Při úrazech hrozí nebezpečí tetanu

Očkování proti tetanu je spojeno s mnoha mýty. Ten nejběžnější je, že po uplynutí deseti let od očkování je nutné se nechat znovu přeočkovat třemi dávkami, protože vakcína má údajně malou schopnost tvořit protilátky. Opak je pravda.

Číst dál...

Rozhovor s imunoložkou MUDr. Zinou Kauckou - Očkovat ano či ne?

V říjnovém čísle r. 2008 časopisu Meduňka, vyšel rozhovor, který s laskavým svolením redakce uveřejňujeme.
Další články s podobnou tématikou (i mnoha dalšími tématy) naleznete na http://medunka.pvsp.cz

 

Na téma očkování jsme s imunoložkou MUDr. Zinou Kauckou z Homeopatické kliniky v Praze 6 v našich rozhovorech narazili už několikrát, tentokrát se jím  budeme zabývat podrobněji. Zajímalo nás, zda je očkování v současné době pro člověka pomocí, nebo spíš skrytou hrozbou.    

Číst dál...

Dr. Petráš ze stránek vakciny.net přistihl hlavního hygienika in flagranti

RNDr. Petráš, provozovatel a hlavní autor stránek www.vakciny.net, dostal rozzlobený dopis od hlavního hygienika. Jak ukazuje odpověď Dr. Petráše, tak se Dr. Vít zlobil zbytečně - zavedení hexavakcíny mezi povinná očkování nevyplývá ani z požadavků WHO, ani není v Evropě běžné...

Korespondenci obou protagonistů naleznete zde:

http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2007_01.htm

Číst dál...

Rizikové faktory pneumokokové infekce u dětí, kontrolní studie populace USA

V americkém časopisu Pediatrics, oficiálním časopisu americké akademie pediatrů, byla v březnovém čísle v roce 1999  publikována odborná studie s kontrolní skupinou věnovaná rizikovým faktorům pneumokokových infekcí. Vědci zkoumali děti ve věku 2 až 59 měsíců. Studie ukázala, že v nejrizikovější skupině jsou děti nekojené, často nemocné a ty, které jsou přes den v jeslích. U dětí mezi 2 a 11 měsícibylo prokázáno, že kojení výrazně snižuje incidenci akutní pneumokokové infekce. Časté užívání antibiotik také zvyšuje riziko onemocnění pneumokokem.

http://pediatrics.aappublications.org/cgi/content/full/103/3/e28

Povinné očkování proti hepatitidě typu B v kojeneckém věku. Má význam?

V roce 2001 bylo zavedené do očkovacího kalendáře dětí povinné plošné očkování proti virové hepatitidě typu B. Po povinném očkování proti TBC čtvrtý den v porodnici, patří toto očkování, alespoň podle mého názoru, k těm kontroverznějším. Opravdu jsou naši tříměsíční kojenci ohroženi touto chorobou?

Číst dál...

Rozpory ohledně vakcíny proti rakovině děložního čípku

 
Bezpečnost ani účinnost vakcíny proti rakovině děložního čípku Gardasil spol.Merck nebyla dostatečně zkoumána, což potvrzuje i fakt, že nejdelší studie účinnosti této vakcíny byla sledována 4 roky, zatímco průměrná doba od nakažení papillomavirem k rozvinutí rakoviny je 8-12 let, píše Dr. Clayton Young. Navíc vakcína "chrání" pouze proti 4 typům HPV (human papillomavirus), které mohou rakovinu způsobit, zatímco  riskantních papillomavirů je v současnosti registrováno 15. Kromě toho neexistuje žádný důkaz, že vakcína je účinná při podání dětem, resp.dívkám ve věku 9-12 let, jak to výrobce doporučuje. Očkování dětí proti sexuálně přenosným chorobám je navíc riskantní záležitost..více v angl. na:  http://www.vaccineinfo.net/immunization/vaccine/hpv/doc_against_HPV.shtml

