COVID-19 Naše články a stanoviska

Žádost o poskytnutí informací k vakcínám proti c-19 a k infekčnosti očkovaných osob

Ministerstvo zdravotnictví ČR
Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2

Praha 31. května 2021

Žádost o poskytnutí informací

Dobrý den,

ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádáme o zodpovězení následujících otázek:

1) Jaké vakcíny proti covid-19 se v současnosti používají v ČR?

Odpověď MZ ze dne 15. 6. 2021:
Comirnaty – Pfizer/BioNTech
Moderna – Moderna
Vaxzevria – AstraZeneca
Janssen – Janssen Pharmaceuticals

Bližší informace o jednotlivých vakcínách jsou k dispozici např. na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv: https://www.sukl.cz/covid-19.

2) Kolik vakcín již bylo do ČR dovezeno od jednotlivých dodavatelských společností k 1. 6. 2021?

Odpověď MZ ze dne 15. 6. 2021:
5 076 630 Comirnaty
754 800 Moderna
755 600 Vaxzevria
122 400 Janssen

3) Jaké jsou ceny jednotlivých vakcín k 1. 6. 2021?

Odpověď MZ ze dne 15. 6. 2021:
Cena za jednotlivé dávky vakcíny je stanovená smluvně. Tyto smlouvy uzavírala s jednotlivými držiteli rozhodnutí o registraci Evropská unie a požadovaná informace není veřejně dostupná.

4) Kolik financí bylo dosud vynaloženo na všechny dovezené vakcíny (v Kč) k 1. 6. 2021?

Odpověď MZ ze dne 15. 6. 2021:
Níže přikládáme tabulku, co bylo dosud ze strany jednotlivých dodavatelů k 1. 6. 2021 vyfakturováno (2 767 572 236,98 Kč) s tím, že poslední dodávka očkovacích látek (DUZP) je 1.6.2021. Faktury z posledních dodávek ještě proplaceny nebyly. vynaloženo = vyfakturováno:

5) Probíhá/probíhají studie na zjištění hladiny protilátek vytvořených očkováním? Pokud ano, tak:

  • Kdo ji/je provádí?
  • Kdy budou známy průběžné výsledky?
  • Kdy budou známy závěry?

Odpověď MZ ze dne 15. 6. 2021:
Tyto vědecké studie provádí různé vědecké týmy po celém světě a výsledky těchto studií jsou publikovány ve vědeckých časopisech, které jsou buď zcela veřejně přístupné, nebo jsou přístupné pro předplatitele těchto časopisů a není možné je veřejně bez svolení autorů článku šířit. Jako příklad výsledků lze uvést veřejně dostupnou publikaci Rose ND et al. Antibody Persistence through 6 Months after the Second Dose of mRNA-1273 Vaccine for Covid-19. NEJM 2021; 6.4.21 DOI: 10.1056/NEJMc2103916, ve které se uvádí, že 6 měsíců po očkování dvěma dávkami genetické mRNA vakcíny jsou geometrické průměry protilátek (GMT) 92 451 ve skupině 18-55 let, GMT 62 424 ve věku 56-70 let a GMT 49 373 ve věku ≥71 let.

6) Z jakého důvodu nejsou lidé, kteří mají laboratorně doložené protilátky proti viru SARS-CoV-2 (bez očkování nebo potvrzeném prodělání nemoci), zvýhodňováni stejně jako ti, kteří mají doklad o prodělání nemoci covid-19, očkování proti covid-19 nebo podstoupili test s negativním výsledkem?

Odpověď MZ ze dne 15. 6. 2021:
Specifické protilátky anti-SARS-CoV-2 třídy IgG jsou známkou prodělaného onemocnění covid -19 u lidí, kteří nebyli proti covid očkováni. Ochranná hladina protilátek, která by zaručovala prevenci před nemocí covid nebyla dosud stanovena, protože není známa. Dynamika poklesu protilátek je velice individuální a nelze ji dopředu určit, musela by se v pravidelných intervalech opakovat. Minimálně 1x za měsíc. Individuální výše protilátek je ovlivněna řadou faktorů, včetně velikosti infekční dávky, kterou se jedinec nakazil a také individualní reakcí imunitního systému na infekci. Naproti tomu vysoká hladina protilátek po očkování je zaručena stabilní dávkou vakcíny s přesně známým obsahem antigenu. Proto je u všech očkovaných jedinců zaručena dostatečná antigenní stimulace imunitního systému. Vyšetřování buněčné imunity se plošně neprovádí pro její časovou i finanční náročnost, která několikanásobně převyšuje cenu vakcíny nebo ceny PCR či antigenních testů.

