MF DNES - Co změnit při očkování dětí

profesor 2.LF UK v Praze Jiří Beran

 25.4.20015

Zdroj: MF DNES

Co se dá změnit v očkování našich dětí?

 „Stát, který neumí vysvětlit lidem, jak je očkování důležité, by se neměl pokutou hojit na vedoucím Junáka“

Současná situace v oblasti očkování našich dětí připomíná velmi často dlouhodobou zákopovou lesní válku, kde na jedné straně jsou nespokojení rodiče nebo i někteří lékaři a na druhé straně Ministerstvo zdravotnictví. Občas přijde hajný (Ústavní Soud, ÚS) a chce vyhnat svým rozhodnutím z lesa obě soupeřící strany a moc se mu to nedaří.

Díky zákopové válce tady máme naštvané rodiče dětí, protože stát nevysvětluje a neradí, jen vyžaduje. U nás máme povinné očkování proti 9 nemocem a povinnost je nyní vyžadována jak přímá (nepodřídíš se, dostaneš pokutu), tak i nepřímá (nepodřídíš se, a Tvoje dítě nebude vpuštěno do kolektivu, a pokud je tam někdo vpustí, dostane stonásobnou pokutu v porovnání s pokutou rodiče).

Jen pro připomenutí uvádím, že hajný ve Francii (obdoba našeho ÚS) také uznal povinnost se podrobit očkování – problém je v tom, že ve Francii je povinné očkování pouze proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli, tedy jen proti třem nemocem. Např. povinné očkování proti žloutence B má v EU jen 9 zemí, což jsou všechny postkomunistické země a Itálie. Ostatní země mají očkování proti žloutence B jako nepovinné, nebo mají toto očkování jen u rizikových skupin. Jejich proočkovanost ale není výrazně nižší než u nás.

Osobně se setkávám s oběma frontovými liniemi a cítím, že vše je způsobeno nedostatečnou komunikací mezi oběma stranami. Běžný rodič nemá šanci se dozvědět, zda a proč je očkování prospěšné, protože v tomto směru MZd mlčí jako „profesor Horák (JF)“. Na druhou stranu někteří pseudoodborníci využívají všechny komunikační nástroje k tomu, aby rodičům vysvětlili, že očkování je prospěšné asi jako výbuch atomové bomby.

MZd musí co nejdříve zavést, zprovoznit a udržovat webové stránky, na kterých by informovalo o všech aspektech očkování a imunizace. Tento lehce dostupný informační tok zde zásadně chybí, a proto rodiče tápou a nechávají se ovlivnit negativními zprávami o očkování. Inspiraci je možné si vzít např. ve Velké Británii, kde informace jsou nejen přehledné a detailní, ale i v mnoha jazykových mutacích včetně tamilštiny. O očkování si tam v češtině počtou české maminky, jejichž děti budou ve Velké Británii očkované. Jaké informace má ve vietnamštině, jazyce romaňi čhib, slovenštině nebo maďarštině maminka na území České republiky?

Na chytrém telefonu si můžete dnes přečíst o jakémkoliv zákroku na korekci oční vady a dokonce ho po telefonu zaplatit, ale nemáme ani jednu aplikaci, která by vysvětlovala rodičům podstatu a důležitost očkování.

Kampaň o očkování musí být stejně jako např. informace o správnosti a výhodách kojení zahájena již v porodnici a musí se v ní pokračovat na individuální úrovni až do doby první vakcinace dítěte v ordinaci pediatra. Informace musí přenášet na rodiče při osobních návštěvách vyškolené zdravotní sestry.

Edukaci o očkování od zdravotních sester musí garantovat a proplácet stát prostřednictvím zdravotních pojišťoven.  Po takové informační návštěvě bude rodič spolehlivě informován a lékař pediatr řešit z očkování jen otázky ze špičky ledovce.

Stát musí také stanovit „nový“ standard očkování – tedy minimum typů očkování a termínů dokdy má být očkování dokončeno vzhledem k věku dítěte.

Současný očkovací kalendář je velmi striktní a to svazuje ruce všem, kteří se na očkování podílejí – od rodičů dětí až po MZd. Bylo by jednoduší stanovit choroby, proti kterým by děti měly být očkovány a stanovit termíny, do kterých by mělo být očkování dokončeno. Pokud výrobci jednotlivých vakcín umožňují více schémat, měla by být tato schémata povolena – jedinou limitací by měl být termín dokončení vakcinace. Myslím si, že vcelku dobrým příkladem je pro nás v oblasti očkování Dánsko.

