Legislativa Naše články a stanoviska Odškodnění

Problémy po očkování mohou rodiny zruinovat i finančně

Praha, 1. října 2018

„Kdybych to měla shrnout, vyšla nás léčba tak zhruba na 45 000 Kč ročně, teď to bude ‚jen‘ kolem 30 000 Kč ročně.“ „Kvůli nemoci syna jsem musela jít do insolvence, opravdu to bylo neúnosné si stále půjčovat.“ „Když vezmu finančně nevyčíslitelnou újmu na zdraví, nevyspání, stres, tak za 3 roky odhadem 80 000 Kč. Ale možná ještě více.“ Tyto a další podobné věty jsme si přečetli v e-mailech od rodičů, kteří se o svůj příběh podělili v brožurách Jak zasáhl systém očkování do života některých rodin. Na začátku září jsme se jich zeptali, kolik stála léčba jejich dětí a jaká byla další finanční újma. Chtěli jsme konkrétní data jako podklady pro statistiku k jednání o návrhu zákona o odškodnění újmy způsobené očkováním.



A závěry? Celková újma je nevyčíslitelná, plánované jednorázové odškodnění v akutních situacích nemusí být funkční a rodinám nepomůže, bude‑li se jednání ohledně odškodnění protahovat. Kromě „bolestného“, které by se mělo rodinám vyplatit za jejich ochotu přispět k zajištění „kolektivní imunity“, by je měl stát podpořit v léčbě a zkvalitnění života nemocných dětí, ale také například vyrovnat ušlý zisk, když jeden z rodičů nemůže nastoupit do práce.

Uvádíme hrubý výčet toho, co všechno rodiče financovali, aby odstranili či zmírnili následky očkování, nebo alespoň dítěti usnadnili život v případě nevyléčitelné újmy:

  • Cesty na vyšetření, k lékařům, na rehabilitace apod. (pohonné hmoty, hromadná doprava)
  • Ubytování na ubytovně při hospitalizaci dítěte
  • Školné ve speciální školce
  • Asistentka ve škole
  • Speciální strava, výživoví poradci
  • Speciální kosmetika
  • Laboratorní testy
  • Literatura – knihy
  • Doplatky na léky
  • Lázně a rehabilitační pobyty
  • Anestezie pro ošetření zubů
  • Semináře ABA, terapie NAUTIS
  • Kompenzační pomůcky: matrace, strukturované hry, komunikační karty, masážní pomůcky, kousátka, logopedické hry, cvičební pomůcky, brýle atp.
  • Péče nehrazená z veřejného zdravotního pojištění
  • Terapie nebo léčba rodičů, jelikož časem utrpělo i jejich psychické a fyzické zdraví.


Rodiče velmi často využívají i jinou podpůrnou léčbu, než jakou jim nabízí klasická medicína, a to možnosti celostního přístupu jako čínskou medicínu, homeopatii, Joalis, Schüsslerovy soli, Bachovy esence, autopatii, byliny a čaje či hipoterapii. Jedná se sice o další velký výdaj, mnohdy však tato „alternativní“ léčba pomáhá: „Pozitivní výsledky jsme zaznamenali také díky detoxikační kůře s přípravky Joalis. Za tuto léčbu jsme utratili přes pět tisíc korun,“ napsali nám jedni rodiče. Jiní využili dalších metod léčby: „Reakce byla v podobě silného ekzému. Léčili jsme homeopatickou a bylinkovou detoxikací a olejíčky. Z nejhoršího jsme syna dostávali rok, preventivně ale musíme i nadále pokračovat v detoxu, aby se ekzém při prvních problémech nevrátil (nejčastěji se vrací při oslabené imunitě způsobené např. chorobou nebo chemickým zásahem – léky).“

Další mnohdy nevyčíslitelnou újmou je znemožnění návratu do práce:

