O vakcínách proti covid-19 přehledně. Aktuálně k 17. říjnu 2020

V boji proti novému typu koronaviru upírá svět své naděje k očkování. Mezi farmaceutickými firmami se strhl závod o to, kdo vakcínu vyvine jako první. I když se to zatím nikomu nepovedlo (pomineme-li ruskou Sputnik V), státy si v předstihu objednávají neexistující vakcíny ve velkém. Nelze se ubránit dojmu, že se kupuje zajíc v pytli. Pro přehlednost jsme z mnohých mediálních výstupů připravili přehled situace ve vývoji vakcín.
Nelze se však nepozastavit nad tím, že mnohem menší zájem projevují farmaceutické firmy i státy o vývoj účinného léku.

 

V současnosti vyvíjejí farmaceutické společnosti a státní ústavy po celém světě čtyři typy možných vakcín. Celovirionové vakcíny (atenuovaná nebo usmrcená vakcína), vektorové vakcíny (využívající nejčastěji replikující nebo nereplikující virový vektor), proteinové vakcíny (subjednotková, adjuvovaná vakcína nebo vakcína na bázi viru podobných částic) a DNA, RNA vakcíny. Momentálně víme o více než 180 projektech, které jsou v různých fázích vývoje, přičemž minimálně ve 35 z nich se provádí zkušební očkování. Seznam kandidátních vakcín k 17. září 2020 najdete ZDE.


Nejblíže k úspěchu mají čtyři vakcíny:

  • genetická mRNA vakcína německé firmy BioNTech-Pfizer,
  • genetická mRNA vakcína americké firmy Moderna,
  • vektorová vakcína od firmy Astra Zeneca – Univerzity of Oxford,
  • rekombinantní vakcína americké firmy Novavax, která se má vyrábět v České republice.


Vývoj a testování je jedna věc, druhá pak samotná výroba vakcíny. A tak i přes veškeré tlaky a přání mít vakcínu co nejdříve můžeme očekávat první registraci nejdříve ke konci roku 2020 a dostupnost až v průběhu roku 2021. Podle některých odhadů by očkování mohlo pokrýt celou populaci asi až v roce 2024, a proto státy přistupují k přednostnímu očkování rizikových skupin. Děti mezi prvními jistě nebudou, protože většina výzkumných týmů provádí klinické testování pouze u dospělých osob ve věku od 17 do 55 let.

Většina vakcín je testována tak, že se naočkuje určitý počet osob a pak se pasivně čeká, zda se tyto osoby nakazí. To ovšem může trvat i několik měsíců. Proto před čtyřmi měsíci vznikla organizace 1 Day Sooner, které se na celém světě podařilo získat už 37 000 mladých dobrovolníků. Ti se nechají naočkovat proti onemocnění covid-19 a poté v laboratoři podstoupí nakažení touto nemocí. Ač byl tento postup v minulosti již párkrát použit, z vědeckého světa sklízí kritiku a je označován za neetický.

Snaha vytvořit vakcínu co nejrychleji by se však nemusela vyplatit. Podle pokynů Světové zdravotnické organizace (WHO) by neměla být schválena žádná vakcína, která má méně než 30% účinnost, přičemž se doporučuje alespoň 50% účinnost. Někteří odborníci se však obávají, že může docházet k porušování tohoto pravidla a budou schvalovány i méně účinné očkovací látky.

EDIT K 1. 10. 2020: Podle britských není vakcína světlem na konci tunelu. Nastavená opatření proti šíření nového typu koronaviru by mohlo být možné uvolňovat až po roce po uvedení vakcíny na trh! Hovoří o tom článek na seznam.cz, který si můžete přečíst ZDE a ve kterém se také dozvíte, že RNA vakcíny se dosud nikdy nevyráběly hromadně a mRNA vakcíny nebyly nikdy schválené pro použití!

 

Česká republika

Česká republika se rozhodla investovat do vývoje vlastní vakcíny, na niž dosud vynaložila 4,3 milionu Kč. Vývoj vakcíny se přitom obvykle pohybuje v řádu miliard dolarů. Tým pracující na vakcíně, založené na inaktivovaném viru, tvoří Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfúze a IKEM. Právě v IKEM probíhaly v létě pokusy na zvířatech, které byly dle zveřejněných informací veskrze úspěšné. První fáze testování je tak hotová a to, zda se přikročí k druhé fázi, je nyní na rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví.

