočívá ve výhradě svědomí. Podle Listiny základních práv a svobod je zaručena svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Povinné očkování lze podle Ústavního soudu ve výjimečném případě odmítnout, pokud jsou splněny kritéria pro výhradu svědomí (více viz rozhodnutí Ústavního soudu: https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-k-otazce-odmitnuti-povinneho-ockovani-z-duvodu-svetske-vyhrady-svedomi). MUDr. Vavrečka napsal několik článků, které se výhrady svědomí dotýkají (viz: https://www.vitalia.cz/clanky/jak-odmitnout-povinne-ockovani-2-dil;). Do výhrady svědomí je potřeba sepsat veškeré důvody, ať už racionálního nebo „duchovního“ charakteru, které vedou zaměstnance k odmítnutí očkování, a tuto výhradu svědomí je potřeba uplatnit u zaměstnavatele hned na počátku sporu ohledně očkování.
Dalším z argumentů může být, že zaměstnanec odmítá očkování trojvakcínou za situace, kdy je důvodné nařízení očkování jen proti jedné z nemocí, ne proti všem třem. Také na místě různým způsobem zpochybnit přiměřenost tohoto opatření.
Stejně tak lze odkázat na Úmluvu o lidských právech a biomedicíně, která upravuje právo na svobodný a informovaný souhlas se zákrokem, které lze omezit jen v nezbytných případech. Rozhodující otázkou by bylo, zda zaměstnanec nepodrobením se očkování prokazatelně ohrožuje někoho dalšího. Pokud by zaměstnanec ohrožoval jen sám sebe, nelze ho na základě Úmluvy nutit k podstoupení očkování.
V případě, že by zaměstnavatel dal z důvodu nepodrobení se očkování zaměstnanci výpověď (z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti nebo nesplnění předpokladů pro výkon práce), je možné se bránit občanskoprávní žalobou. Také je možné požádat o přezkum případného pracovnělékařského posudku. Definitivně by se ke konkrétnímu případu odmítnutí očkování zaměstnancem a k otázce přiměřenosti a možnosti výjimek musely vyjádřit soudy.





Aktuálně v legislativě

Zákon o ochraně veřejného zdraví

* vláda předložila návrh PSP

* Sněmovní tisk 530/0

Náš poslední článek ZDE.

 

Zákon o náhradě újmy způsobené

povinným očkováním

* prošel prvním čtením v PS

* Výbor pro zdravotnictví

přerušil projednávání zákona

* vypracovává se vyhláška

k zákonu

Náš poslední článek ZDE.