1. Co navodí lepší imunitu – očkování, nebo samo onemocnění?
Imunolog Karel Drbal, 24. ledna 2021 (zdroj zde):
Naše imunitní reakce na příznakovou respirační infekci – tedy nemoc – bude zákonitě silnější, a navíc bude lokálně v těle správně zacílená. Dokonce i bezpříznaková infekce covidu vyvolává imunitní odpověď. Vakcína nevyvolá po injekci do svalu silnou reakci tam, kde ji potřebujeme nejvíc, tedy v dýchacích cestách a v plicích. Z imunitního hlediska jsou to vlastně tři oblasti – horní cesty dýchací, dolní cesty dýchací a zbytek těla.
Naše imunita se nastavuje tak, jak virus tělem postupuje. Kdežto vakcína, tím, že ji dostanete do svalu, jde cestou opačnou – do těch míst, kam se infekce ani nedostane nebo jen minimálně. Vy potřebujete hlavně slizniční IgA protilátky, ale vakcína vám nastaví hlavně systémové IgG protilátky.
IgG mohou tlumit vážné projevy covidu, protože to, co nás zabíjí, není virus sám, ale nadměrná zánětlivá reakce imunitního systému a s tím související zvýšená srážlivost krve v celém těle. IgA jsou mnohem schopnější tlumit infekci v dýchacích cestách. Zadruhé ovšem musíte vědět, jaká kvalita protilátek to je. Mohou to být buď neutralizační protilátky, které virus obalí tak, že zamezí vstupu do buňky a následné infekci. Ale bohužel to mohou být i takové, které budou průběh infekce zesilovat. Jinými slovy: vy musíte zkoumat i jejich kvalitu, funkci. Více nemusí být lépe. A totéž platí i pro mnohem důležitější buněčnou imunitu – T buňky.
Profesor Vojtěch Thon, 26. března 2021 (zdroj zde):
U infekce SARS-CoV-2 virem se jedná o slizniční infekci a o vyvolání slizniční imunitní odpovědi. Ta je odlišná od odpovědi systémové po podání vakcíny do svalu a nelze je zaměňovat. Měří se proto také úplně odlišné imunitní parametry.
Z oficiálních míst se vůbec nehovoří o sekrečních slizničních protilátkách po infekci, o paměťové buněčné odpovědi, dokonce ani o mechanismech přirozené slizniční imunity. Bohužel se pak nesprávně stavy interpretují a vytrhávají základní odborné skutečnosti ze souvislosti.
A právě ze Spojených států z univerzity v Alabamě jsem byl požádán, abych nemlčel k tak nesprávným informacím a vysvětlil veřejnosti slizniční imunitní odpověď. I v zámoří matení pojmů a manipulaci veřejností v ČR zachytili.
Docentka Irena Koutná, 29. března 2021 (zdroj zde):
Tělo si pro zvládnutí infekce (pozn.: při prodělávání nemoci) nejdřív vybuduje armádu T-lymfocytů, ty pak aktivují B-lymfocyty, které následně produkují protilátky. T- a B-lymfocyty jsou paměťové buňky. Tato paměťová imunita je něco, co v těle člověka může přetrvávat i roky, takže pokud si ji vybudujete, tak je vás schopna nějakou měrou chránit od těžkého průběhu nákazy delší dobu. A očkování má navodit podobný stav. To znamená, že tam nejde o to, aby se člověk vůbec nenakazil, ale o to, že pokud se nakazíte, nemáte průběh, který je fatální.
A znovu docentka Irena Koutná, 1. 5. 2021 (zdroj zde):
Vidíme, že lidé, kteří nemoc prodělali, mají na úrovni buněčné imunity určitě lepší odezvu než očkovaní. Neříkáme, že očkovaní ji mají špatnou, ale když si to rozdělíte na nějaké hodnoty, tak se pohybují spíš ve spodní třetině těch, co nemoc prodělali.