Vedle vývoje vlastní vakcíny má ČR domluvený kontrakt se společností Novavax, která plánuje výrobu jedné miliardy dávek očkovací látky ve své firmě Praha Vaccines v ČR. Jejich vakcína prošla testováním v Austrálii na 131 zdravých dobrovolnících mladších 60 let, kteří onemocnění covid-19 neprodělali. Další klinické studie jsou prováděny na vzorcích populace v Jihoafrické republice a v USA. Na účinnost této vakcíny má být v říjnu otestováno také 300 mladých Čechů.

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s dalšími institucemi vytvořilo Národní strategii očkování proti covid-19. Přednostně se navrhuje očkovat chronicky nemocné pacienty a osoby starší 65 let, zdravotnický personál a pracovníky orgánů ochrany veřejného zdraví vykonávající epidemiologicky závažné činnosti a také pracovníky a klienty v sociálních službách, což by odhadem mělo být 3,6 mil. osob. Všechny tyto skupiny budou mít očkování plně hrazené státem. Ostatní obyvatelé si v případě zájmu o očkování budou sami hradit vakcínu i výkon. Cena očkovací látky by se údajně mohla pohybovat okolo 90 Kč, což je cena velice nízká. Obvyklé ceny vakcín proti jiným onemocněním se pohybují od několika set do tisíců korun.

 

Slovensko

Na Slovensku vyvíjí biotechnologická společnost Axon Neuroscience vakcínu ACvac1, dle všeho velmi úspěšně. Při vývoji se zaměřili na zranitelné místo viru a použili peptidovou vakcínu (peptid je část bílkoviny), která nese informace o jeho zranitelných částech. Vakcína tak obsahuje pouze klíčové části virového Spike (S) glykoproteinu, díky čemuž imunita zareaguje tvorbou protilátek bránícím viru ve vstupu do buňky a jeho likvidací.
Během klinických studiích prováděných na myších vykázala vakcína produkci velkého množství protilátek, aniž by se u zvířat objevily nežádoucí účinky.
Výhodou vakcíny ACvac1 je jednoduchost a rychlost výrobního procesu. Náklady na vývoj se budou pohybovat v několika desítkách miliónů eur.

„Identifikovali sme najslabšie miesta vírusu SARS-CoV-2 a navigovali sme imunitný systém na tieto malé oblasti s dĺžkou približne 20 aminokyselín, vďaka čomu sme dokázali eliminovať vírusovú infekciu. Výsledky z testu vírusovej neutralizácie ukázali, že naša stratégia bola úspešná. ACvac1 dáva imunitnému systému veľmi presné pokyny, ako neutralizovať vírus. Naše výsledky ukazujú, že náš prístup je špecifickejší oproti iným kandidátnym vakcínam, ktoré zahlcujú imunitný systém produkciou viacerých neúčinných protilátok tým, že používajú dlhý 1200-aminokyselinový Spike proteín vírusu,“ řekl Norbert Žilka, vědecký ředitel Axonu.

Vakcína ACvac1 nyní čeká na klinické testování na lidech, které má začít v posledním čtvrtletí tohoto roku.

 

Očkování v Evropské unii

Evropská unie zaujala stanovisko, že trvalým řešením pandemie je očkování. Aby zkrátila dobu vývoje vakcíny z přibližných 10 let na 12–18 měsíců, vyčlenila 2,7 mld eur na podporu několika společností pracujících na očkovacích látkách proti onemocnění covid-19. V současnosti má domluvenou spolupráci s firmami Johnson & Johnson, Sanofi-GSK, Astra Zeneca, Moderna, CureVac a BioNTech/Pfizer.

Evropská unie se jménem svých členských států zapojila do projektu COVAX řízeným aliancí pro vakcíny Gavi, koalicí pro inovace v připravenosti na epidemie Cepi a Světovou zdravotnickou organizací. Do projektu s heslem „Nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni“ se zapojilo přes 170 zemí. Mezi ně nepatří USA, Rusko a Čína. Myšlenkou COVAX je společný postup v boji proti covid-19, kdy bohatší země budou financovat nákup vakcín i chudším zemím. Celkem se počítá s nákupem 2 mld. dávek.

Česká republika zatím schválila příspěvek do evropského fondu na nákup vakcín 305 mil. Kč. Členské státy mají přispět celkem 750 mil. eur (20 mld. Kč).

 

Johnson & Johnson

Tato společnost vyvíjí vektorovou vakcínu, která v předklinickém testování dosáhla úspěchu, když vyvolala robustní imunitní odpověď. Během září má být zahájena třetí fáze testování na 30 000 dobrovolnících.

