Evropský boj proti nedůvěře k očkování

Edit 11. června 2018:

Od europoslance Tomáše Zdechovského jsme obdrželi e-mail s otázkou k Evropské komisi a odpovědí. K přečtení níže.

Znění interpelace Rozalia:

Státy s nepovinným systémem očkování jsou v míře proočkovanosti a nemocnosti na podobné úrovni jako státy se systémem povinným. Dobrá komunikace, přístup k informacím a možnosti výběru je funkčnější než používání represí, které vedou ke zvyšování nedůvěry vůči očkování. Jakého efektu má zavedení povinnosti dosáhnout, když proočkovanost klesá i ve státech s povinným systémem očkování?
Očkujeme-li se proti určité nemoci, lidé, někdy ani lékaři nevědí, jak onemocnění poznat a správně léčit. Neznalostí či zanedbáním se pak nemoc rozšíří i v proočkované populaci a špatná léčba přináší komplikace. Pokud chceme vytvořit jednotný postup boje proti infekčním onemocněním, pak musíme dbát primárně na informovanost. Očkování navíc může selhávat, což vidíme i v případě spalniček. Proč se domnívat, že zavedení povinnosti problém vyřeší?
Bezpečnost očkování by pro nás mělo být prioritou. Avšak hlášení nežádoucích účinků zachytí jen malou část případů, protože je v celé Evropě vysoká podhlášenost, v ČR přes 90 %. Nynější populace dětí má vyšší zdravotní zatížení než dřívější, zvýšil se výskyt autoimunitních onemocnění, ale i rakoviny. Chybí rozsáhlé studie na takto stigmatizovaných dětech, přitom se i ony pro zajištění kolektivní imunity očkují. Jaká opatření EU navrhne pro zvýšení bezpečnosti očkování a důvěry v něj?

Odpověď pana europoslance:

…“Váš dotaz jsme směřovali na Evropskou komisi, která nám již zaslala odpověď. Nejsme první ani poslední, kdo na Komisi interpelují ohledně povinného očkování. Jedná se o aktuální a rozšířené téma, a tak se očkování bude na půdě Komise a následně i Evropského parlamentu v následujících měsících probírat.
Komise nám odpověděla, že si je vědoma narůstajícího skepticismu k očkování v Evropě, přičemž se tento vývoj zhoršuje v souvislosti s informacemi zveřejňovanými v médiích, které jsou často nepodložené a dezinformační.  Studie ukázaly, že odmítnutí očkování je významně spojeno s informacemi získanými na internetu, které zdůrazňují nedůvěru k lékařům a vládě, otázku bezpečnosti a účinnosti očkovacích látek a principielní odmítnutí očkování v souvislosti se svobodnou volbou, tělesnou integritou a individualitou.
Komise má v úmyslu předložit v roce 2018 návrh doporučení o posílení spolupráce proti „Vaccine Preventable Diseases“, která se zaměří na váhavost a nedůvěru lidí v očkování. Dále má Komise v úmyslu podporovat spolupráci mezi členskými státy s cílem zvýšit povědomí o očkování a jeho účincích, budovat odborné kapacity, podporovat nový výzkum, sdílet osvědčené postupy a zavádět nové nástroje pro řešení nedůvěry občanů.
Program EU v oblasti zdraví rovněž spolufinancuje projekt vedený členskými státy o očkování, který má být zahájen ve druhé polovině roku 2018. Činnosti budou zahrnovat odborné přípravy pro zdravotníky, sledování sociálních a on-line médií a zapojení médií ohledně nedůvěry k očkování. Kromě toho Komise nedávno zřídila skupinu odborníků na vysoké úrovni, která by přispěla k rozvoji strategie na úrovni EU, která se zabývá šířením falešných zpráv a dezinformací.

Více informací najdete zde:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3113438/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22172504
https://ec.europa.eu/health/vaccination/overview_en
https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/experts-appointed-high-level-group-fake-news-and-online-disinformation

V odpovědi Evropské komise se nenachází odpovědi na námi vznesené dotazy, žádné postupy směrem ke zvýšení bezpečnosti očkování, k lepší edukaci lékařů v rámci očkování stigmatizovaných dětí, ke zmírnění represí, které by důvěru v očkování jistě posílily. Komise vidí základ pouze v boji s nedůvěrou v očkování.

V otázce, proč nedůvěra vzrůstá, se s Komisí názorově zcela rozcházíme.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o váhavosti vůči očkování a poklesu proočkovanosti v Evropě přímo nabádá Komisi k boji a zvýšení tlaku. Opatření se mají týkat především navyšování proočkovanosti populace a míry informovanosti směrem k obnovení důvěry v očkování. Členské státy mají zajistit vyšší proočkovanost a očkovat se mají všichni a celoživotně. O úpravě očkovacích plánů, výzkumů k novým postupům, které by snížily rizika nežádoucích účinků, nebo o zrušení represí bohužel nenajdeme ani zmínku.

Na pováženou je kritika médií za špatnou žurnalistiku, protože média jsou v drtivé většině plná propagace očkovaní, a jen občas se objeví názorově vyváženější článek či reportáž. Snaha neposkytnout možnost vyjádření se k jiným názorům, kritice, poukázáním na nežádoucí reakce a špatné zkušenosti je nebezpečnou legitimizací omezení svobody slova a svobodného přístupu k informacím.

