Praha 1. 11. 2007
Občanské sdružení ROZALIO s obavou sleduje snahu americké farmaceutické společnosti Wyeth o zařazení očkování proti pneumokokovým infekcím mezi povinná očkování. Tato vakcína chrání pouze proti omezenému počtu pneumokokových sérotypů běžných ve Spojených státech. Dlouhodobý benefit pro očkovanou populaci v Evropě ani ČR není prokázán. Právě tak sporný je poměr benefit/riziko pro očkované zdravé jednotlivce. Obrovské náklady na plošnou vakcinaci nejsou dostatečně vědecky podložené.
Pneumokokové bakterie, kterých je 90 sérotypů, jsou součástí přirozené mikroflóry nosohltanu každého druhého dítěte a běžně nevyvolávají žádné zdravotní problémy. V případě oslabené imunity jedince mohou vyvolávat záněty, nejčastěji se jedná o záněty středního ucha a vedlejších nosních dutin. Vzácně mohou vyvolat nebezpečná invazivní pneumokoková onemocnění (zkráceně IPO) – pneumonie (zápaly plic), meningitidy (hnisavý zánět mozkových blan) a sepse (tzv. „otrava krve“).
Vakcína Prevenar je účinná především proti 7 sérotypům nejčastěji se vyskytujícím ve Spojených státech. Zde pokrývá přibližně 80-90% sérotypů zodpovědných za IPO. Dle šetření, které probíhalo v ČR v letech 1996-2003, pokrývá sedmivalentní vakcína v ČR jen 63,1% sérotypů zjištěných u dětí do 2 let věku, 62,3% dětí ve věku 2-5 let a pouhých 34,3% u osob starších 5 let (Motlová J., 2005). Obdobná situace je v dalších evropských zemích. Vědecké práce upozorňují na nebezpečí přenášení amerických dat na evropskou populaci: „…užití studií efektivity vakcíny založených na US populaci může vést k nadhodnocení benefitu této vakcíny při jejím zavádění v Evropě“ (Jefferson T., 2006).
Další studie dokládají sice vynikající účinnost vakcíny proti sérotypům ve vakcíně zahrnutých, zároveň ale ukazují, že dochází k jevu, zvanému „replacement“ – klesá počet onemocnění sérotypy, proti kterým se očkuje, zároveň ale narůstá počet onemocnění sérotypy, které ve vakcíně zahrnuté nejsou (Kyaw, M.H., 2006; Kaplan, S.L., 2004; Schutze, G.E., 2004; Byington, C.L. 2005, 2006 a řada dalších). Tento jev je dokumentován i ve Spojených státech, obáván je zejména v zemích (včetně ČR), kde se na nemocnosti významně podílí sérotypy ve vakcíně neobsažené, které při plošné vakcinaci nabudou díky selekčnímu tlaku převahy (Byington C.L., 2005; Jefferson T., 2006).
Řada prací ukazuje, že při dlouhodobém sledování se celkový počet onemocnění nemění, nebo pouze zanedbatelně. Za prokázané se toto tvrzení považuje pro záněty středouší, kde vakcína Prevenar snižuje počet onemocnění proti sérotypům v ní obsažených, celkový počet zánětů středouší ale poklesl ve sledovaném období o pouhých 6% (Eskola, J.N., 2001 a další). „Většina světové odborné veřejnosti se shoduje v tom, že stávající konjugovaná vakcína nepřináší v prevenci akutního zánětu středouší jednoznačný prospěch stejně jako není jednoznačným přínosem ve snižování nových pneumokokových bacilonosičů. Proto u nás platná indikace této vakcíny v případě, že dítě má více než 4 ataky zánětu středouší za rok, nemá ve světě obdobu a není důvodem pro toto očkování.“ (Petráš M., 2007). Další studie dokazují, že se v očkovaných populacích např. zvyšuje výskyt závažných pneumonií a meningitid u starších nemocných osob (Byington, C.L. 2005, 2006, Lexau, C.A. 2005). U očkovaných dětí lze prokázat, že se v běžném bakteriálním osídlení nosohltanu ve zvýšené míře objevují problematické zárodky, jako např. zlatý stafylokok (Kyaw M.H., 2006).
Ze všech výše (a níže) uvedených důvodů vnímá o.s. ROZALIO snahy o prosazení plošného povinného očkování vakcínou Prevenar tč. jako vysoce problematické a nezodpovědné:
1. Vzhledem k vědecky nedoložené prospěšnosti této vakcinace pro českou populaci;
2. Vzhledem k obrovským nákladům (400 mil. Kč), které o desítky procent navyšují náklady státu vynakládané na ostatní povinné vakcíny a které jsou zcela nepřiměřené očekávanému přínosu pro zdraví populace. Odhadovaný přínos plošného očkování vakcínou Prevenar ve věku 6 týdnů-24 měsíců – přesná data neexistují (!) – je zabránění 0-1 úmrtí a 2-5 závažným komplikacím ročně;
3. V neposlední řadě je i poměr přínos/riziko pro jednotlivé očkované dítě víc než problematický. V českých podmínkách neexistují spolehlivá data o skutečném riziku IPO, přesto je procento závažných nežádoucích reakcí na očkování uváděné výrobcem minimálně srovnatelné s incidencí IPO, resp. komplikovaného průběhu IPO. Např. jen pro neurologické komplikace udává výrobce jejich četnost v rozmezí 1 reakce na 1.000 až 10.000 dávek (což se u nás může týkat 30–300 dětí ročně při aplikaci 3 dávek 100.000 dětí).
O.s. ROZALIO dále vyjadřuje politování nad zneužitím postižení malého Ondry (syn zakladatelů o.s. Nahlas) ke komerčním účelům. Případ by možná mohl, při řádné péči zdravotníků, mít úplně jiný průběh. Tvrzení, že očkování by ho bylo ochránilo, je více než sporné.
Občanské sdružení ROZALIO ( Rodiče za lepší informovanost v očkování)
