Utečete z války do cizí země. Snažíte se nějak dorozumět, vyznat se v pravidlech, zvyklostech, v obyčejných věcech a k tomu i ve věcech složitých. Musíte komunikovat s úřady, vyřizovat úřední náležitosti. Postupně zjistíte, jaká všemožná pravidla se vás týkají. Třeba v ČR platí pro děti–cizince povinnost školní docházky po 90 dnech pobytu. Zároveň pro všechny cizince s délkou pobytu více než 90 dnů platí povinnost očkování podle platné vyhlášky. Pro dospělé je to očkování proti tetanu, pro děti očkování proti devíti nemocem – tetanu, záškrtu, černému kašli, hepatitidě typu B, přenosné dětské obrně, onemocněním vyvolaným haemophilus influenzae B, spalničkám, příušnicím a zarděnkám.
Být uznán naočkovaným proti těmto nemocem znamená mít doklad, lékařské potvrzení, že jste povinnost splnili. Pokud jej nemáte, musíte se očkování podrobit, a to i v případě, že očkovaní jste byli. To je úskalí běženců z Ukrajiny. Jejich děti očkované většinou jsou, ale podle regulí jim nesmíme věřit, dokud nám to nedoloží, a to buď očkovacím průkazem, nebo potvrzením lékaře, případně prokázáním imunity. Děti, které nemohly být očkovány ze zdravotních důvodů, by toto také měly doložit lékařskou zprávou a doufat, že jim to v ČR bude uznáno.
Lékař zahynul, ordinace neexistuje = není důkaz
Když utíkáte před válkou, často ve chvatu, nemáte čas ani kapacitu brát si kdejaký doklad, potvrzení, průkaz, certifikát, prostě sbalíte to nejnutnější a jdete, k tomu se bojíte o život svůj i svých blízkých.
A tak je zcela pochopitelné, že ani ukrajinští uprchlíci u sebe obvykle nemají očkovací průkazy ani jinou zdravotní dokumentaci, kterou by prokázali, že jsou jejich děti očkované. Někteří nyní ani nemají šanci toto získat, jelikož je v zemi chaos a ordinace mohou být zavřené, přesunuté, s pediatrem se nelze spojit nebo je město vybombardované a lékař nepřežil… Nemají pak žádnou šanci doložit vakcinaci. Co Česká republika tedy žádá? Prý jen prosté dodržení zákona a vyhlášky – děti naočkovat proti všemu, co je povinné a proti čemu je naočkovat lze. Bohužel bez ohledu na zdraví jedince a bez důvěry k prohlášení zákonných zástupců.
Necitliví odborníci z ČVS a jim poslušné Ministerstvo zdravotnictví
Česká vakcinologická společnost doporučuje očkovat děti, u kterých rodiče uvádějí, že očkované jsou, ale doložit to nemohou! Očkované děti chtějí očkovat znovu, některé alespoň „přeočkovat“, i když všechna přeočkování mají. Pro jistotu?! Co uvádějí jejich rodiče nemá být podle ČVS respektováno. Odborníci z ČVS dále „doporučují“ dospělým Ukrajincům jednu dávku vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, a jednu dávku proti tetanu, záškrtu, černému kašli a přenosné dětské obrně, ač pro ně toto není vůbec ze zákona povinné. V ČR se dospělí proti tomuto plošně neočkují.
Ministerstvo zdravotnictví tuto praxi bez rozmyslu přijalo. Ukrajinským uprchlíkům se ČR rozhodla prostě nevěřit a podrobit je bezohledně systému. Ukrajina má podle WHO 85% proočkovanost dětí, tedy většina dětí je oočkovaná!
Shrneme-li to, ukrajinské děti budou zbytečně vystaveny rizikům vakcinace (kterou již podstoupily) a Česká republika bude zbytečně nakupovat vakcíny za desítky milionů korun. Ti, jenž se nepodrobí, budou v obrovském tlaku. Nejen že jim teoreticky hrozí pokuta, ale především jejich děti nemohou být přijaty do mateřské školy nebo vyjet s dětmi na tábory/zotavovací akce. To může znamenat existenční problémy pro rodinu a také tím upíráme ukrajinským dětem možnost začlenit se co nejdříve do naší společnosti, najít si kamarády, poznat český jazyk a zvyklosti a vzdělávat se.
Nejsmutnější na tom je, že místo rozumného a citlivého přístupu k lidem, kteří jsou v krizi, volíme necitlivá, zjednodušená řešení. Dáváme ukrajinským rodičům najevo, že jejich prohlášení nemá váhu, a tak lidé po ztrátě domova ještě čelí značnému osobnímu nerespektu.