 
Z textu směrnice vyjímáme:
„Evropský parlament …
18.  se znepokojením konstatuje, že epidemiologické údaje o současné situaci očkování v členských státech ukazují významné nedostatky v zavádění očkování a že míra proočkovanosti potřebná pro zajištění přiměřené ochrany je nedostatečná; s obavami konstatuje, že rostoucí a rozšířená váhavost vůči očkování dosáhla znepokojivých rozměrů kvůli rozsahu souvisejících zdravotních důsledků způsobených v členských státech; vzhledem k užitečnosti očkování coby nástroje prevence žádá členské státy, aby zajistily, že proočkovanost bude rozšířena i mimo rané dětství a že se bude na všechny skupiny obyvatelstva vztahovat přístup spočívající v celoživotním očkování;
 
19.  zdůrazňuje, že oslabení důvěry veřejnosti v očkování na celém světě je důvodem k obavám a velkou výzvou pro odborníky v oblasti veřejného zdraví; konstatuje, že Evropa v důsledku váhavosti vůči očkování v současnosti čelí v řadě zemí ohniskům výskytu spalniček, kterým by bylo možné předejít; vyzývá Komisi, aby nadále zvyšovala podporu pro vnitrostátní vakcinační úsilí zaměřené na zvýšení pokrytí; …
 
23.  odsuzuje rozšíření nespolehlivých, zavádějících a nevědeckých informací o očkování, které jsou ještě prohlubovány mediálními spory, senzacechtivostí médií a špatnou žurnalistikou; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly účinná opatření proti rozšíření těchto dezinformací, aby dále rozvíjely osvětové a informační kampaně zaměřené na obnovení důvěry v očkovací látky a aby zlepšily vzdělávání a dialog, zejména zaměřené na rodiče, včetně vytváření evropské platformy zaměřené na zvýšení míry proočkovanosti a na zabránění tomu, aby se zavádějící informace ukázaly jako učinné…“

Celý text usnesení naleznete ZDE.


Taková navrhovaná systémová opatření ze strany EU a námi požadovaný individuální přístup k pacientovi se naprosto rozcházejí. Jakoby unikal důvod pro koho a proč bylo očkování původně zavedeno. Reflexe znepokojených hlasů rodičů, pacientů a příkladů z praxe je možnou cestou k tomu, aby očkování mělo skutečný prospěch pro jednotlivce. Dosavadní systém však toto všechno zcela ignoruje.

Aktualizace 11. června 2018

Další otázka europoslance Tomáše Zdechovského k Evropské komisi:

Předmět: Nedostatek relevantních informací o prospěšnosti očkování

Očkování je obecně vnímáno a prezentováno jako prevence a důvod ústupu nemocí. Oficiální studie tuto tezi nijak neprokazují, naopak naprostá většina ústupů nemocí nastala před zavedením očkování, příčinou jsou tedy jiné faktory. I přesto je však často doktory či médii předkládáno, že většina epidemií začíná zavlečením onemocnění neočkovanými osobami. Taktéž existuje mnoho studií, které prokazují rizika očkování, přičemž jsou ze strany odborných osob či farmaceutických společností také otevřeně popírány.

Ptám se tedy Komise, zda se nedostatkem relevantních informací o očkování zabývá?

Plánuje Komise kroky v situaci, kdy neexistují relevantní důkazy o prospěšnosti očkování, nicméně je plošně vynucováno jako povinné v České republice?

Odpověď Evropské komise:

Odpověď komisaře Andriukaitise

jménem Komise

(8.6.2018)

Očkovací látky jsou povoleny až poté, co je vyhodnocena jejich jakost, bezpečnost a účinnost a dospěje se k závěru, že při jejich užívání převažují přínosy nad riziky. Léčivé přípravky včetně očkovacích látek jsou po registraci a uvedení na trh pod dohledem držitelů rozhodnutí o registraci a příslušných orgánů. Součástí dohledu je i analýza nových informací ohledně bezpečnosti. Podezření na bezpečnostní rizika jsou hlášena na úrovni Evropské unie a posuzuje je Evropská agentura pro léčivé přípravky; v případě potřeby se přijímají regulační opatření. V zájmu zvýšení transparentnosti příslušných opatření v oblasti veřejného zdraví Komise podporuje dialog a komunikaci o průkazných faktech ohledně účinnosti a bezpečnosti očkovacích látek.

O prospěšnosti a účinnosti očkovacích látek existují nezpochybnitelné důkazy¹. Lze to například ilustrovat na skutečnosti, že v souvislosti s nynější epidemií spalniček v Evropě bylo mezi 13 753 nemocnými osobami se známým očkovacím statusem 87 % neočkovaných, 8 % byla podána pouze jedna dávka očkovací látky obsahující spalničky a 2 % byla očkována neznámým počtem dávek². Odhaduje se, že očkování proti sezónní chřipce v současnosti zabrání v EU až 37 000 úmrtí ročně³ a že díky vyšší proočkovanosti by se mohlo předejít dalším 10 000 až 14 000 úmrtí souvisejícím s chřipkou⁴.

Komise dne 26. dubna 2018 předložila návrh doporučení Rady na posílení spolupráce v boji proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním⁵. Zároveň Komise plně respektuje pravomoc členských států EU v oblasti politik očkování a způsobu jejich organizace, na což poukázala i ve své odpovědi na otázku k písemnému zodpovězení č. E-005260/2017.

1^ https://ecdc.europa.eu/en/immunisation-and-vaccines/vaccine-effectiveness-and-efficacy

2^ https://ecdc.europa.eu/sites/portal/files/documents/Measles-rapid-risk-assessment-European-Union-countries_0.pdf

3^ https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32009H1019&qid=1528272339831&from=EN

4^ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4141103/

5^ http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52018DC0244&from=DA