Plané neštovice

ImageCo jsou plané neštovice?

Plané neštovice je virové onemocnění převážně dětského věku, způsobené virem Varicella zoster. Po kontaktu s nakaženým (nákaza se přenáší vzdušnou cestou) se za 11-15 dní může objevit mírná bolest hlavy, středně vysoká horečka a únava. U malých dětí se tyto příznaky obvykle nerozpoznávají, u dětí od 10 let jsou výraznější a u dospělých osob bývají většinou dost závažné. Další příznaky, které se mohou objevit 3 až 4 dny před objevením vyrážky jsou mrazení, horečka, malátnost, žaludeční potíže, někdy svědění až bolest v místě budoucího výsevu.
 

Akutní fáze onemocnění přetrvává obvykle 4 až 7 dní. Vyrážka má svůj typický vývoj. Nejdřív se na kůži objeví růžovočervené skvrny (makuly), které se rychle mění na tmavorůžové pupínky (papuly), puchýřky (vezikuly), nejdřív s čirým obsahem, postupně se kalícím a vznikají pustuly (neštovičky), které se po zaschnutí (přibližně za 6-8 hodin) mění na krusty (strupy). Krusty po zahojení postupně odpadávají za 7 až 21 dní. Nové kožní projevy se obvykle po 5.dni už neobjeví a 6.den je už na většině vyrážek vytvořená krusta. V případě, že nejsou infikované a pacient si je násilně neseškrábe, nezanechávají jizvy. Nové vyrážky se objevují ve vlnách s novým vzrůstem teplot a vysévají se 3 až 4 dny. Na těle nemocného dítěte je tedy možné pozorovat všechna vývojová stadia vyrážky. Vyrážky se vyskytují vždy i ve vlasaté části hlavy. Na sliznicích ústní dutiny, na spojivkách a na pohlavních orgánech se puchýřky mění na bolestivé afty. Počet vyrážek po celém těle dosahuje 250 až 500. Při takzvané hemoragické varicele nastává krvácení do puchýřků nebo do jejich okolí. Může vzniknout i bulózní forma, když jsou puchýřky větší a více z nich se slévá do jednoho.
Pacient začne být nakažlivý 2-3 dny před objevením vyrážky, nakažlivost trvá, dokud nezaschnou naposled vzniklé puchýřky (asi 5-7 dní). Index nakažlivosti je asi 90% - až 90 dětí ze 100 nakažených onemocní.
Přibližně polovinu pacientů tvoří děti ve věku od 5 do 9 let.

Imunita

Téměř všichni mají po překonání onemocnění celoživotní imunitu. Plané neštovice patří k dětským nemocem, které, pokud se v dětství prodělají, v pozdějším věku snižují riziko vzniku cukrovky a rakoviny.

Komplikace

Ke komplikacím patří bakteriální infekce puchýřků způsobená hlavně stafylokoky, zánět mozku – ten je ale nekomplikovaný a velmi vzácný (vyskytuje se u 0,0017% dětí, které onemocní planými neštovicemi).
Velmi ojediněle se jako komplikace může vyskytnout zápal plic (to ale hlavně u dospělých), žloutenka a myokarditida. Dospělí pacienti mají všeobecně vyšší pravděpodobnost komplikací, udává se až do 20%.
Dalšími možnými komplikacemi mohou být u osob se sníženou imunitou (pacienti podrobující se chemoterapii, léčení kortizonem) nebezpečné poruchy krvácení, Reyerův syndrom (čo je Reyeov syndróm ) – ten se však projevuje často jako následek léčení kyselinou acetylsalicilovou – v USA je ročně hlášených asi 100 úmrtí právě následkem léčení planých neštovic protizánětlivými léky. Úmrtnost zdravých dětí na plané neštovice je u zdravých dětí 0,0014% a u dospělých 0,068%.
Ke komplikacím napíšu i pásový opar (herpes zoster). Po prodělání planých neštovic se totiž virus z těla úplně neeliminuje, ale zůstává v buňkách nervového a imunitního systému. Může se aktivovat při špatných psychických stavech (smutek, trápení), při rakovině, AIDS, nejčastěji ale postihuje osoby starší 50 let a pacienty s těžkou poruchou imunity.

Očkování
Na očkování se používá živá očkovací látka Varilrix (obsahuje živé oslabené viry). Ta se vyrábí odebráním viru od pacienta a pomnožením na lidských buňkách (používají se embryonální lidské buňky). Vakcína kromě viru obsahuje aminokyseliny, lidský séroalbumin, monohydrát laktózy (cukr), mannitol (náhradní sladidlo E421), sorbitol (náhradní sladidlo E420), neomyciniumsulfát (ATB) a vodu na injekci.
Právě lidský albumin, který vakcína obsahuje, nese jisté riziko přenosu BSE.