7) Z jakého důvodu nemusí lidé, kteří mají očkování proti covid-19, podstupovat testování pro přístup k některým službám?

Odpověď MZ ze dne 15. 6. 2021:
Viz odpověď ad 6.

8) Máte studii, která se zabývá ne/infekčností osob očkovaných proti covid-19? Pokud ano, tak:

  • Jaké procento očkovaných osob může být i po plném očkování infekční?
  • Jak dlouho trvá neinfekčnost očkované osoby po první dávce očkování v případě vícedávkového schématu?
  • Jak dlouho trvá neinfekčnost očkované osoby po plném naočkování?

(9) Pokud takovou studii nemáte, na základě čeho jste si jisti, že očkované osoby nemohou být infekční a mohou mít tedy automaticky přístup do zaměstnání a ke službám?

Odpověď MZ ze dne 15. 6. 2021:
Byť je vakcína nejlepší obranou proti šíření pandemie, nemusí však zajistit u každého člověka stoprocentní ochranu. Vakcíny, které jsou považovány za nejúčinnější, deklarují maximální účinnost ve výši 95 %. Dovolte mi problematiku přiblížit slovy pana profesora Chlíbka, předsedy České vakcinologické společnosti ČLS JEP,který celý komplikovaný proces srozumitelně vysvětluje: „Po aplikaci kompletního očkovacího schématu dochází u očkované osoby ke stimulaci imunitního systému a následné tvorbě ochranných protilátek, a to včetně vysoké buněčné imunitní odpovědi.“ Výsledný efekt je tedy kombinací efektu vakcíny a samotné reakce vlastního těla. Jak ale dodává pan profesor: „Přesto však u drtivé většiny očkovaných osob poskytuje tato imunitní odpověď na očkování dostatečně vysokou ochranu před vznikem onemocnění covid-19, před závažným průběhem, hospitalizacemi nebo úmrtím, což bylo potvrzeno v řadě klinických studiích fáze I-III u všech registrovaných covid-19 vakcín. Výsledky těchto studií jsou veřejně dostupné v jednotlivých odborných časopisech, kde byly publikovány. Účinnost těchto vakcín před příznakovým onemocněním covid-19 se pohybuje od 81-95 %. Přítomnost koronaviru na sliznicích očkovaných osob skutečně zatím nelze zcela vyloučit – dosud nebyla prokázána tzv. „sterilní imunita“, která nebyla prokázaná ani u jiných očkování proti respiračním onemocněním, jako je např. chřipka nebo černý kašel. Nicméně již první výsledky studií potvrzují vysokou účinnost na redukci přenosu viru u očkovaných osob, proto pravděpodobnost, že by očkovaný jedinec onemocněl a došlo tak k masivnímu množení viru na jeho sliznicích, které by umožňovalo jeho přenos na další osoby, je zcela minimální. Proto se očkovaný jedinec považuje za tzv. nevnímavého k nákaze, nestává se základním článkem epidemického procesu a není zdrojem nákazy pro své okolí. Očkovaný jedinec nemůže z podstaty imunitní odpovědi být více nebezpečný než neočkovaný jedinec. Považovat očkované jedince za možný zdroj nákazy by rovněž bylo zcela v rozporu s principy a účinky očkování a popíralo by opakovaně prokázaný preventivní efekt vakcinace právě na přenos nákazy. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela nový virus, neexistují v současné době dostatečné poznatky o tom, jak dlouho po očkování se imunita navozená vakcínou zachová, nebo zda bude potřeba pravidelného přeočkování.

Za zodpovězení dotazů předem děkuji.

S pozdravem

Martina Suchánková, předsedkyně

Celou odpověď MZ najdete ZDE.