Přechod na „částečně dobrovolné“ očkování, např. stanovením časového limitu „dokdy“ má být očkování dokončené, s „doporučením“ začátku vakcinace, je vhodným vstřícným krokem MZd v této „válce“.

Měla by se co nejdříve odstranit nesmyslná represe v systému očkování. Nyní se může přihodit, že „stát“ se zhojí pokutou na vedoucím Junáka, protože MZd neumí lidem vysvětlit, jak je očkování důležité.

Bohužel naše současná populace se jako celek výrazně liší od populace, která tady byla před 30-40 lety a to má samozřejmě obrovský vliv na výskyt infekcí, proti kterým se očkuje a dokonce i na výskyt infekcí u očkovaných osob. I toto je nutné rodičům vysvětlit.

Prvním faktorem, který ovlivňuje kolektivní ochranu před infekcemi, je stále snižující se podíl osob v populaci, které nebyly očkovány a infekci v dětství prodělaly. Mají tak dlouhodobou přirozenou imunitu. Nyní v populaci převažují osoby, které byly jen očkovány a onemocnění neprodělaly. Je známým faktem platným pro všechna očkování, že imunita po infekci má delší, často celoživotní trvání, na rozdíl od ochrany vzniklé po očkování. Ta se počítá na roky a maximálně desetiletí. V populaci tak přibývá vnímavých osob. Není proto vzácným jevem, že osoby očkované proti černému kašli naprosto běžně ve věku okolo 50 let touto infekcí onemocní.

Druhým faktorem, který má zásadní vliv na dlouhodobou ochranu jedince i kolektivu je snaha zahájit očkování co nejdříve po narození, aby se zabránilo vzniku infekce krátce po porodu. Z imunologického hlediska je lepší začít očkovat pokud možno co nejpozději, a intervaly mezi vakcínami nechávat co nejdelší. Tak se zajistí vznik solidní imunitní paměti. Časné očkování např. na 9 týdnu věku dítěte a rychlá aplikace několika dávek vakcíny nevytvoří dostatečný počet paměťových buněk jako jiné schéma vakcinace aplikované později např. na 13 týdnu a to i s menším počtem dávek.

Třetím důležitým faktorem pro individuální i kolektivní ochranu po očkování je zdravotní stav populace. Naše populace je bohužel ve zvýšené míře obézní. Již před 30 lety, kdy se začínalo očkovat proti žloutence B v nemocnicích, se vědělo, že obezita je negativním faktorem ovlivňujícím ochranu po očkování. Výzkumy imunologie z posledních let ukazují, že tělo na obezitu reaguje v podstatě chronickým zánětem a tak imunitní odpověď na vakcinaci u obézního člověka nemůže být tak dobrá.

Všechny tři uvedené faktory, pokles počtu osob s přirozeně vytvořenou imunitou v populaci, očkování v časném věku a zdravotní stav populace jsou důležité pro pochopení, že očkování bude v naprosté většině případů schopné zabránit pouze rozvoji těžké infekce. V budoucnu se budeme stále více setkávat u očkovaných osob se skrytými nebo mírnými formami infekce.

Chtěl bych ještě na závěr udělat dvě poznámky pro obě frontové linie – pro ty, kteří se zabývají očkováním – patřím k nejcitovanějším evropským autorům, kteří se zabývají očkováním. Pro ty ve druhém zákopu uvádím, že spolu s manželkou vychováváme syna autistu a moc dobře chápu roli rodiče, kterým je podsouváno, že autismus je přímým důsledkem očkování. I přesto mají tito rodiče můj obdiv, protože musí často opustit svoji kariéru a věnovat se výchově dítěte, u kterého čekají jen na světlejší dny a občasný úsměv.

Jiří Beran

Profesor 2. LFUK v Praze


Aktuálně v legislativě

Zákon o ochraně veřejného zdraví

* vláda předložila návrh PSP

* Sněmovní tisk 530/0

Náš poslední článek ZDE.

 

Zákon o náhradě újmy způsobené

povinným očkováním

* prošel prvním čtením v PS

* Výbor pro zdravotnictví

doporučil schválit zákon

* vypracovává se vyhláška

k zákonu

Náš poslední článek ZDE.