Kterým skupinám se očkování doporučuje:
  • děti s rakovinou před plánovanou chemoterapií
  • sourozenci nebo rodiče těchto dětí (pokud plané neštovice neprodělali)
  • pracovníci ve zdravotnictví (pokud plané neštovice neprodělali)
  • pacienti s oslabeným imunitním systémem

Imunitní odpověď

Účinnost vakcíny s věkem očkovaného klesá, proto se ve věku od 9 měsíců do 12 let očkuje jednou dávkou vakcíny, ve věku od 13 let je imunitní odpověď slabší ( u dospělých až 70% očkovaných nemělo vytvořené protilátky), se očkuje dvěma dávkami v rozpětí minimálně 6 týdnů.
Imunita získaná očkováním trvá 6-10let. Stejně jako vakcíny nemají dlouhodobý účinek, nejsou ani stoprocentní – 10-30% očkovaných jedinců nemá navzdory očkování zaručenou dokonalou ochranu proti nemoci. V případě, že očkovaný dostane plané neštovice, má nemoc mírný průběh, jen mírně zvýšenou teplotu, počet vyrážek je většinou menší než 50.
3-10% očkovaných může být zdrojem nákazy, tzn.nemoc se u nich neprojeví, mohou však planými neštovicemi nakazit okolí.

Komplikace po očkování

Podobné problémy, jaké způsobují salyciláty při léčení planých neštovic (Reyerův syndrom), způsobují také v kombinaci s očkováním, proto se v průběhu očkování a 6 týdnů po skončení očkování nemají salyciláty používat.
Za velmi časté nežádoucí účinky po očkování (více než 10% očkovaných) se považují lokální reakce (zčervenání, otok, bolest v místě vpichu, hematom, znecitlivění), dále zvýšená teplota, vyrážka, svědění.
Často (1-10% očkovaných) se vyskytuje vyrážka podobná planým neštovicím, papulo-vezikulární exantém, onemocnění horních cest dýchacích, kašel, podráždění, únava, poruchy spánku, průjem, zácpa, ztráta chuti, zvracení, zánět středního ucha, malátnost, bolest břicha, poruchy vidění, pocit mrazení, strnulost krku, artralgie, myalgie, suchá pokožka, alergická vyrážka, lymfadenopatie.
U 1 až 10 očkovaných z 1000 se vyskytuje zápal plic. Vzácně se vyskytují febrilní křeče (0,01-0,1% očkovaných), Stevens-Johnsonův syndrom, erythema multiforme, Henoch-Schönleinova purpura, sekundární bakteriální nákaza kůže a měkkých tkání, pásový opar (herpes zoster), encefalitida, Guillain-Barrého syndrom, ataxie, křeče, závratě, parestézie, hypersenzitivita, anafylaktický šok.
Podle amerického statistického systému VAERS ročně na následky tohoto očkování zemře asi 5 lidí (z přibližně 3 miliónů očkovaných).
Všeobecně se ale Varilrix považuje za bezpečnou očkovací látku.

A jaký je můj osobní názor na toto očkování?

Takže mi to vychází tak, že všechny komplikace, které se při nemoci mohou vyskytnout, se mohou přihodit jako vedlejší účinek při očkování (i když je riziko mnohem menší), plus se ale k němu přidává mnoho dalších. Výrazným „proočkovacím tahounem“ je často názor, že po očkování nedostanete pásový opar. Jak je však vidět, ten se vám může přihodit jednak hned po očkování v rámci nežádoucích účinků, a jednak přece po zhruba 20 letech očkování proti planým neštovicím nemohou pořádně existovat údaje o tom, zda děti očkované hned po uvedení vakcíny na trh dostaly po padesátce pásový opar....
Pokud tedy budou moje děti zdravé (což zatím chválabohu jsou), bud ráda, když nemoc prodělají. Když se tomu tak nestane do jejich 10-12 let, dám vyšetřit protilátky (plané neštovice mohou u malých dětí proběhnout v tak lehké formě, že je ani nezaregistrujete). A když žádné nebudou mít, budu zřejmě o očkování uvažovat (to ale neznamená, že je dám hned naočkovat, pravděpodobně ještě nějaký ten rok počkám). Mě totiž na těchto očkováních dost děsí právě to, že si dětské nemoci očkováním přesouváme vlastně do dospělosti. Nikdo si nehlídá, kdy se dal očkovat proti čemu, jen se slepě věří, že jedna injekce vystačí do konce života. Prostě se podle mě jednou budeme všichni divit, když ve zralém věku „ulehneme“ s nějakou dětskou nemocí....

Zdroje:

Hirte, Martin: Očkování, pro a proti (vydavateľstvo Fontána, 2002)

National Vaccine Information Center

Think twice

Centers for Desease Control and Prevention

www.dieta.sk

www.dobromysl.cz

www.vakciny.net

 

Ľudmila (autorka nie je lekárka)