V poslední době se v médiích objevují poplašné zprávy ohledně šíření dávivého kašle. Ano, oproti nedávným letům, kdy byl podobně jako u jiných respiračních infekcí zaznamenán prudký pokles jeho výskytu v souvislosti s lockdownem během pandemie covidu-19, případů opět mírně přibývá.
A můžete hádat – kdo je příčinou vznikajících ohnisek černého kašle?
No přece – neočkující rodiče!! Shoduje se na tom například nedávný „alarmující“ článek na Novinky.cz (odkaz níže) a účastníci následné diskuze.
Anebo je všechno trochu jinak?
Podívejme se společně na několik statistických údajů:
„Ve studiích prokazujících účinnost pertusové složky u dětí, které byly očkovány všemi pěti dávkami DTaP vakcíny dle očkovacího kalendáře, je plně chráněno:
– 98 % dětí po dobu jednoho roku po poslední dávce
– asi 71 % dětí 5 let po podání poslední dávky DTaP
Ve studiích prokazujících účinnost složky černého kašle v rámci očkování TDaP vakcínou je plně chráněno:
– asi 73 % dospívajících v prvním roce po očkování
– asi 34 % lidí 4 roky po očkování“
A co o této nemoci nalezneme na známých stránkách Vakcíny.cz?
„Navíc acelulární vakcína proti dávivému kašli výrazně prodlužuje období přechodného bacilonosičství oproti původní celobuněčné vakcíně. Takže děti očkované acelulární vakcínou mohou po expozici dávivým kašlem přenášet tuto bakterii po dobu 30-40 dní, aniž by samy onemocněly.“
Z těchto statistických údajů a dalších poznatků vyplývá, že k šíření této nepříjemné choroby nejenže přispívají i očkovaní jedinci, kteří zdaleka nejsou vakcinací chráněni tak dobře, jak si většinou myslí, ale že dokonce bývají jejími hlavními roznašeči, protože u nich nemoc mnohdy probíhá bezpříznakově.
Pro zájemce o hlubší informace o tuto problematiku přidáváme pár dalších údajů, tipů a především odkazů ke studiu:
Je černý kašel skutečně takový strašák, jak se o něm všeobecně soudí?
Ne. Je to poměrně běžná nemoc, kterou se každý z nás nakazí průměrně 2,5 krát za život! Je většinou spíše nepříjemná než nebezpečná (i když u některých jedinců může vyvolat i nepříjemné komplikace například ve formě namožení svalstva nebo dokonce zlomeného žebra). Jejím hlavním úskalím je nemožnost léčby – ATB zabírají pouze v počátcích nemoci, kdy člověk ještě nemá podezření na vážnější chorobu a svoje příznaky považuje za běžnou virózu. Skutečně nebezpečná je pro malé děti, zejména kojence v prvním půlroce života. Preventivní opatření naleznete dále v článku.
Je možné nakazit se například v obchodě nebo v čekárně u lékaře?
Ano, je to možné, ale poměrně málo pravděpodobné. Pro přenos je obvykle nutná alespoň hodinu trvající expozice na vzdálenost méně než jeden metr, proto se nejspíš nenakazíte ani při krátké návštěvě obchodu, ani u lékaře s dobrým managementem objednávání pacientů a správně větranou a dezinfikovanou čekárnou. Většina přenosů probíhá ve vzdělávacích zařízeních, na pracovišti, při dlouhotrvajících cestách hromadnou dopravou a pochopitelně doma, mezi členy rodiny.
Jaký je rozdíl mezi mezi DTaP a TDaP vakcínou?
DTaP je vakcína, která se podává kojencům a malým dětem k ochraně proti záškrtu, tetanu a černému kašli. U nás jsou k dispozici buď jako tzv. hexavakcína (Infanrix hexa a Hexacima) nebo jako trojkombinace vakcín proti tetanu, záškrtu a černému kašli (Infanrix). TDaP je posilovací vakcína, která se podává jedincům, kteří již dostali vakcínu DTaP, aby poskytla prodloužení ochrany proti tetanu, záškrtu a černému kašli. TDaP má nižší koncentraci difterických a pertusových antigenů než DTaP, což jej činí bezpečnějším pro starší jedince. Těmto vakcínám se říká také „redukované“. V ČR jsou k dispozici přípravky Adacel a Boostrix.
Desatero pro rodiče malých dětí, především kojenců, která lze uplatnit, pokud se ČK vyskytne přímo v okolí:
– Je dobré povzbuzovat imunitu svou a svých dětí.
– Pokud je to možné, co nejvíce kojit.
– Hodně větrat.
– Zvážit pořízení dezinfekční UV lampy. Dá se pořídit za cenu kolem jednoho tisíce Kč.
– Nevpouštět domů lidi s horečnatým onemocněním neznámého původu nebo kašlem.
– Nevyhledávat pokud možno místa se zvýšenou koncentrací osob.
– V případě kašle neznámého původu zvážit použití roušky (převážně u dětí kolem čtvrtého až šestého měsíce, kdy kojencům ubývá mateřských protilátek, ale dítě se ještě neumí zbavit hlenů).
– Při podezření na pertusi u některého člena rodiny, izolovat ho a neodkládat návštěvu lékaře. Léčbu ATB je nutné zahájit okamžitě, pozdější nasazení již nebude mít smysl.
– U kojenců zvážit pořízení monitoru dechu – pertuse se u nich někdy neprojevuje kašlem, nýbrž apnoickými pauzami, které mohou vést k udušení.
– Při podezření na pertusi – déletrvajícím, nezvykle intenzivním a především provázeným netypickým zvukem (je dobré kašel nahrát) je vhodné co nejdříve konzultovat s vaším pediatrem případně jiným odborníkem! V tomto videu ve čtvrté sekci lze slyšet příklady černého kašle u dítěte i dospělých: https://www.youtube.com/watch?v=vijATkHsqTU
Odkazy na zdroje použitých informací:
Zdroj statistických údajů: https://www.cdc.gov/vaccines/vpd/dtap-tdap-td/hcp/about-vaccine.html
Zdroj citace: https://www.vakciny.net/PORADNA/Temata/P_DTP.htm
Prezentace SZÚ se všemi podstatnými informacemi o černém kašli: https://docplayer.cz/8747925-Cerny-kasel-na-vzestupu.html
Výskyt dávivého kašle v letech 2012-2022 (diagnóza A37): https://szu.cz/wp-content/uploads/2023/03/tabulka_leden-prosinec_2022.pdf
Výskyt dávivého kašle za první tři čtvrtletí roku 2023 v porovnání se stejným obdobím v posledních deseti letech: https://szu.cz/wp-content/uploads/2023/10/Tabulka_leden-zari_2023.pdf
A pro „pobavení“ přidáváme odkaz na příběh mladého člověka, který se nakazil černým kašlem v roce 2012. Jeho útrapy a především na reakce některých zdravotníků na jeho příznaky a následně na jeho po mnoha útrapách stanovenou diagnózu: https://archiv.protisedi.cz/article/svetle-chvilky-cerneho-kasle
Další články k tématu:
