Malé absolutní riziko horečnatých křečí po očkování - Vakciny.net

13.6.2016

 

Na počátku června letošního roku byla publikována práce, která hodnotila riziko horečnatých křečí po očkování u dětí mladších 2 let. Ukázalo se, že se zvyšuje po současném očkování některých vakcín, i když absolutní riziko zůstává stále malé.
Autoři se soustředili na hodnocení očkování proti chřipce jak odděleně tak v kombinaci s dalším očkováním. K tomu využili databázi hlášených příhod (Vaccine Safety Datalink). Celkem bylo identifikováno 333 potvrzených příhod horečnatých křečí u dětí ve věku 6-23 měsíců během chřipkové sezóny v letech 2006-2011. Ovšem jen 103 příhod bylo hodnoceno v souvislosti s očkováním, protože se objevily bezprostředně nebo do 1 dne po očkování. Ostatní příhody pozorované 14-20 dní po očkování se staly kontrolou.
Horečnaté křeče byly definovány jako křeče s tělesnou teplotou >=38°C, s teplotou zaznamenanou pečovatelem dítěte do 24 hodin nebo jako klinicky diagnostikované s vyloučením pacientů s intrakraniální infekcí, s metabolickými poruchami nebo s anamnézou horečnatých křečí.

Číst dál...

OSPOZS - Očkování kojenců a batolat dětskými vakcínami proti tetanu, záškrtu, dávivému kašli, dětské přenosné obrně, hepatitidě typu B a hemofilovým nákazám typu b ve schématu 2+1

7.6.2016

Dětské pravidelné očkování proti tetanu, záškrtu, dávivému kašli, hemofilovým nákazám typu b, dětské přenosné obrně a hepatitidě typu B se v České republice provádí ve schématu 3+1. Toto schéma bylo v České republice poprvé zavedeno v roce 1991 a bylo používáno pro očkování s vakcínou proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli později rozšířenou také o složku proti hemofilovým nákazám typu b (Alditepera v letech 1991-2000 a Tetract-Hib v letech 2001-2006). Od roku 1958 až do roku 1991 se nejmladší dětská populace v České republice očkovala výhradně ve schématu 2+1.

Číst dál...

OSPO z.s. - přípustné intervaly v očkování

Přípustné intervaly v očkování

 

Doporučení

 

Očkování prováděná více než jednou dávkou mají stanovené výrobcem doporučené intervaly mezi dávkami. Vzhledem k tomu, že výrobce nikterak neupravuje očkování v případě, že nelze z jakéhokoli důvodu splnit jím stanovený doporučený interval, bylo vydáno toto doporučení přípustných intervalů očkování.

Zde stanovené přípustné intervaly nikterak nenahrazují výrobcem doporučené intervaly. Tyto přípustné intervaly byly stanoveny na základě dosavadních klinických a epidemiologických poznatků jednotlivých očkování a umožňují tak dodržet celkový počet dávek doporučený výrobcem. Očkování vyšším počtem dávek, které nebylo ověřeno v klinických studiích, může představovat zvýšené riziko výskytu nežádoucích účinků nebo dokonce snížení postvakcinační imunitní odpovědi a tedy zhoršení ochrany. Zodpovědnost za takovéto očkování nenese výrobce vakcíny.

Číst dál...

Vakciny.net - aktualizace všech příbalových informačních letáků (PI), včetně souhrnu vlastností přípravku (SPC)

18.4.2016
Byla provedena aktualizace všech příbalových informačních letáků (PI), včetně souhrnu vlastností přípravku (SPC). Nově aktualizované soubory naleznete v každé kapitole příslušného očkování.

Číst dál...

Vakciny.net - Proč se v ČR vůbec změnilo očkování z 2+1 na 3+1?

12.1.2016

V roce 1991 byla vydána první česká (tehdy ještě československá) zákonná vyhláška týkající se očkování, která definovala schémata jeho provádění. Jednalo se o vyhlášku č. 48/1991 Sb, která v paragrafu 3 “Očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli” přesně vymezila podávání celkem 5 dávek takto: “ Základní očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli se provádí u dítěte v době od započatého devátého týdne života třemi dávkami očkovací látky v měsíčních intervalech, čtvrtá dávka se podá v osmnáctém až dvacátém měsíci života. Přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli se provede v pátém roce života.”
Vzhledem k tomu, že účinnost vyhlášky nabyla 15.2.1991, prakticky všechny děti nově narozené v roce 1991 byly již očkovány v souladu s touto vyhláškou, tj. ve schématu 3+1 a druhou booster dávkou v 5 letech.
Do roku 1991 se očkovalo proti těmto třem infekčním chorobám ve zcela jiném schématu. První 2 dávky se se podávaly v intervalu 6 týdnů a očkování se zahajovalo ve 3. měsíci věku. Třetí dávka se podávala o 6 měsíců později. Toto uspořádání odpovídalo schématu 2+1. Kromě toho se ve 3 a 6 letech přidávala jedna posilující dávka kombinované vakcíny proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli (v té době se používala vakcína Alditepera českého producenta ÚSOL, později Sevac).

Číst dál...

Názor české pediatričky "Opatrnost je zásadní!"

Naši vakcinologové zdůrazňují, že očkování je velmi efektivní proces, jak naučit dítě nové imunitě. Souhlasíme-li alespoň částečně s tímto náhledem, musíme si zároveň uvědomit, že i tento proces učení musí mít svůj správný postup, adekvátní míru zátěže a svůj pravý čas. V opačném případě pak jistě vzniká chaos, který může spíše ublížit.Naočkovat maličkému kojenci do 1 stehna Infanrix 6, do druhé končetiny Prevenar 13 či Synflorix, do jiného místa pak aplikovat, dle nedávných doporučení Bexsero a současně dát do úst 1,5 ml Rotarixu - to může být jistě efektivní, avšak v nežádoucích účincích ! Proto  kombinování Infanrixu hexa s jinými očkovacímu látkami SÚKL ani nedoporučuje. Lehkomyslnost má totiž mnoho podob a není v souladu s lékařským přikázáním : PRIMUM NON NOCERE ! 

 

Číst dál...

Bezpečnost vakcín proti lidskému papilomaviru bude přehodnocována

15.7.2015

HPV vakcíny, tedy lidově očkování proti rakovině děložního hrdla či čípku – budou podrobeny novému hodnocení svého bezpečnostního profilu.

Číst dál...

M.Petráš - Tajemství schématu 2+1 prozrazeno

13.3.2015

V posledních letech se jak mezi laickou tak odbornou veřejností čím dál častěji diskutuje, zda očkovat dítě ve schématu 2+1 nebo 3+1. A proč vlastně existuje schéma 3+1, když 2+1 stačí. A tak vznikají “odborné” pravdy nebo hlouposti, proč je 3+1 lepší než 2+1 minimálně v našich podmínkách.

Nadešel čas vysvětlení, jak je tomu doopravdy. Odpověď je v historii.

Číst dál...