Virová hepatitida typu A

ImageCo je hepatitida typu A?

Hepatitida typu A je virový zánět jater. Onemocnění se vyskytuje ve formě ojedinělých případů následkem kontaktu s nakaženým jedincem (izolované případy), anebo epidemicky (nahromadění případů) po konzumaci vody nebo potravin kontaminovaných virovými částicemi. V každém případě virus vždy pochází od akutně infikovaného člověka, přičemž přenos se uskutečňuje buď při přímém kontaktu s infikovaným jedincem, anebo nepřímo, okolním prostředím kontaminovaným stolicí pacienta (tzv. fekálně-orálním přenosem). [10] Přenos krví je sice možný také, ale jen v době, kdy je virus přítomný v krvi (v tzv. stádiu virémie, což je asi do 6. týdne od napadnutí organismu virem). [4]

Po uplynutí inkubační doby (2 – 7 týdnů, ve většině případů 4 týdny) dochází k projevům symptomů onemocnění, jako je horečka, bolesti břicha, zvracení a většinou průjem. Po několika dnech se objevuje zduření jater s typickými symptomy žloutenky („Ikterus“): žluté zbarvení pokožky a spojivek, šedobílá stolice a tmavá moč. [1] Diagnóza se určuje vyšetřením krve na jaterní buňkové fermenty a specifické protilátky. Po dvou, nejpozději čtyřech týdnech mizí žluté zbarvení pokožky i celkový pocit onemocnění.

U dětí do tří let probíhá onemocnění v 97% případů bez symptomů, u dětí do 6 let je to v 90% případů. [1]

Intenzita nákazy začíná nejdříve dva týdny před Ikterus a nejsilněji se projevuje těsně před vlastním propuknutím choroby. Se začátkem choroby se také zvyšuje vylučování virů – stolicí vylučuje virus jen polovina pacientů. Klasická léčba virové hepatitidy A obsahuje symptomatická opatření: klid na lůžku, dietní strava, při závažnějším průběhu se doporučuje infúzní léčba. Dva týdny po propuknutí choroby,  příp. jeden týden po zahájení Ikterus, může jít pacient znovu do společnosti lidí. [1]

Dietní režim při akutní hepatitidě se přizpůsobuje stádiu a aktivitě onemocnění. Ze stravy je třeba v zásadě vyloučit mastná a těžko stravitelná jídla a alkohol, či jiné dráždivé látky (kofein, nikotin). Upřednostňuje se mléčná strava, ovoce a zelenina. Až po poklesu aktivity onemocnění se postupně přidává maso, nejdříve vařené, potom dušené, kuřecí,  případně telecí. [4]

Všeobecně jde o akutní onemocnění s příznivým průběhem, které si nevyžaduje speciální léčbu a v relativně krátkém čase dochází k úplnému vyléčení. [10] A není chronické. [4]

Výskyt virové hepatitidy A v České republice v letech 1996-2005 viz. tabulka č. 1 na konci textu.

Imunita

Po překonání zanechává doživotní imunitu a ve vysokém procentu případů se vyhojí úplně. [3]

Komplikace

Prognóza virové hepatitidy A je většinou dobrá. Vzácně se vyskytuje tzv. fulminantní hepatitida, jejíž průběh je velmi rychlý a dramatický, a může vést k selhání funkce jater a k úmrtí. [9] Riziko vzniku fulminantní hepatitidy je asi 0,01 % z nemocných. [6]


Očkování

Vakcíny, které jsou u nás dostupné, obsahují usmrcené viry hepatitidy typu A. Virový kmen se u jednotlivých výrobců liší, ale dá se říci, že všecky používané kmeny jsou adaptované na lidské buňky. Virová suspenze se čistí a následně inaktivuje formaldehydem. Výsledná vakcína vzniká absorpcí na minerální nosič, většinou hydroxid hlinitý, který zvyšuje schopnost udržet antigen v těle imunizované osoby. [8]

Na trhu jsou dvě očkovací látky proti hepatitidě A (Harvix a Vaqta), a jedna proti hepatitidám A a B (Twinrix).

