Plán očkovacího programu Covid-19

Sdílíme plánovanou strategii jak přimět veřejnost, aby se bez váhání nechala očkovat proti Covid-19. 

 

18. května 2020

Sarah Schaffer DeRoo; Natalie J. Pudalov; Linda Y. Fu

V časopise JAMA (Journal of American Medical Association) byl v květnu publikovaný článek, kde autoři shrnují největší rizika, která by mohla bránit v úspěšném proočkování populace na COVID-19, a navrhují postupy, které by tato rizika eliminovaly.

Zpracovala Ing. Veronika Svobodová, Cerebrovaskulární výzkumný program FNUSA-ICRC

 

Dlouhodobým řešením pandemie koronavirových chorob 2019 (COVID-19) bude, doufejme, celosvětově implementovaný bezpečný vakcinační program, který bude mít široké klinické a socioekonomické přínosy. Některé scénáře předpovídají, že vakcína na COVID-19 bude dostupná již v roce 2021. Jak ukázaly předchozí programy hromadného očkování, mělo by být ihned zahájeno pečlivé plánování, aby se zajistila připravenost široké veřejnosti i zdravotnické komunity na tuto vakcínu.

 

Aby se podstatně snížila nemocnost a úmrtnost na COVID-19, musí být účinná a bezpečná vakcína k dispozici veřejnosti rychle a plošně. Pouhá dostupnost vakcíny však nestačí k zajištění široké imunologické ochrany; vakcína musí být také přijatelná jak pro zdravotnickou komunitu, tak pro širokou veřejnost. Nedůvěra v očkování je hlavní překážkou v přijímání vakcíny a dosažení kolektivní imunity, která je nutná k ochraně nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že někteří jedinci nebudou způsobilí pro vakcinaci COVID-19, může míra odmítnutí vakcíny větší než 10 % významně bránit dosažení kolektivní imunity. Nedávné průzkumy naznačují, že kdyby byla k dispozici vakcína COVID-19, pouze 75 % populace by se nechalo očkovat, a pouze 30 % lidí by chtělo vakcínu dostat brzy poté, co bude k dispozici.

Možné námitky proti vakcíně COVID-19

1.      Otázka nutnosti očkování

Mezi nejčastější mylné představy patří to, že přínosy vakcinace nepřeváží rizika a že imunita získaná při přežití nemoci je lepší než imunita při vakcinaci. Bylo prokázáno, že pocit nutnosti podstoupit očkování je nejvyšší během pandemie, před a bezprostředně po uvolnění nové vakcíny. Zdravotnická komunita by proto měla využít stávajícího veřejného nadšení pro vakcínu COVID-19 a přijít s dobře organizovaným a rychlým plánem distribuce této vakcíny.

2.      Otázka bezpečnosti vakcíny

Bezpečnost vakcíny bude pravděpodobně významným problémem vzhledem k rychlému procesu vývoje a testování. Z tohoto důvodu by měly být obavy týkající se bezpečnosti vakcíny řešeny před a během zavedení očkovacího programu. Veřejnost by měla být informována o důsledném testování a průběžném monitorování, které vyžaduje schvalovací proces vakcíny. Vzdělávací kampaně by také měly zahrnovat informace o přínosu individuálního očkování k dosažení kolektivní imunity.

3.      Svoboda volby

Argumenty založené na svobodě volby mohou odrážet nedůvěru samotné lékařské komunity, ale mohou být také zakořeněné v příslušné kultuře. Kampaně v oblasti veřejného zdraví by měly získat garanty, kteří by rozvíjeli a šířili podstatné vzdělávací zprávy prostřednictvím snadno přístupných míst a formátů.

 

Příprava proaktivní vzdělávací kampaně o vakcinaci COVID-19

Pro kampaně v oblasti veřejného zdraví by se měly využívat tradiční i sociální média k zapojení různorodých cílových skupin. Musí se zároveň sledovat, čelit a předcházet šíření nebezpečných mýtů o vakcinaci zakořeněných v psychice veřejnosti.

Při podpoře očkování proti COVID-19 budou hrát ústřední roli pracovníci ve zdravotnictví. Mnoho studií zjistilo, že lékaři jsou nejdůležitějšími opinion-makery, kteří mají vliv na rozhodování lidí o očkování. Lékaři, kteří sdílejí informace o tom, že jsou očkovaní a očkují své rodinné příslušníky, účinně podporují důvěru v očkování v rodinách, které s očkováním váhají. Dosažení vysoké úrovně proočkování zdravotnických pracovníků zajistí nejen dostatečnou pracovní sílu k léčbě infikovaných pacientů, ale také umožňuje zdravotnickým institucím sdílet s pacienty své pozitivní zkušenosti s očkováním. Zatímco většina studií se zaměřila na roli lékařů, je důležitý také vliv zdravotních sester a příbuzných zdravotníků na postoje pacientů k očkování. Zdravotničtí pracovníci jsou vystaveni stejným mediálním příběhům jako široká veřejnost a mohou podléhat stejným kognitivním předsudkům, které mohou vést k nadměrnému spoléhání na neoficiální důkazy a nesprávné závěry. Zajištění toho, aby všichni jednotlivci, kteří jsou v kontaktu s pacienty v klinickém prostředí, byli přesvědčeni o bezpečnosti a účinnosti budoucí vakcíny COVID-19, je rozhodující pro předložení jednotného poslání o silné podpoře očkování od lékařské komunity.

 

Závěry a doporučení

Předtím, než bude vakcína k dispozici, musí být pečlivě stanoveny základy pro veřejné přijetí vakcíny COVID-19. Zdravotnická komunita bude pravděpodobně těžit z včasného veřejného nadšení pro vakcínu COVID-19. Pro podporu budoucího příjmu vakcíny COVID-19 jsou navrženy následující přístupy.

  • Vakcína COVID-19 by měla být rychle dodána veřejnosti, jakmile budou dokončeny přísné testy a je stanovena účinnost a bezpečnost.
  • Plán hromadného očkování COVID-19 by se měl aktivně zabývat známými potenciálními překážkami v přijímání vakcíny pomocí jazykově a kulturně relevantních zpráv.
  • Zástupci organizací veřejného zdraví by měli vyvinout mohutnou vzdělávací kampaň pro vakcíny COVID-19 využívající tradiční a sociální média, se zvláštním zaměřením na boj s dezinformacemi.
  • Přední zdravotničtí pracovníci by se měli učit, jak vydávat přesvědčivá doporučení pro vakcinaci COVID-19, včetně případného sdílení osobních zkušeností s vakcínou COVID-19.

Zdroj: https://iweb3.fnusa.cz/planovani-ockovaciho-programu-covid-19