Vaše příběhy a úvahy

Naše hledání - jak to dopadlo?

ImageV tomto článku chci dokončit příběh o očkování našich dětí. Začátek příběhu je zde. Protože to není detektivka, tak hned na začátku prozradím jak to dopadlo. Dopadlo to dobře. Což je samozřejmě velmi relativní tvrzení. Proto bych spíše řekl, že to dopadlo podle našich momentálních přání. Staršího syna nemusíme očkovat spalničky, zarděnky a příušnice (dále MMR) a mladší má zatím klid od všeho. KHS proti nám zastavila řízení.

Říká se, že ze všeho špatného si člověk může odnést i něco dobrého. Na zásahu KHS do našeho života si nejvíce cením toho, že jsme zjistili zdravotní komplikaci u syna, která neměla žádné vnější příznaky. Na tuto zdravotní komplikaci bychom asi jinak ani nepřišli. Teď alespoň víme jak se chovat, aby ani nikdy v budoucnu žádné příznaky neměla.

Dalo by se říci, že náš příběh potvrzuje známé pořekadlo západní medicíny:
zdravý člověk je jen špatně vyšetřený pacient. 

Číst dál...

Naše zkušenost s černým kašlem

ImageJsme pětičlenná rodina, žijeme obklopeni přírodou, zabýváme se různými přirozenými způsoby života a mimo jiné nenecháváme očkovat sebe ani naše tři děti.
Jsme zastánci hlubšího pochopení nemoci a psychické i fyzické choroby vnímáme jako pouhé symptomy, jež nám zprostředkovávají jakýsi odraz stavu naší psychiky.
Naše dvě mladší děti, po dobu minimálně jednoho měsíce provázely po nocích  dlouhotrvající záchvaty kašle. Na pár dní se u obou objevila teplota, spojená se zvracením a u jednoho dítka bolestí ucha.

Číst dál...

Atopický ekzém po očkování proti TBC

ImageNáš první syn se narodil v Havlíčkově Brodě v únoru 2002. Pobývali jsme v té době částečně v Čechách a částečně v Kalifornii. Návrat do USA jsme plánovali za tři měsíce. V USA není zavedeno očkování proti tuberkulóze a z vlastní zkušenosti jsem věděla, že jedincům, kteří jsou očkovaní proti TBC to přináší jen potíže - například prokazování absence TBC prostřednictvím rentgenu plic - namísto kožních testů, které vycházejí pozitivní. V mnoha případech pak lékaři nevěří, že test vychází pozitivní díky očkování, a předepisují půlroční kůru antibiotik...

Číst dál...

Odmítli jsme očkování proti hepatitidě B a dostali se až k soudu

ImageJmenuji se Pavla Talpová. Žiji se svým přítelem Václavem, ve společné domácnosti máme 6 dětí. Nejmladší je 7 let a nejstarším 16 let.
Rozhodli jsme se spolu s partnerem svobodně na základě spousty informací pro i proti své děti neočkovat proti hepatitidě typu B. Týkalo se to zatím 3 starších dětí. Situaci jestli očkovat nebo neočkovat jsme konzultovali i s dětmi a vysvětlili jim rizika očkování i neočkování a jak by se měly chovat, aby se žloutenkou nenakazily.
Kdybychom měli dřív informace jaké máme dnes, rozhodovali bychom se u každého očkování, jestli necháme děti naočkovat či nikoliv. K tomu rozhodnutí nás vedlo několik argumentů. Žloutenka typu B je již několik let na ústupu a nehrozí u nás žádná epidemie.

Číst dál...

Naše hledání

ImageNáš očkovací příběh začal na návštěvě u příbuzných ještě před narozením staršího syna. V rodině, kterou jsme navštívili, měli dvě děti, a jak jsme se k našemu zděšení dozvěděli, obě neočkované. Jejich táta, původem z Bavorska, nám před očima zaujatě listoval jakousi německou knihou o očkování a ukazoval, pro nás téměř nesrozumitelné grafy a obrázky dětí, které byli očkováním trvale vážně poškozené. Oba s manželem jsme, zřejmě spíše ze slušnosti než se zájmem a souhlasem, přikyvovali. Cestou domů jsme prohodili pár vět, ve smyslu: „Vcelku odvaha, neočkovat děti, viď?“ Příhoda to byla celkem banální, lehce se mohla ztratit v proudu dění, avšak osud to zřejmě chtěl jinak.

Číst dál...

Podkategorie