EDIT K 13. 10. 2020: Společnost testuje vakcínu na třech kontinentech na cca 60 000 dobrovolnících a momentálně testování pozastavila z důvodu výskytu nevysvětlitelné nemoci po aplikaci vakcíny. (Zdroj: https://cnn.iprima.cz/johnson-johnson-prerusuje-testovani-vakciny-proti-covid-19-11161)

Společnost Johnson & Johnson se následně po společnosti Astra Zeneca také rozhodla, že vakcínu neuvede na trh s vidinou zisku, tedy že ji bude nabízet za pouhé náklady na její výrobu. Otázkou je, zda od vynaložených celkových nákladů odečte také finanční podporu, kterou získává od mnoha států.

 

Sanofi Pasteur a GSK

Tyto dvě společnosti se spojily ve vývoji vakcíny fungující na principu vyzkoušeným na očkování proti lidskému papilomaviru. Genetická informace viru, respektive jeho výběžků, je vložena do produkčního baculoviru, který se v rámci výroby pomnoží na tkáňových kulturách. Následně se z něho odeberou koronavirové výběžky a z nich se připraví vakcína. Je to osvědčená praxe, z níž by se měly dát lépe předvídat možné nežádoucí účinky.
Společnosti předpokládají dostupnost vakcíny v první polovině roku 2021.

EDIT K 25. 9.: Belgická ministryně zdravotnictví Maggie De Block uvedla, že vakcína firmy Sanofi Pasteur bude hotová jako první a dostupná bude v březnu (zdroj: https://www.noviny.sk/slovensko/557216-vakcina-proti-covid-19-by-podla-belgickej-ministerky-mala-byt-k-dispozicii-v-marci)

 

AstraZeneca

AstraZeneca vyvíjí rekombinantní adenovirovou vakcínu (vektorovou), jejíž výrobu má zajišťovat ruská společnost R-Pharm.

Mediálně na sebe AstraZeneca upozornila pozastavením klinického testování z důvodu možné závažné neurologické reakce testované osoby (více možno přečíst ZDE). Po pár dnech mohlo být testování obnoveno, avšak v USA, kde probíhá testování na 30 000 dobrovolnících, obnovení dosud nebylo povoleno.

WHO zprvu vakcínu označila za nejnadějnější a EU si již nasmlouvala její nákup.

Pokud se vakcína ukáže jako bezpečná a účinná, mají společnosti v plánu vyrobit několik set milionů dávek.

EDIT K 21. 9. 2020: Již u dvou dobrovolníků se po aplikaci očkovací látky vyskytl zánět míchy (myelitida). Společnost AstraZeneca spojitost s vakcínou odmítá (https://tn.nova.cz/clanek/v-usa-zastavili-testovani-vakciny-urady-se-boji-vedlejsich-ucinku.html, https://www.nytimes.com/2020/09/19/health/astrazeneca-vaccine-safety-blueprints.html)

EDIT K 13. 10. 2020: Společnost Astra Zeneca (a také Johnson & Johson) se rozhodla, že vakcínu neuvede na trh s vidinou zisku, tedy že ji bude nabízet za pouhé náklady na její výrobu. Otázkou je, zda od vynaložených celkových nákladů odečte také finanční podporu, kterou získává od mnoha států.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v současnosti vyhodnocuje první data z laboratorních studií vakcíny společnosti Astra Zeneca. (https://www.ema.europa.eu/en/news/ema-starts-first-rolling-review-covid-19-vaccine-eu)

Společnost vyvíjí protilátkový lék, pro osoby z rizikových skupin, které nereagují dobře na vakcínu. Délku účinnosti slibují půl roku, ale chtějí se dostat až na ochranu v délce jednoho roku. (zdroj https://www.fiercebiotech.com/biotech/astrazeneca-gets-486m-to-test-if-covid-19-antibodies-can-provide-12-months-protection)

 

Modema

Společnost Moderna vyvíjí vakcínu fungující na bázi mRNA (mediátorové ribonukleové kyseliny), která kóduje stabilizovaný membránový protein koronaviru. Imunitní systém očkovaného jedince by tak měl získat možnost vytvořit si proti tomuto proteinu protilátky dříve, než se setká se skutečným virem.
Prvním testováním na lidech prošla již na začátku tohoto léta. Všem 45 testovaným osobám se po její aplikaci vytvořily protilátky proti onemocnění covid-19 bez ohledu na to, jak velkou dávku testovaný dostal. Hladina protilátek dosahovala až čtyřnásobku hladiny, kterou má běžně člověk po přirozené infekci covidem-19.