 

Zpráva z msnbc o tom, že vakcína proti pneumokoku možná způsobuje rezistentní kmeny

V září 2007 vyšla na internetových zpravodajských stránkách msnbc zpráva, že se v USA zvyšuje počet zánětů středního ucha, na který nezabírají antibiotika. Vědci se domnívají, že tyto rezistentní kmeny vznikly v důsledku poměrně nové vakcíny proti pneumokoku, Prevenar.

http://www.msnbc.msn.com/id/20825107/

HPV (očkování proti lidskému papilomaviru) - názor MUDr. L. Lázničkové

O očkování proti lidskému papilomaviru se vyjádřila vedoucí Centra naděje a pomoci (CENAP) MUDr. Ludmila Lázničková, jako jedna z mála odborníků, otevřeně a velmi kriticky pojmenovala konkrétni faktory tohoto onemocnění versus očkování.

Očkování proti HPV

Rodičům dospívajících dětí, mladým ženám, někdy i mladým mužům, je nabízeno očkování proti HPV jako očkování proti rakovině čípku.

Jaká jsou fakta ohledně rakoviny čípku:
Zhoubný nádor vzniká třeba jen z jediné buňky, která se zvrhla, vymkla se všem kontrolním mechanismům a rychle se dělí. Zvětšuje se velikost nádoru, který ničí své okolí, prorůstá do okolních orgánů a při uvolnění buněk např. do krevních či mízních cév může dojít k vytvoření vzdálených ložisek nádoru, které se označují jako metastázy. Ty mohou vyrůstat na okolních orgánech, v mízních uzlinách nebo i v orgánech vzdálených. Chovají se většinou stejně agresivně jako prvotní ložisko, z kterého vznikly. Nejčastějším zhoubným novotvarem ženských pohlavních orgánů je rakovina děložní sliznice (karcinom endometria), na druhém místě je rakovina děložního čípku (karcinom cervixu).

Rakovina děložního čípku (hrdla) patří mezi časté typy zhoubných nádorů u žen. U nás na něj zemře zhruba kolem 500 žen ročně.

Na přechodu sliznice kanálu děložního hrdla a sliznice na povrchu čípku vznikají buněčné změny, ze kterých pravděpodobně vlivem infekce lidským papilomavirem (HPV) může vzniknout rakovinné bujení.

Některé kmeny virů, které jsou běžně přenášeny sexuálním stykem, mohou u žen až stokrát zvýšit riziko vzniku rakoviny děložního čípku. V případě mnohých nádorů děložního čípku nalézáme přítomnost vysoce rizikovými HPV (human papiloma virů) 16 a 18 téměř ve 100%.

Podle mnoha statistik Papiloma virus, který způsobuje rakovinu krčku (HPV), se vyskytuje u každé páté mladé ženy. Šíří se sexuálním stykem. Ačkoli následně dojde jen u části nositelek papiloma viru k rozvoji rakoviny, většina případů nemoci pochází z infekce.

Bylo zjištěno, že přibližně u určité skupiny žen, které jsou nositelkami papiloma viru, nedochází k rozvoji takových změn na krčku, které by bylo možno pokládat za začátek rozvoje zhoubného bujení. Předpokládá se, že je to pravděpodobně tím, že u této skupiny žen je imunitní systém je schopen se s jejich infekcí vypořádat a to ještě před tím, než u nich dojde k propuknutí choroby. To vedlo vědce k tomu, že byla vytvořena hypotéza, že pokud ženy budou naočkovány, nerozvine se u nich infekce a tedy riziko rakoviny se sníží.

Očkování má smysl u toho, kdo s virem ještě nepřišel do kontaktu. Zde je nutné připomenout, že nákaza se dá získat i jinými sexuálními praktikami, nejen samotným pohlavním stykem.

