Od začátku epidemie covid-19 se děti klasifikují jako nejméně riziková až neriziková skupina. Jakmile se v létě 2020 objevily první výsledky studií vakcín proti nemoci covid-19, hovořilo se o očkování pouze rizikových skupin a vakcíny se pro děti nepřipravovaly. Dnes je vše jinak, očkuje se plošně a vakcíny se testují už i na dětech. Proč potřebuje skupina s velmi nízkým rizikem očkování proti covid-19?
Skupina EPI-PHARE, kterou tvoří francouzská léková agentura a státní úřad pro zdravotní pojištění, zkoumala na jaře data od 66 milionů Francouzů. Výsledky byly zveřejněny 9. února 2021. Studie uvádí, že nejzranitelnější skupinou u nemoci covid-19 jsou senioři. Čím je člověk starší, tím má větší pravděpodobnost, že skončí v nemocnici nebo že se u něj nemoc rozvine. Studie se zabývala celkem 47 různými chronickými onemocněními, z nichž prakticky všechna přispívají k těžšímu průběhu koronaviru.
Mezi nejrizikovější skupiny patří senioři, lidé s nadváhou a pacienti s chronickými onemocněními. Proto mají tyto skupiny přednost při očkování proti covid-19.
Děti do rizikové skupiny rozhodně nepatří. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že děti, kterým byla diagnostikována nemoc covid-19, tvoří asi jen dvě procenta všech nemocných.
Nákaza se totiž u malých pacientů obvykle – zhruba v 90 procentech případů – projevuje velmi mírně a neohrožuje je na životě.
Celkově je dle celosvětových statistik úmrtnost na covid-19 u lidí do 40 let 0,01 %. U dětí, stejně jako u dospělých, se uvádí, že pokud při covid-19 dojde ke komplikacím, je to způsobeno také jiným závažným onemocněním.
| Úmrtí na covid-19 v ČR (data ke dni: 26.04.2021): 0–14 let: 3 15–24 let: 4 |
Vzácnou komplikací u dětí je nová pediatrická choroba známá jako syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s covid-19 (též PIMS-TS). Dalo by se zjednodušeně říci, že někteří dětští pacienti na vir reagují abnormální reakcí imunitního systému.V současnosti se syndrom vyskytuje zhruba u dvou ze sta tisíc lidí.
Až 80 % postižených PIMS-TS vyžadovalo intenzivní péči. Akutní onemocnění je však podle odborníků vzácné. Vyskytuje se zpravidla do dvou až čtyř týdnů po infekci koronavirem a postihuje děti a mladistvé do 21 let.
Podle Státního zdravotního ústavu je celkové riziko PIMS-TS, zatím považováno za nízké. V zemích EU/EEA a Velké Británii je roční incidence 5-15/100 000 dětí mladších 5 let, v ČR je popisována incidence KD cca 1,6/100 000 dětí mladších 5 let.
Zkušenost lékařů naštěstí ukázala, že i tento syndrom lze poměrně úspěšně léčit.
Primární je včasná léčba, tedy dobře informovat veřejnost (rodiče) o rizikových příznacích – popsat symptomy a léčit (jako to např. udělal primář dětského oddělení MUDr. Havránek v nemocnici ve Slaném):
| Vážené maminky, tatínkové, babičky i dědečkové, pokud má vaše dítě horečky > 38,5 °C trvající 3 a více dní a současně jsou přítomny 2 z následujících 5 příznaků: 1) vyrážka 2) popraskané zarudlé rty, zarudnutí v dutině ústní a zbarvení jazyka do sytě červené (připomíná barvu malin) 3) otok hřbetů rukou a nártů nohou a olupování kůže na dlaních nebo ploskách 4) nehnisavý zánět spojivek 5) průjem, zvracení nebo bolesti břicha neprodleně navštivte naši dětskou ambulanci. |
Z webu MZ: Každopádně platí, že nemoci covid-19 u dětí se není třeba bát. Okolo 90 % dětí s potvrzeným onemocněním jej prodělá lehce, výskyt PIMS-TS je v ČR u 0,0016 % dětí, které prodělaly covid-19. Dokonce se ukazuje, že i děti, které mají například slabší imunitu nebo jiné vážnější onemocnění, zvládají boj s virem velmi dobře.
Je nutné děti očkovat?
