Vaše příběhy a úvahy

Povinné neznamená nejlepší - příběh šestý

Začalo to, když byly Břetíkovi tři měsíce. Tenkrát jsme šli k pediatričce na druhou dávku „HEXY”. Jenže malý byl už poslední týden dost unavený a pořád spal, což u něj bylo neobvyklé. Jeho kůže byla nažloutlá, bledá a kolem očí promodralá. Doktorka mu tedy udělala odběr krve a zhrozila se, když viděla jeho krevní obraz. Hemoglobin (červené krevní barvivo) byl pomalu o 50 % nižší, než by měl být, a bilirubin (žluté krevní barvivo) naopak o hodně vyšší, než je normální hodnota. Neváhala a poslala nás do nemocnice.

Přijali ho na JIP a napojili na monitor. Dostal transfúzi a protilátky a lékaři stanovili diagnózu autoimunitní hemolytická anemie (AIHA). Trvalo několik dní, než se zjistilo, proč se to stalo. Tehdy v laboratoři smíchali vakcínu stejné šarže, jaká byla podána Břetíkovi, s jeho krví a reakce byla obrovská (pozn. red.: o tomto testu zjišťujeme více informací). Malý dostal kortikoidy a 14 dní jsme byli v nemocnici. Hemoglobin se během té doby ustálil a mohli nás pustit domů. Pro jistotu ale ještě lékaři podali jednu transfúzi.

Číst dál...

Povinné neznamená nejlepší - příběh pátý

Ráda bych se s Vámi podělila o očkovací příběh naší rodiny.
V roce 2009 se nám narodila dcera. Narozena v termínu, apgar skóre 10-10-10. V porodnici bez jakéhokoliv upozornění naočkována proti TBC. Byla plně kojená, ale málo přibírala a rostla pomaleji, tedy neprospívala dle tabulek.

Očkována byla hexavakcínou dle očkovacího kalendáře, v jednom termínu souběžně s nepovinnou vakcínou proti pneumokokům Synflorix. Tu jsem zvolila na základě doporučení pediatra, který mi řekl, že vakcína výborně chrání před záněty středního ucha. No, a týden po očkování třetí dávky Synflorixu dcera dostala svůj první a snad i poslední zánět středního ucha léčený antibiotiky.

Číst dál...

Povinné neznamená nejlepší - příběh třetí

Očkování nám doktorka nabízela hned od 9. týdne věku, jak se doporučuje ve všech propagačních letáčcích. Bohužel (dnes už však říkám bohudík) byla dcerka nachlazená (kašlala a měla rýmu), takže jsme očkování hexavakcínou Hexacima odložili na její 12. týden života. V té době jsem ještě netušila, jak závažné mohou být nežádoucí účinky po očkování. Lépe řečeno jsem lékařce slepě důvěřovala.

Číst dál...

Povinné neznamená nejlepší - příběh čtvrtý

Náš Vojtík byl naprosto zdravý, když jsme ho nechali očkovat 3. dávkou Infarixem hexa ve věku 18 měsíců, schéma 2+1. Čtyři hodiny po očkování byl zničehonic strašně ospalý (polehával), měl nepatrně zvýšenou teplotu a také byl neklidný. Osm hodin po očkování měl při teplotě 38,6 °C záškuby, mimovolné pohyby očí, apatii, třes rukou, třepání pusou, 1-2 minuty byl úplně mimo, lékaři to později označili jako křeč. Dali jsme Vojtíkovi Nurofen a usnul. Třináct hodin po očkování mě v noci probudilo, jak se syn celý třese. Když jsem rozsvítila, viděla jsem, že má halucinace. Poté jsme jeli do nemocnice. Ještě v noci brali synovi krev a dále to nijak neřešili.

Číst dál...

Povinné neznamená nejlepší - příběh druhý

I když jsme očkování nedůvěřovali, doufali jsme, že izopatické ošetření pomůže předejít případné reakci. Po první dávce Hexacimy ve čtyřech měsících však dcera tři hodiny plakala a nešla utišit, zvracela, odmítala kojení. Při teplotě 39 °C jsem dle doporučení lékařky podala Paralen. Objevila se mírná hypotonie, kdy dcera přestala hezky zvedat hlavičku. Do té doby v noci spinkala a budila se jen jednou, cca do týdne po očkování se začala v noci budit dvakrát.

Číst dál...

Podkategorie