Imunolog Jiří Šinkora, Týdeník Echo 14/2021
Doktor Hořejší tvrdí, že vakcíny vytvoří lepší imunitu než přirozená infekce, a implicitně myslí protilátky. Což ale není pravá antivirová imunita! Ano, vakcíny vyrobené tak, aby produkovaly tělesné protilátky, které pak budou obíhat krví, samozřejmě vytvoří větší a mohutnější protilátkovou imunitu. Jenže ta není v žádném případě pestřejší, naopak bude náchylná k tomu, aby ji mutované kmeny obešly. Vakcína vytváří několik málo specifických protilátek, které pak musejí obalit vir. Přirozené protilátky jsou heterogennější, pestřejší. Dokonce si myslím, že očkovaní lidé budou sice koronavirus přenášet málo, ale pořád budou lepší přenašeči než ti, kdo imunitu získali infekcí. To je zatím hypotéze, uvidíme za dva roky.
2. Jak dlouho vydrží protilátky po onemocnění a jak dlouho po očkování?
Imunolog Karel Drbal, 24. ledna 2021 (zdroj zde):
Protilátky nejsou u respiračních infekcí tím nejdůležitějším obranným mechanismem. Tím jsou právě T buňky, které nastartují adaptivní imunitní odpověď poté, co dostanou instrukci od přirozené imunity v místě zánětu. B buňky začnou tvořit nejdříve IgM protilátky a teprve poté, co dostanou T-buněčnou pomoc, také IgA a IgG protilátky. Žádná studie neříká, že po třech měsících od prodělání infekce je organismus bezbranný. Naopak. Imunitní paměť na buněčné bázi T a B buněk přetrvává, a pokud se budeme s virem opakovaně setkávat, není důvod si myslet, že nebude trvat minimálně tak dlouho, jako imunita proti ostatním podobným koronavirům. Tedy dlouhodobě, v řádu více let i desetiletí.
Profesor Vojtěch Thon, 6. března 2021 (zdroj zde):
Je skutečně důležité si uvědomit, že (lidé, kteří se s infekcí setkali) jsou chráněni mnohem déle, než se uvádí z oficiálních míst, tedy tři měsíce. To je nepravdivý údaj… Přetrvává to dlouhodobě a máme k tomu studie, které jsou v nejprestižnějších magazínech typu Lancet, a také data z reálného života. Přetrvává to osm, devět a více měsíců. Samozřejmě záleží na tom, v jaké podobě člověk nemoc měl a v jaké kombinaci buněčné a protilátkové imunity a zejména slizniční imunity, ze které to všechno vychází.
Docentka Irena Koutná, 29. března 2021 (zdroj zde):
(V prováděné studii.) Měli jsme pacienty po několika týdnech od nákazy, po půl roce a po devíti měsících od nákazy. A zjistili jsme, že toto onemocnění, ne u všech, ale u většiny, navodí kvalitní paměťovou imunitu. Získané paměťové buňky klesají postupně a nedochází k nějakému hlubokému propadu v čase. Pravdou je, že hladina buněk v těle v prvních měsících klesá rychleji, ale pak se klesání zpomalí a vidíme mírný pokles v čase.
Naše pracoviště má zkušenosti s paměťovou imunitou jiných virů, např. cytomegaloviru, a víme, že určitá hladina dokáže v těle po kontaktu s virem nastartovat tu správnou a účinnou imunitní odpověď. A na základě toho, co víme a vidíme nyní u covidu-19, věříme, že to bude podobné.
Už víme, že počet buněk v čase klesá. Teď si říkáme, že cca rok (po prodělání nemoci) chráněni být můžete, ale jestli déle, to zjistíme až za 6 měsíců, kdy k nám přijdou lidé znovu na testy. Odpověď jednoduše nyní nemáme.
(V prováděné studii.) Bohužel jsme zjistili, že u cca 20 až 25 % lidí po první dávce nejsme schopni naměřit žádnou paměťovou stopu. Po druhé dávce už paměťová stopa nastoupila skoro u všech, kromě asi jednoho nebo dvou procent, nicméně nikdy nedosáhla průměrných hladin, kterou dosahuje u lidí, již nemoc prodělali. Nyní nás čeká další sledování po půl roce, po roce a tak dále, kdy budeme sledovat, jak moc se paměťová stopa bude vyvíjet. A cílem studie je pomoci odpovědět na otázku, zda, či za jak dlouho se bude muset přeočkovávat.
Imunolog Jiří Šinkora, Týdeník Echo 14/2021
Imunita po infekci vydrží člověku nekonečně, pokud se s ní bude pořád potkávat. Tady je Achillova pata všech těch roušek a izolací. Koronaviry jsou mělká infekce, takže vám systém musí pořád hlásit: Je to tady zas, je to tady zas. Jinak na ně imunitní systém může zapomenout. Já bych řekl, že čtyři pět potkání s tímto koronavirem stačí k tomu, aby si organismus řekl: Tak na tohohle borce už nikdy nezapomenu. Doktorka Koutná oznámila, že jejich studie prováděná u lidí, kterým našli buněčnou imunitu na jaře a teď znovu, napovídá, že přirozená imunita trvá aspoň rok.
Zajímavé je, že v chystaném covid pasu budou lidé po prodělené infekci postaveni na roveň těm očkovaným. Považuji to za přiznání, že lidé s prodělanou infekcí jsou chránění stejně dobře.
3. Chrání vakcína i proti mutacím koronaviru? A ubráním se jim proděláním nemoci?
Profesor Vojtěch Thon, 26. března 2021 (zdroj zde):
Lidé, kteří onemocnění prodělali, vytvářejí imunitní odpověď proti všem komponentám viru. Nikoliv jen proti jedné jeho části, jednomu antigenu. Pravděpodobnost, že by se virus změnil tak, že by ho organismus, který se s ním už jednou potkal, nepoznal, je v takovém případě poměrně malá. Takže lidé, kteří nemoc prodělali, by měli být poměrně dobře chráněni i proti mutacím.
Poněkud jiná situace je u lidí, kteří imunitu nabyli díky vakcíně. Při očkování genetickou vakcínou je totiž imunitnímu systému představen nikoliv virus celý jako při infekci, ale jen jeho malá část, v našem případě ten takzvaný S protein, který pomáhá viru „odemknout“ buňku.
Samozřejmě že pokud by se nějaká významná změna odehrála právě v této části antigenu, pak by schopnost protilátek navázat se na něj mohla být oslabena či dokonce znemožněna. Zatím ale, pokud vím, k tak dramatické mutaci nedošlo a stále lze předpokládat, že vakcíny účinné jsou, i když jejich účinnost může být kvůli změnám na S proteinu o něco nižší. Ale proti těžkým průběhům dokážou vakcíny chránit i nadále.
Docentka Irena Koutná, 29. března 2021 (zdroj zde):
Když nemoc proděláte, tak máte vyvinutý systém, aby reagoval na celý virus. Nevýhodou vakcín je, že například genové reagují jen na S protein (část viru, která je zodpovědná za vazbu na lidské buňky), a když by došlo k nějakým úplně šíleným mutacím, tak by mohly být k ničemu a musely by se vyvinout nové. Zatím to bohudík tak není.
4. Prodělal jsem onemocnění covid-19. Má smysl se nechat ještě očkovat? Je to bezpečné?
Profesor Jiří Beran, 19. prosince 2020 (zdroj zde):
Bohužel Ministerstvo zdravotnictví ústy profesora Chlíbka říká, že očkování by měli podstoupit všichni, tedy i ti, kteří onemocnění prodělali, neboť to pro ně je nejlepší. Profesor Chlíbek ale zřejmě nečte protokoly klinických zkoušek a neví nic o tom, že ti, kteří mají onemocnění za sebou, byli vždycky ze všech studií vylučováni. Neexistují validní data o tom, jak se tito lidé chovají.
Docentka Irena Koutná, 29. března 2021 (zdroj zde):
Řada sledovaných nemoc už před očkováním prodělala a my jsme u nich vůbec neviděli, že by očkování imunitu vylepšilo. To se prostě nestalo. Imunita zůstala zachovaná na nějaké úrovni a nehýbala se. Očkovat lidi, kteří už covidem prošli a mají paměťové buňky, je v tuto chvíli nesmysl. Tím, že se lidé, co už nemocí prošli, očkují, se ubírají dávky, které by měly přijít lidem, již se s virem nesetkali. Dále nemůžeme vědět, jak to zacvičí s imunitním systémem, pokud se tyto dvě věci potkají. Kdo říká, že nijak, tak lže, a kdo říká, že je to špatně, také lže. Informace zatím nemáme. Že je to zbytečné, je jediné, co můžeme říct.
Tím, že očkujeme lidi, co už se nakazili, také popíráme všechny informace, které jsme nasbírali za těch spoustu let, co masivní vakcinace proti jiným nemocem probíhá. Je to na hlavu postavené. Strašně špatně je i to, že lidé, co se očkovat nenechají, byť nemoc prodělali, by mohli být šikanovaní, že by nemohli cestovat a žít normální život, přitom jsou na tom z hlediska imunity často i lépe.
Profesor Vojtěch Thon, 26. března 2021 (zdroj zde):
Tady se zcela nesmyslně očkují lidé, kteří nemoc prodělali, a nejen to – dokonce mají v krvi prokazatelně vysoké hladiny protilátek. Paradoxně například zdravotníci byli mnohde doslova nuceni se očkovat, i když sami věděli, že jsou proti nemoci svou imunitou chráněni. Takový postup není jen neomluvitelné plýtvání vakcínou, ale vede ke zvýšenému množství nežádoucích účinků u těchto lidí…
Ty případy poměrně prudkých nežádoucích reakcí na očkování (po vakcíně AstraZeneca) se musí řešit dnes a denně, a přitom jsme právě před takovou situací varovali. Za tyto případy totiž většinou nenese vinu vakcína, ale to, že byla špatně indikovaná.
SÚKL k vakcíně Comirnaty (Pfizer) (zdroj zde):
V klinické studii bylo sledováno 545 lidí, kteří byli očkováni vakcínou Comirnaty i přesto, že prodělali COVID-19. U těchto jedinců nebyly zaznamenány další nežádoucí účinky oproti ostatním sledovaným.
Přesto, že nejsou známy dostatečné údaje ze studie prokazující, jak Comirnaty funguje u lidí po prodělané nákaze Sars-CoV2, očekává se, že vakcína bude účinná i u těchto jedinců.
Irozhlas.cz ve svém článku z 2. února 2021 uvádí:
Závěry nově zveřejněné medicínské studie ukazují, že lidé, kteří přirozeně získali protilátky na covid 19, mají po prvním očkování ještě vyšší úrovně protilátek než lidé, kteří onemocnění neprodělali, za to dostali už druhou dávku vakcíny.
Studie byla provedená na konci roku 2020 na relativně malém vzorku 231, resp. 109 lidí. Jedním ze zjištění bylo, že lidé s přirozeně získanými protilátkami – lidé, kteří prodělali koronavirus – uváděli po první dávce vakcíny častější vedlejší následky jako únavu, bolest hlavy, horečku nebo zimnici a bolesti svalů a kloubů než ti, kteří protilátky neměli.
Autoři studie doporučují vzít to v úvahu a nenutit ty, kdo onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 prodělali, absolvovat dvě dávky mRNA vakcín.
5. Lze zjistit, zda jsem onemocnění covid-19 prodělal a jsem imunní?
Docentka Irena Koutná, 29. března 2021 (zdroj zde):
Po prodělání infekce lze stanovit protilátky. Pokud je máte pozitivní, je jasné, že jste nemoc prodělal a vytvořil si paměťovou stopu. Protilátky sice mohou po 3 měsících být neměřitelné, ale paměťové T-lymfocyty měřit lze i v delším časovém odstupu… Ti, co nemoc prodělali, by měli mít stejná práva jako očkovaní, protože paměťových buněk mají často i více.
Imunolog Jiří Šinkora, Týdeník Echo 14/2021
T-buněčný test už nabízejí komerční laboratoře. Já myslím, že díky testu buněčné imunity za 3500 korun, který vám může úplně jednoznačně, přesně a navždy sdělit radostnou zvěst, že už jste potkal koronavirus a jste proti němu imunní, by z toho nesmyslného byznysu s PCR testy možná polovina naší populace vypadla.
6. Je vhodné se v období očkování hlídat před infekcí covid-19?
Imunolog Karel Drbal, 24. ledna 2021 (zdroj zde):
Správně by to mělo být tak, že člověk, který jde na vakcínu, by měl vědět, že alespoň 14 dní před zákrokem a 14 dní po něm nepřišel do kontaktu s infekcí. Jenomže pravděpodobnost, že se v současné době s virem potká, a to ve velké dávce, je v tuto chvíli poměrně vysoká, mnohem vyšší než v době, kdy schválené vakcíny procházely druhou a třetí fází testů. A to může v imunitním systému způsobit neočekávané reakce. Proto je opatrnost namístě. Pokud si to člověk neuhlídá, tak část těch vedlejších účinků jde i na toto konto.
Profesor Vojtěch Thon, 26. března 2021 (zdroj zde):
My zcela nestandardně očkujeme do vrcholu pandemie. To je něco, co se běžně nedělá, a proto ta předběžná obezřetnost musí být dvojnásobná proti normálním podmínkám. To totiž znamená, že organismus může současně reagovat na vakcínu, ale zároveň je v tu stejnou dobu atakován i virovou náloží z okolí. Taková kombinace není úplně žádoucí.
Toto je jen další argument pro to odložení druhé dávky na dobu, kdy se virová nálož v populaci sníží. Tu základní ochranu pacient díky první dávce má, ale už zbytečně nevystavuje svůj organismus riziku případných dalších komplikací. A je zcela zjevné, že při druhé rychle podané dávce jsou nežádoucí reakce daleko častější.
Část nežádoucích účinků by se dala odbourat už jen tím, kdyby se změnily zatím doporučené postupy při očkování a současně se respektoval zdravotní stav pacienta a jeho predispozice.
7. Mám za sebou první dávku vakcíny proti covid-19 a za tři týdny mám jít na další. Mohu si druhou dávku oddálit?
Cnn.iprima.cz ze dne 24. března 2021:
Posunout o něco druhou dávku vakcíny je namístě, řekl v pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Uvedl, že jeho záměrem je vyhovět odbornému požadavku a udělat to tak, aby odložení druhé dávky bylo co nejméně matoucí a složité pro občany i očkovací centra. Blatný tedy změnil názor, ještě v polovině března totiž tento krok odmítal, a postavil se tak proti doporučení premiéra Andreje Babiše (ANO) i dalších odborníků.
Členové odborné skupiny tento postup kvitují. Lidé by podle nich měli druhou dávku vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna dostávat po šesti týdnech místo nynějších tří, respektive čtyř týdnů. Doporučila to i Česká vakcinologická společnost. Druhou dávku vakcíny AstraZeneca je možné podat až po 12 či 13 týdnech.
Docentka Irena Koutná, 29. března 2021 (zdroj zde):
(Ve studii se sledují očkovaní pouze vakcínou společnosti Pfizer) Bohužel jsme zjistili, že u cca 20 až 25 % lidí po první dávce nejsme schopni naměřit žádnou paměťovou stopu. Po druhé dávce už paměťová stopa nastoupila skoro u všech, kromě asi jednoho nebo dvou procent, nicméně nikdy nedosáhla průměrných hladin, kterou dosahuje u lidí, již nemoc prodělali. Nyní nás čeká další sledování po půl roce, po roce a tak dále, kdy budeme sledovat, jak moc se paměťová stopa bude vyvíjet. A cílem studie je pomoci odpovědět na otázku, zda, či za jak dlouho se bude muset přeočkovávat.
Ti, co zvolili tuto taktiku oddalování 2. dávky, matematicky vypočítali, že je pro ně lepší nemít u 25 % očkovaných plnou účinnost vakcinace,0 než jich mít očkovaných o polovinu méně. Samozřejmě když to sečtete, tak je lepší mít naočkovaný milion lidí, kde 25 % lidí nemá imunitu, než mít naočkováno půl milionu lidí, kde ji nemá zhruba těch 5 % lidí. V Izraeli třeba dvěma dávkami naočkovali ty nejzranitelnější a jednou chtějí naočkovat ten zbytek. V krátkodobém horizontu se ukazuje, že se to určitě vyplatilo. Podle mě ale pokud se očkovaní jednou dávkou nebudou s virem setkávat, jejich imunita může velice rychle vyprchat. Krátkodobě určitě vyhráli, ale uvidíme, co bude za čtyři měsíce. Zatím se předpokládá, že virus v populaci stále koluje a zafunguje jako přirozený stimulant imunitního systému tak, že se trvalejší imunita vytvoří i u těch jednou dávkou očkovaných, což by bylo opravdu dobré a asi se to i stane, pokud se nebudou omezovat osobní kontakty.
… V tuhle chvíli ale stejně nikdo nedokáže říct, jestli člověku, co se během těch tří měsíců (mezi 1. a 2. dávkou) nesetká s virem, imunita nevyprchá a druhá dávka pak přijde znovu na „pole neorané“. Imunita po první dávce je totiž u většiny slabá, a to mluvím o 75 až 80 % lidí, u zbylých 20 až 25 % není měřitelná.
Je slabá tak, že nevíme, na jak dlouho a jak moc nás ochrání.
Profesor Vojtěch Thon, 26. března 2021 (zdroj zde):
Británie byla úspěšným průkopníkem tohoto řešení (odložení 2. dávky vakcíny). K ní se přidala Kanada, kde jsou v podobné situaci jako my a rozhodli se podávat druhou dávku dokonce s odstupem tří až čtyř měsíců.
Přesto ani ten zcela očividný posun u nás z nějakého důvodu včas nezískal odezvu.
Bohužel většina odborníků šla s hlavním proudem, který nepředstavoval žádnou osobní odpovědnost. Drželi se údajně jediného možného výrobcem doporučeného schématu očkování. Za normálních okolností by to nemuselo tolik vadit. Ale my jsme se ocitli v kritické situaci nedostatku vakcín a bylo třeba tu odpovědnost na sebe vzít.
Pokud bychom se tedy namísto lockdownů zaměřili na rychlé proočkování rizikové a starší populace, pak těch 1,4 milionu dávek, které dosud do Česka dorazily, zcela jistě vývoj ovlivní pozitivním směrem. V tuto chvíli lze jednoznačně říci, že lidé, především v té poslední vlně, už opravdu umírali a umírají v mnoha případech zbytečně.
8. Může být u některých skupin osob rozdíl v účinnosti či bezpečnosti očkování proti covid-19?
Docentka Irena Koutná, 29. března 2021 (zdroj zde):
O lidech, co mají vysoký BMI, víme, že na ně nefunguje ani očkování. To už ukázala italská studie. Velká vrstva tukové tkáně u člověka velice limituje funkce imunitního systému. Svalovina naopak je metabolicky velmi aktivní a nutí tělo neustále fungovat a s tím běží i imunitní systém.
Mně osobně nedává smysl očkovat lidi ve fertilním věku, to znamená lidi, kteří jsou mladí a plánují zplodit děti, pokud tedy samozřejmě nejde o rizikovou skupinu. Nechci, aby to vypadalo, že nejsem zastánce očkování. Ba naopak, třeba se nemohu smířit s tím, že někteří lidé odmítají očkovat své děti v odzkoušených schématech, to je pro mě nepochopitelné. Ale velmi mě mrzí, že se takhle tlačí na očkování lidí ve fertilním věku a mladistvé. Buďme upřímní, my jako lidstvo nemáme informace o tom, jak vakcína funguje, my nevíme, jestli se třeba nějaké dlouhodobé efekty neprojeví za 10 nebo 15 let. Fakta nejsou.
Imunolog Jiří Šinkora, Týdeník Echo 14/2021
Vakcíny pro děti jsou přinejmenším zbytečné, a i když jim to na 99 procent nic neudělá, nedá se úplně vyloučit, že jsou i škodlivé. Každým očkováním tělo někam posouváte, v těle ta stopa zůstane. Píchat do dětí, které se nemůžou bránit, něco, co nepotřebují, je svinstvo.
Já říkám, že očkováním dětí, tohoto přirozeného rezervoáru koronaviru, můžeme ten koronavirus zahnat do kouta. A kdo nám zaručí, že právě očkováním dětí ho nedonutíme ke smrtící mutaci? Jak to, že v dětech nezmutovaly všechny čtyři předchozí koronaviry, které v nich žijí odnepaměti? Pokud vím, tak jsme proti nim děti neočkovali.
Odpovědi MZ na naše dotazy:
1) Předpokládáte tedy, že člověk očkovaný proti covid-19 nebude nakažen, nerozvine se u něj onemocnění, nebude virus dále šířit?
Odpověď MZ: U očkovacích látek používaných v současné době v České republice se účinnost pohybuje od 80% do 95%, tzn. statisticky může nastat v určitém procentu případů, že konkrétní očkovací látka nebude u konkrétních osob účinná. Vliv očkování příslušnými vakcínami na komunitní šíření viru SARS-CoV-2 není doposud znám. Zatím není známo, kolik očkovaných lidí může nadále být přenašečem a šiřitelem viru.
2) Předpokládáte, na základě současných poznatků, že očkované osoby si vytvoří také slizniční imunitu proti covid-19?
Odpověď MZ: Dle současných vědeckých poznatků není v případě vytvoření slizniční imunity míra účinnosti vakcinace jednoznačná.