Základem použití jakéhokoliv léčivého přípravku, zákroku či léčby je posouzení přínosu pro každého jednotlivce. Benefity musí výrazně převýšit rizika. Mají-li být děti proti covid-19 očkovány, měla by se porovnat rizika onemocnění a rizika vakcíny. Zatímco rizika covid-19 u dětí již známe, nežádoucí účinky vakcín u dětí zatím dostatečně popsány být nemohou. U dospělých se však již popisují a objevují se i závažné NÚ. Tvrzení o vysoké bezpečnosti vakcín proti covid-19 jsou odvážná u očkování dospělých, natož pak u dětí.
Vakcíny jsou schváleny podmínečně! Klinické studie teprve probíhají a první budou kompletně dokončeny až v říjnu 2022, některé až v r. 2023. Spoléhat se na dosavadní znalosti účinků a rizik vakcín je poněkud předčasné.
V SPC vakcín se uvádí:
Comirnaty, mRNA vakcína
Nežádoucí účinky vakcíny Comirnaty z klinických studií: lymfadenopatie, insomnie, bolest v končetině, malátnost; svědění v místě injekce (≥ 1/1 000 až < 1/100);
akutní periferní paralýza n. facialis† (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
Moderna, mRNA vakcína
Nežádoucí účinky: lymfadenopatie, myalgie, artralgie, (≥1/10), pruritus v místě injekce (≥1/1000 až <1/100), akutní periferní paralýza n.facialis(≥1/10000 až <1/1 000).
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly bolest v místě injekce (92 %), únava (70 %), bolest hlavy (64,7 %), myalgie (61,5 %), artralgie (46,4 %), zimnice (45,4 %), nauzea/zvracení (23 %), axilární zduření/citlivost (19,8 %), horečka (15,5 %), zduření v místě injekce (14,7 %) a zarudnutí (10 %). Nežádoucí účinky byly obvykle mírné nebo střední intenzity a odezněly během několika dní po vakcinaci. Mírně nižší frekvence příhod reaktogenity byla spojena s vyšším věkem.
Celkově byl výskyt některých nežádoucích účinků vyšší u mladších věkových skupin: výskyt axilárního zduření/citlivosti, únavy, bolesti hlavy, myalgie, artralgie, zimnice, nauzey/zvracení a horečky byl vyšší u dospělých ve věku 18 až < 65 let než u dospělých ve věku 65 let a více
Vaxzevria, rekombinantní vakcína
Nežádoucí účinky: myalgie, artralgie (≥ 1/10), trombocytopenie (> 1/100 až < 1/10), lymfadenopatie, závrať, somnolence, hyperhidróza, svědění, vyrážka (≥ 1/1 000 až < 1/100), trombóza v kombinaci s trombocytopenií (jednalo se o žilní trombózu, jako trombóza mozkových žilních splavů, splanchnická žilní trombóza nebo arteriální trombóza) (< 1/10 000)
Porovnáme-li u dětí rizika onemocnění a vakcín, je zcela očividné, které riziko je vyšší. Než vystavovat děti potencionálnímu vyššímu riziku, které jejich zdraví může poškodit, je lépe starat se o jejich dobré zdraví, imunitu a kondici a mít dobré informace, jak může komplikace nemoci vypadat a kdy vyhledat lékaře.
Vyjádření odborníků se různí
Odborníci, kteří jsou v očkování přímo zainteresováni, radí očkovat děti a vakcinaci hodnotí jako bezpečnou. Jiní jsou k tomuto postupu zdrženliví nebo ho vůbec nedoporučují.
„Říci, že očkování dětí je zbytečné, mi přijde jako nesmírně fanatická myšlenka,“ říká vakcinolog Chlíbek, sekretář Vakcinologické společnosti ČLS JEP.
„Pokud to není nutné, tak bych se do očkování dětí hned nehnala. Zatím máme jen krátký odstup a o dlouhodobějších účincích vakcín toho víme málo,“ oponuje imunoložka Anna Šedivá z nemocnice Motol.