  • „Pracovala jsem v IT jako projektová ředitelka se slušným platem. Teď by to byla utopie se vrátit. Dceru můžu dát jen do soukromé školky, je nedoočkovaná. To jsou další výdaje.“
  • „Nejvyšší částka je za nemožnost pracovat. Musí vydělávat pouze manžel, já se denně věnuji synovi natolik, že zaměstnání není možné.“
  • „Ušlý zisk ze zaměstnání od 3 do 5 let dítěte, kdy byl v MŠ nežádoucí – cca 500 000 Kč. Dále na dva roky zkrácený pracovní poměr, což je další ušlý zisk.“
  • „Troufám si tvrdit, že tím, že pracuji jen na poloviční úvazek a tak nějak, jak se dá, když je hlídání pro dítě anebo si beru syna do práce, jsem přišla v podstatě o polovinu výdělku. Odhaduji 150 000 Kč za rok a půl, co nemohu pracovat naplno z důvodu péče o syna, jelikož syn nemohl nastoupit do školky, a vlastně nevím, jak se bude všechno vyvíjet dál a co nás čeká.“


Získali jsme opravdu jen hrubý přehled toho, co všechno rodiny potřebují a na kolik je to vyjde. Mnohdy ani nedokázaly újmu vyčíslit. Jedná se o obrovskou, někdy až hraniční zátěž:

  • „Nedokážu vyčíslit měsíce hledání a tápání a měsíce utrpení. Každopádně finanční újma obrovská. Být pořád v noci vzhůru, neschopná fungovat přes den. Já vám to nemůžu ani říct. To je určitě víc než desítky tisíc, možná víc za veškerý další servis a s tím spojené věci, jakože si nemáte ani čas vyčistit zuby, moje zdravotní potíže s tím spojené.“
  • „Nevyčíslitelná položka je ale dopad na naši psychiku. Toto období bylo psychicky velmi, velmi náročné. Sama jsem navštívila několik terapií, sbírala zbytky sil (dcera po očkování přestala spát, budila se více než tři roky celé noci po 10 – 30 minutách) a modlila se, aby to konečně přešlo.“
  • „Zoufalost a smíření se s tím, že vakcína poškodila syna a nás uvrhla do zoufalé situace na dlouhé roky, je psychicky tak náročné, že nemám ani představu o částce, která by dostatečně odškodnila. Snad jen pomohla.“
  • „Myslím si, že mě to bude stát ještě hodně sil a hodně peněz. Jen za osobní asistenci dám ročně přes 20 000 Kč. Syn nikdy nepozná, co je to mít holku, mít svou rodinu a své dítě. Jen mě jako mámu ustaranou. Přišla jsem o svůj příjem, o zaměstnání sanitářky, a taky jsem chtěla dělat zdravotní školu s maturitou, kde jsem byla domluvená.“
  • „Co se týká částek, tak jsme kvůli péči o děti v insolvenci. Já nemohu pracovat, takže ze začátku, než nám přiznali dávku jen na starší dceru, tak jsme se dostali na dno a neměli na složenky, a kvůli nim jsme v insolvenci. Je s tím spojená spousta dalších věcí okolo, a to se nedá vyčíslit.“


Tyto výpovědi rodičů, které blíže rozvíjejí příběhy z brožur Jak zasáhl systém očkování do života některých rodin, jsou zdrcující. Ač jsme nezískali taková statistická data, jaká jsme potřebovali, předložíme tento text našim zákonodárcům, aby měli představu, co skutečně znamená potýkat se s problémy po očkování. Přestože mnohé děti vážné nežádoucí účinky naštěstí nezažijí, ty, které tolik štěstí nemají, potřebují podporu. Poskytnout jim finance na zkvalitnění života je zásadní. Je však třeba myslet na to, že pouze jednorázové, ne-li nízké odškodnění, není řešením. Nebo je stát připraven a ochoten vyplácet miliony? My se domníváme, že rozumnějším řešením je odškodňovat nejen jednorázově, ale také poskytnutím pravidelných příspěvků či několika jednorázových podpor v průběhu života poškozené osoby, a to vždy podle aktuální situace.