Kterým skupinám se očkování doporučuje:

  • cestující do oblastí s vysokým výskytem virové hepatitidy typu A
  • personál ozbrojených sil, který je vyslaný do oblastí s vysokým výskytem virové hepatitidy typu A
  • osoby s profesionálním rizikem infekce anebo přenosu viru hepatitidy A
  • osoby s chronickým onemocněním jater
  • osoby se zvýšeným rizikem infekce zapříčiněným sexuálním chováním (homosexuálové, promiskuitní osoby)
  • hemofilici
  • narkomani
  • osoby, které jsou anebo byly v blízkém kontaktu s infikovanými jedinci [8]

Imunitní odpověď

Imunita vzniká asi měsíc po první dávce, účinnost vakcíny je asi 85%. Posilňující dávka se aplikuje po 6 – 12 měsících, tím vzniká imunita trvající dalších min. 5 – 10 let. Účinnost se tím zvýší na 94% – 100%. Celková účinnost by měla trvat asi 20 let, avšak studie konstatují, že hladina protilátek velmi rychle klesá, až o jednu čtvrtinu za 5 let. [1]

Komplikace po očkování


Lokální reakce při očkování dětí do 17 let se vyskytují u 7% - 18% očkovaných jedinců (bolest, zatvrdnutí, zvýšená lokální teplota, erytém, otok). Celkové nežádoucí účinky se vyskytují u 1% - 3% očkovaných dětí (horečka nad 39 stupňů, bolesti hlavy, faryngitida, infekce horních cest dýchacích, bolest břicha, průjem, zvracení). Vzácně se vyskytují neurologické komplikace, především záněty nervů, Guillan-Barreův syndrom. (co je to) [2] Předpokládá se spojitost očkování s encefalopatií, sklerozou multiplex a transverzní myelitidou, dlouhodobé studie nežádoucích účinků však neexistují. [1]

U dospělých pacientů se nežádoucí účinky vyskytují přibližně dvakrát tak často než u dětí, přičemž se přidávají ještě bolesti ramen, zad, poruchy menstruace (asi 1% očkovaných), svědění, vyrážka (méně než 1% očkovaných). [8]


rok

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

počet případů

2083

1195

904

933

614

325

127

114

70

322

Tabulka č. 1 – výskyt virové hepatitidy A v České republice v letech 1996-2005
Zdroj: Státní zdravotní ústav [11]

A můj osobní názor na toto očkování?

Vzhledem k tomu, že žloutenka typu A není závažné onemocnění, nepřechází do chronické fáze a malé děti se velmi často bez následků vyléčí, děti očkovat nebudu. Starší děti by už zase neměly mít problém s tím,  že je třeba si pravidelně umývat ruce…. Riziko fulminantní hepatitidy je příliš malé, to už riziko nežádoucích účinků očkování je řádově vyšší. Pro ty, kteří se rozhodnete očkovat – v knize 1 i podle databáze VAERS [7] vychází Vaqta jako lépe snesitelná, kombinovaná vakcína Twinrix se nedoporučuje, měla by se používat jen ve vyjímečných případech – při dlouhodobém pobytu v rizikových oblastech a pro „turisty, cestující do těchto zemí za sexem“. [1]


Zdroje:

[1] Hirte, Martin: Očkování, pro a proti (vydavateľstvo Fontána, 2002)

[2] Guillan – Barre syndróm

[3] www.gastroenterolog.com

[4] www.hepatitis.cz

[5] www.medicus.sk

[6] www.sea.host.sk

[7] www.staticfreesoft.com

[8] www.vakciny.net

[9] www.vseozloutence.cz

[10] www.zdravotnictvo.sk

[11] Státní zdravotní ústav

 

Ľudmila (autorka nie je lekárka)