Přijetím zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním se stát zavázal převzít zodpovědnost za negativní následky vynucované vakcinace. O devět měsíců později, v prosinci 2020, byl schválen druhý zákon, který dává možnost získat odškodnění za újmu způsobenou „dobrovolně povinnou“ vakcínou proti covid-19. Oba zákony však víceméně říkají: aby poškozený měl vůbec nárok na odškodnění, musí se z něj stát doživotní mrzák neschopný fungovat fyzicky ani psychicky. Ministerstvu zdravotnictví to nevadí, řešit to možná bude za 3 až 5 let.
Při projednávání prvního zákona se Senát obával žádostí o odškodnění i za zvýšenou teplotu po očkování, resp. za nezávažné nežádoucí účinky, a tak schválil pozměňovací návrh, který jde do druhého extrému – na odškodnění nemá nárok takřka nikdo. „Senát omezil náhradu pouze na „zvlášť závažné ublížení na zdraví očkovaného“, což je pojem, který není nijak definován, ale je Nejvyšším soudem vykládán velmi přísně. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 4210/2018, pod tento pojem nelze podřadit ani těžká vnitřní zranění, po kterých osoba upadla na 3 týdny do bezvědomí a byla 6 měsíců upoutána na lůžku bez možnosti pohybu, což orgány činné v trestním řízení vyhodnotily jako těžkou újmu na zdraví,“ stojí v článku Ligy lidských práv napsaném advokátkou Zuzanou Candigliota.
„V souvislosti s tím nedává logiku vyhláška k zákonu, která stanovuje nežádoucí účinky, jež se mají odškodňovat bez dokazování příčinné souvislosti, avšak které těžko povedou ke zvlášť závažnému ublížení na zdraví. Např. anafylaktická reakce po očkování sice vede k hospitalizaci, ale nemusí dojít k závažnému poškození zdraví,“ zamýšlí se Martina Suchánková, předsedkyně spolku Rozalio.
Úmrtí po očkování se odškodní jen po povinné vakcinaci, a to ještě pouze tehdy, nastalo-li úmrtí po nežádoucích účincích vyjmenovaných ve vyhlášce. V případě očkování proti covid-19 se s odškodněním za úmrtí nepočítá. „Stát se zavázal převzít odpovědnost za vakcíny a za tím účelem vydal zákony k odškodňování újmy. Ty však byly přijaty v takové podobě, že domoci se náhrady újmy je prakticky nemožné. To by se mělo zásadně změnit,“ říká advokátka Vladana Vališová.
V únoru 2022 se na téma odškodňování újmy po očkování uskutečnila schůzka mezi předsedkyní Rozalia Martinou Suchánkovou v doprovodu advokátky Vladany Vališové a náměstkem ministra zdravotnictví Radkem Policarem. „Chtěly jsme vědět, zda ministerstvo upraví zákon tak, aby byl ku pomoci poškozeným. Dostaly jsme odpověď, že dopady zákona v praxi se vyhodnotí až tak za 3 až 5 let od jeho zavedení. Náměstek Policar dřívější termín reflexe zákona nevidí, a tak doporučil Rozaliu, aby našlo poslance, kteří sami předloží návrh na novelu zákona. Jde-li o odškodnění příbuzných pro zemřelém v souvislosti s očkováním proti covid-19, náměstek Policar se vyjádřil tak, že o žádném úmrtí po této vakcíně neví. Podle jeho názoru jsou vakcíny proti covid-19 bezpečné, tak zřejmě ani nevnímá potřebu odškodňovat pozůstalé,“ shrnuje výsledek jednání Martina Suchánková.
I kdyby za 3 až 5 let došlo k legislativním změnám ve prospěch poškozených, tak pro osoby, které jsou aktuálně poškozené vakcinací, uplyne promlčecí doba a zanikne jim nárok na odškodnění. Situace je tak stále stejná jako před zavedením zákona, kdy stát vynucuje očkování, ale odmítá převzít odpovědnost za poškození zdraví.
Informace o tom, při jakých nežádoucích účincích žádají lidé o náhradu újmy, najdete ZDE.
Legislativa k náhradě újmy po očkování:
- z. č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním
- z. č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky
- vyhláška č. 483/2021 Sb., o následcích povinného očkování