Vědci zatím předpokládají, že účinnost vakcíny by měla vydržet asi pět až deset let. Pak se objevuje otázka - nevíme, co bude dál – zda se ženy budou znovu přeočkovávat? A v jakém intervalu?

Žádná vakcína nikdy není úplně 100% účinná. To se bude samozřejmě týkat i této vakcíny. Nabízí se tedy další otázka – v jakém procentu bude tedy vakcína vlastně účinná?

Při každém očkování se mohou vyskytovat rizika průvozích komplikací  - samozřejmě ani u tohoto očkování nelze nikdy vyloučit toto riziko.
Nejvyšší frekvence výskytu rakoviny je okolo 40 let, další okolo šedesátky. Pokud se dnes očkují 15 letá děvčata, až za 30 let, respektive za 50 let, se zhodnotí účinnost tohoto pokusu. 

Výstupy po 8 letech po očkování nejsou tedy hodnověrné z hlediska celkové dlouhodobé prognozy.
Střídání sexuálních partnerů a časné zahájení sexuálního živote představuje velké riziko nákazy jak nákazy HPV, tak vzniku rakoviny čípku. To zvyšuje ještě užívání hormonální antikoncepce, protože ta mimo jiné vede snížení odolnosti organismu vůči infektům. Za další rizikový faktor je považováno kouření, nedostatečně pestrá strava s nedostatkem vitamínů, a další, obecně známé rizikové faktory pro rozvoj rakoviny, jako je například nepřiměřený stres.

Mnozí dnes znovu objevují, že zásady hygieny pohlavního života, jako je začátek sexuálního života až po uzavření sňatku, oboustranná celoživotní věrnost a zachování si vzájemné úcty, včetně neužívání hormonální antikoncepce, je ta nejlepší rada, jak rakovině čípku předcházet.
Stejně jako v pozdějším věku pravidelná gynekologické vyšetření. Vzniku zhoubného bujení předchází změny buněk děložního hrdla nazývané jako prekancerózy (předrakovinová stadia buněčných změn). Cílem preventivních vyšetření je tyto změny na čípku děložním včas odhalit a léčit. Pokud jsou prekancerózy neléčené je průměrná doba od začátku vzniku buněčných změn do vzniku zhoubného nádoru asi 10 let. Je zřejmé, že pravidelné kontroly čípku děložního včas odhalí podezřelé ložisko a důsledné léčení bezesporu zabrání vzniku rakoviny.

Proto mají tak velký význam pravidelné preventivní prohlídky, a to i u žen, které subjektivně nemají žádné potíže.

Na druhou stranu ani žena, která podstoupila očkování, nikdy není zcela chráněna před rozvojem rakoviny, jak je i výše uvedeno, riziko rakoviny se pouze sníží, ale nikdy se nevyloučí zcela. I tyto ženy by v rámci ochrany svého zdraví měly dodržovat pravidelné intervaly preventivních prohlídek spolu s dodržováním vysoké hygieny pohlavního života.

MUDr. Ludmila Lázničková
www.cenap.cz

Prolnutí farmaceutického průmyslu s vládními institucemi a médii

Vakcíny, rtuť a špinavé peníze – sdělení Roberta Kennedyho mladšího

Tento článek Roberta F. Kennedyho ml. odmítly publikovat všechny velké noviny. Autor jej tedy uveřejnil v deníku USA Today jako placenou reklamu. Následuje text v úplném znění.

Robert F. Kennedy Jr., Global Research:

Jsem pro očkování. Nechal jsem očkovat svých šest dětí. Věřím, že díky vakcínám se podaří zachránit miliony životů. Rád bych proto vysvětlil, proč jsem připravil k vydání knihu „Thimerosal: Let The Science Speak” (Thiomersal: nechť promluví věda), která odhaluje nebezpečné a zcela zbytečné použití thiomersalu (konzervační látky na bázi rtuti) ve vakcínách aplikovaných milionům dětí a těhotných žen v USA i po celém světě.

Číst dál...