„Pokud děti zůstanou jedinou skupinou, ve které vir najde prostor pro šíření, bude mezi nimi i mutovat a znamenat potenciální riziko,“ obává se Jan Pačes, odborník z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
„Do budoucna se bez toho, že budeme očkovat i děti, pravděpodobně s epidemií nedokážeme zcela vypořádat, protože přenos se děje i v dětských kolektivech, byť máme data, která ukazují, že ta věková kategorie 12+ je daleko rizikovější než v případě menších dětí,“ upozorňuje lékařka Hana Cabrnochová, členka výboru Vakcinologické společnosti ČLS JEP.
„Vakcíny pro děti jsou přinejmenším zbytečné, a i když jim to na 99 % nic neudělá, nedá se úplně vyloučit, že jsou i škodlivé. Každým očkováním tělo někam posouváte, v těle ta stopa zůstane. Píchat do dětí, které se nemůžou bránit, něco, co nepotřebují, je svinstvo. Očkováním dětí, tohoto přirozeného rezervoáru koronaviru, můžeme ten koronavirus zahnat do kouta. A kdo nám zaručí, že právě očkováním dětí ho nedonutíme ke smrtící mutaci? Profesor Pačes (tvrdí: Očkujme děti, jinak nám koronavirus zmutuje do horší podoby; pozn. red.) i já se dopouštíme hypotéz. Ale pro tu moji mluví jeden argument – jak to, že v dětech nezmutovaly všechny čtyři předchozí koronaviry, které v nich žijí od nepaměti? Pokud vím, tak jsme proti nim děti neočkovali,“ řekl imunolog Jiří Šinkora pro týdeník ECHO z 18. 4. 2021.
“Adolescenty bude zcela jistě nutné a vhodné očkovat. Jde o skupinu populace, která má nejvyšší počty sociálních kontaktů. Byť platí, že pubescenti nebývají po infekci koronavirem nějak zvlášť nemocní a nepatří do ohrožené skupiny, mohou se výrazně podílet na šíření viru v populaci, být nebezpeční seniorům a hlavně se mohou stát ´chodícími selekčními stanicemi´pro vývoj nových variant – což by mohlo být rizikové pro nás ostatní,” vysvětlil mikrobiolog Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR pro Lidové noviny.
Děti podle farmaceutické firmy Pfizer pociťovaly podobné vedlejší účinky jako očkovaní lidé v kategorii 16 až 25 let. Zejména šlo o svalové bolesti, zimnici a únavu, obzvláště po druhé dávce. Zdravotní stav účastníků testu ale budou zdravotníci nadále monitorovat. (zdroj seznamzpravy.cz)
Podle závěrů britských úřadů založených na odhadech vědců z Cambridgeské univerzity v případě střední a vysoké incidence pro všechny věkové skupiny jasně převažují přínosy očkování nad riziky. Pouze v případě nízké incidence covid-19 ve věkové skupině 20–29 let je riziko závažných komplikací spojených s covid-19 tak malé, že přínosy očkování nemusí nutně převážit riziko (zdroj iniciativa-snih.cz).
Očkování proti covid-19 u dětí nemá dosud pádné a jasné odůvodnění. Obáváme se, že když už farmaceutické společnosti do jejich testování zainvestují, použijí následně mnohé prostředky, kterými popíší děti jako rizikovou skupinu, aby jim byly vakcíny plošně doporučovány. Klasickou vyzkoušenou cestou je vyzdvihnout komplikace, byť se týkají jednotek případů (v porovnání s většinou, která onemocnění prodělá bez větších potíží!), strašit rodiče a společnost jednotlivými příběhy poškozených dětí prostřednictvím médií, na děti poukazovat jako na potencionálně rizikovou skupinu pro ostatní. A poté nabídnout jediné vhodné řešení – očkovat děti, zatímco o rizicích vakcín a celého postupu očkování se prostě pomlčí. Strach je mocný, ba nejmocnější nástroj!
Ostatně již dnes se nutnost očkovat děti vysvětluje tím, že jsou sice nízkorizikovou skupinou (rozuměj vakcínu de facto nepotřebují), ale jejich očkování přinese efekt celé společnosti! Je však vystavení dětí riziku očkování dostatečně neotestovanou vakcínou skutečně natolik přínosné pro společnost? Proč nestačí chránit očkováním pouze rizikové skupiny? Nepůsobí-li očkování dostatečně pro rizikové skupiny, proč je vhodné vystavovat riziku nedostatečně funkčních vakcín děti?
Vakcíny se podávají zdravým lidem, proto musí být zachován princip předběžné opatrnosti!