Testování nyní probíhá na 26 000 dobrovolnících, dosáhnout by měla 30 000 dobrovolníků, z nichž někteří dostanou placebo. Nežádoucí účinky byly z testování zatím hlášeny jen méně závažné a běžné (bolesti hlavy, únava, zvýšená teplota, zarudnutí v místě vpichu) a u některých byly podobné projevům přirozeného průběhu onemocnění covid-19. Výsledky budou známy asi v listopadu.

Moderna plánuje dodávku půl miliardy až miliardy dávek ročně, přičemž nyní má nasmlouváno dodání 100 mil. dávek do USA za 1,525 mld. dolarů.

EDIT K 17. 10. 2020: Společnost Moderna požádá Evropskou lékovou agenturu (EMA) o registraci vakcíny. Mezitím požádala o registraci také v Kanadě. Do testování se dosud zapojilo téměř 29 000 dobrovolníků v Evropě, USA a Austrálii. Vakcína se bude vyrábět ve švýcarském Lonzu a španělském ROVI. (zdroj: https://www.zdravezpravy.cz/2020/10/15/moderna-pozada-o-registraci-vakciny-proti-covidu-v-eu/)

 

CureVac

Tento německý biotechnologický startup testuje vakcínu (mRNA) na dobrovolnících již od července. První vakcíny chce nabídnout v první polovině roku 2021 a ročně plánuje vyrobit až miliardu dávek.

Zajímavostí je, že podíl ve firmě vlastní také Německo, z poloviny patří Dietmaru Hoppovi a zajímá se o ni také Nadace Billa a Melindy Gatesových či GSK.

 

Pfizer a BioNTech

Společnost Pfizer pracuje na vakcíně (mRNA) spolu s německou firmou BioNTech a šanghajskou Fosun Pharma a investovaly již 1,5 mld. dolarů. Dodávat chtějí především Spojených státům americkým, které si předobjednaly 100 milionů dávek za 1,85 mld. dolarů. K dispozici by očkovací látka mohla být již na konci tohoto roku, pokud se ukáže její bezpečnost a účinnost. Vývoj vakcíny je v poslední fázi testování, které probíhá na 44 000 osobách.

EDIT K 17. 10. 2020: Pfizer jako první společnost získala v USA oprávnění otestovat svou vakcínu na dětech. Očkovány byly již děti ve věku 16 a 17 let, dále se chystá očkování dětí ve věku 12 let. Od začátku třetí fáze testování bylo očkováno okolo 38 000 dobrovolníků. Do konce tohoto roku plánuje Pfizer vyprodukovat okolo 100 milionů vakcín. (zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/ve-spojenych-statech-zacinaji-prvni-testy-vakciny-na-detech.A201014_102121_ln_zahranici_livs)

EDIT K 24. 10. 2020: Společnost Pfizer již vyrobila několik set tisíc dávek vakcín, přestože vakcína stále není schválená. K její registraci by však mělo dojít během listopadu a pak může Pfizer zahájit okamžitou distribuci. (zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/pfitzer-jako-prvni-na-svete-zacina-s-velkovyrobou-vakciny-do-prodeje-by-mohla-jit-za-mesic.A201019_105204_ln_zahranici_livs?)

 

Čína

Čína má v závěrečné fázi klinických studií probíhajících bez komplikací celkem čtyři vakcíny. K dispozici by mohly být již v listopadu či prosinci letošního roku. Testování se zúčastnilo několik desítek tisíc čínských občanů, oficiální počet není zatím zveřejněn.

O nákup až 500 milionů dávek čínských vakcín projevilo zájem již několik zemí.

 

Rusko

Rusko se pyšní úspěchy své vakcíny Sputnik V, která jako první získala registraci. V současnosti je ve výrobě a zároveň ve třetí fázi klinického testování na 40 000 lidech, což je nestandardní postup. Ve studii publikované v časopise Lancet se uvádí výsledky na 76 zdravých osobách ve věku 18 až 60 let. Po 42 dnech od podání očkovací látky nedošlo k žádným závažným vedlejším reakcím a u všech testovaných vznikla do 21 dnů od očkování dostatečná protilátková odpověď.

Vakcína využívá adenoviru, který obsahuje protein z výběžku viru SARS-CoV-2.

O miliardu dávek ruské vakcíny má zájem více než 20 zemí světa.

Ústav N. F. Gamaleji, který pracuje na vývoji vakcíny proti covid-19, má v plánu vytvořit kombinovanou vakcínu, která bude chránit nejen před koronavirovou infekcí, ale také před chřipkou.

 

Související: