Půjdete-li se svým dítětem k lékaři, je možné, že vám doporučí vakcínu proti meningokokovi. Česká vakcinologická společnost letos vydala doporučení pro očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním, která mohou být zákeřná, avšak jsou vzácná.
V roce 2017 byl v České republice zaznamenán meziroční nárůst počtu invazivních meningokokových onemocnění. Zatímco v roce 2015 se vyskytlo 44 případů a následující rok jen o tři více (47), v loňském roce to bylo 68 případů (z čehož 10 skončilo úmrtím). Je to však ve více než desetimilionové populaci hodně, či málo? A představuje tato nemoc obecně velké riziko?
Jak potvrzují lékaři Jan Pavelka a Lukáš Homola z Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno, lékaři první linie se s tímto onemocněním setkávají spíše ojediněle než pravidelně.
„Meningokok se v České republice v posledních deseti letech pohybuje v počtu kolem 65 případů za rok. Přesto se od lékařů očekává, že při prvním kontaktu s nemocným budou schopni vyslovit důvodné podezření a realizovat předepsaný postup, neboť infekce probíhá často velmi prudce, zhruba polovina úmrtí pacientů nastává v prvních čtyřiadvaceti hodinách od začátku potíží. Každá prodleva v zahájení terapie zhoršuje prognózu,” píše se ve zprávě Centra epidemiologie a mikrobiologie z roku 2017.
Primářka Hana Roháčová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce potvrdila, že loni měli méně než deset pacientů s touto infekcí, ale přesné číslo nezná. Je však přesvědčena, že jedinou správnou cestou je preventivní očkování. „Je to možná náhoda, že se loni počet případů zvýšil, ale je to zákeřná infekce, může napadnout zdravého člověka nebo dítě a během několika hodin to vůbec nemusí dopadnout dobře a pohled na rodiče je pak velmi deprimující,“ dodává.
Jak infekci rozpoznat? Pozor na ztuhlou šíji
Podle primářky Hany Roháčové je to složité a zrádné. „Infekce má velmi rychlý průběh. Může se tvářit jako obyčejná viróza, začít horečkami, možná zvracením nebo řidší stolicí. V takovém případě mnohdy rodič ani s dítětem do nemocnice nejede. Pokud i přijede, je možné, že se v tak raném stádiu nepodaří infekci zjistit ani v laboratoři,“ popisuje primářka Roháčová. „Pak dítě nebo dospělý jdou domů a během dalších hodin se objeví drobná tečkovitá krvácení nebo plošná krvácení do kůže a v té chvíli už je prognóza velmi nejistá,“ dodává.
V prvé řadě by tedy rodiče měli zbystřit, pokud má jejich dítě vysoké horečky. Dalšími poznávacími znameními jsou světloplachost a strnulá šíje, tedy obtíže s přitažením bradičky k hrudníku. „Ty krevní sraženiny, takzvané petechie, se budou jevit jako kopřivka, rudé tečky, zejména kolem kotníků, zápěstí, na břiše, v oblasti pupku. Dítě také může zaujímat zvláštní polohu trojnožky, kdy sedí s pokrčenýma rukama a jednou rukou se opírá za zády,“ doplňuje operátor dětské záchranné služby v Hradci Králové. „Později se mohou přidat křeče a pak se rozvíjí známky šoku, poruchy vědomí, bledost, vysoká srdeční akce. Toto onemocnění se však objevuje minimálně, já jsem se s ním ještě za dva roky přímo nesetkal,“ dodává zdravotník.
Riziko nákazy malé, zato nutnost očkování velká?!
Podle Centra epidemiologie a mikrobiologie se loni u případů nakažených meningokokem objevily čtyři různé tzv. séroskupiny: B, C, W a Y. Pacienti, kteří zemřeli, byli nakažení nejčastěji se vyskytujícími kmeny meningokoka v Česku, séroskupinou B nebo C.
„V současnosti jsou na českém trhu registrované dvě vakcíny proti kmenu B, a to Bexsero a Trumenba, přičemž vakcína Bexsero se doporučuje dětem už od dvou měsíců věku a Trumenba až od deseti let. Proti kmenu C vakcína NeisVac-C, ta se doporučuje dětem už od dvou měsíců. Proti zbývajícím kmenům, tedy A, C, W135, Y je určena vakcína Nimenrix doporučovaná od jednoho roku, a vakcína Menveo, která se může podávat od dvou let,“ informuje zaměstnankyně Očkovacího centra v Hradci Králové a dodává, že Menveo a Nimenrix by se měly po pěti letech přeočkovat, aby měly celoživotní účinnost. Naproti tomu Bexsero a Trumenba (proti kmenu B) by podle údajů výrobce mohly chránit doživotně bez přeočkování.
„Je tedy otázka, zda očkovat více vakcínami a každých pět let přeočkovávat. Jaké riziko možných nežádoucích účinků tento postup přináší, nebo představuje-li větší riziko možná nákaza meningokokem, kdy za posledních 10 let je v ČR roční průměr 61 onemocnění, to by si měl každý zodpovědět sám,” uvádí k tomu Martina Suchánková ze spolku Rozalio. „Rozhodnou-li se rodiče sebe nebo dítě očkovat, tak nejdůležitější je zdravotní stav očkovaného. Očkovat by se měl vždy jen člověk v dobré zdravotní kondici. Objeví-li se po očkování nežádoucí reakce, další postup je na pečlivém zvážení. Minimálně by se v očkování mělo pokračovat až v době, kdy reakce zcela odezní, zdravotní problém je odstraněn, a člověk je opět zdravý. Doporučuji si před každým očkováním, nejen proti meningokoku, přečíst příbalový leták a SPC vakcíny,” doplňuje Suchánková.
Příbalové informace k vakcínám naleznete na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv ZDE.
