Dne 25.3.2008 zaslalo o.s. ROZALIO otevřerný dopis hlavnímu hygienikovi České republiky, k nahlédnutí zde. Nyní zveřejňujeme odpověď MUDr. Michaela Víta.
MUDr. Michael Vít, Ph.D.
Hlavní hygienik České republiky
náměstek ministra zdravotnictví
Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2
V Praze dne 15. dubna 2008
Č.j. 12851/2008-OVZ-38.0-28.3.08
Vážený pane Třasáku,
Dne 26. 3. 2008 jste mi zaslal otevřený dopis občanského sdružení Rozalio, ve kterém jsem vyzýván k nezavádění povinného očkování proti pneumokokům v ČR a k iniciování založení fondu z ušetřených finančních prostředků za nezavedení tohoto očkování, který by měl být zdrojem finančních prostředků pro rodiče dětí, u nichž došlo k závažnému nežádoucímu účinku po očkování. V tomto dopise se dále dotýkáte vedle povinnosti i mých vystoupení pokud jde o očkování proti chřipce.
Bohužel s Vašimi argumenty nemohu z odborného hlediska souhlasit.
Pneumokokové onemocnění je celosvětově nejzhoubnější infekční nemocí, které vede k úmrtí dětí i dospělých. Každoročně dochází na světě k úmrtí 1,6 mil. osob na toto onemocnění, z nichž je více než 800 000 dětí do pěti let věku. Proto Světová zdravotnická organizace (SZO) nabádá své členské státy, mezi něž patří i Česká republika, zařadit očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou do národních očkovacích programů. Nejedná se tedy o realizaci obchodního záměru farmaceutické firmy vyrábějící tuto očkovací látku, nýbrž o doporučení odborných autorit, které bylo již realizováno v 17 zemích západní Evropy.
Právě s ohledem na možnost vakcinace proti pneumokokovým onemocněním byla v roce 2006 založena Sabinovým ústavem v USA skupina vedoucích světových odborníků na infekční choroby a vakcíny s názvem Pneumococcal Awarenes Council of Experts (PACE). Posláním PACE je zlepšovat osvětu o pneumokokových onemocněních a zasazovat se o prevenci tohoto onemocnění očkováním.
K rozhodnutí, zda k plošnému očkování proti invazivním pneumokokovým nákazám přistoupit i v ČR, je třeba nejprve vyhodnotit systém surveillance (tedy systém epidemiologické bdělosti), který byl v ČR zahájen na počátku roku 2008, a podle získaných výsledků zvolit další postup. Tento systém práce je v ČR běžný při zavádění nových očkování do očkovacího kalendáře dětí.
Stávající legislativa neumožňuje z finančních prostředků státního rozpočtu založit Vámi navrhovaný fond.
Hlášení závažných nežádoucích účinů po aplikaci léčiv, mezi něž náleží i vakcíny, upravuje § 3 odst. 4 zákona o léčivech. K příčinám a stavu podhlášenosti těchto závažných nežádoucích účinků mi nepřísluší se vyjadřovat. Nicméně je třeba konstatovat, že závažnost nežádoucích účinků a jejich počet po podání vakcín nepřevažuje závažnost a zdravotní důsledky při onemocnění infekčními nemocemi či při úmrtí na tyto infekce, proti nimž existuje účinná, registrovaná očkovací látka.
Vámi presentovaný názor veřejnosti na zanedbatelný význam očkování proti chřipce je možné jedině změnit správně a včas provedenou mediální kampaní, kterou bude možno laickou veřejnost vyvést z mylných představ o nevýznamnosti tohoto očkování.
Na závěr mi dovolte uvést několik důvodů, které podmiňují z legislativy vyplývající povinnost očkování v ČR. Vámi navrhované rozvolnění dosavadního přístupu k očkování by ve svém důsledku vedlo ke snížení proočkovanosti k prolomení kolektivní imunity a k výskytu infekčních onemocnění, která se právě díky očkování v ČR prakticky nevyskytují. To konečně potvrzuje i aktuálně probíhající epidemie spalniček v Rakousku, ke které došlo právě v důsledku nízké proočkovanosti a k dnešnímu dni je již v rámci této epidemie hlášeno celkem 207 případů spalniček. V žádném případě význam očkování nelze zaměňovat s dodržováním zdravého životního stylu a tvrzením, že zdravý životní styl je prvním předpokladem obranyschopnosti organismu a tedy i prevence, jak uvádíte ve svém otevřeném dopise.
ČR respektuje závěry Úmluvy o biomedicíně, neboť ustanovení čl. 26 Úmluvy výslovně uvádí, že omezení výkonu práv v Úmluvě obsažených lze uplatnit pouze v případech, které stanoví zákon a navíc musí jít o omezení pouze v několika málo oblastech. Mezi těmito oblastmi je konkrétně citována i ochrana veřejného zdraví. I vysvětlující zpráva k úmluvě připouští, že výjimky uvedené v citovaném článku jsou orientovány na ochranu kolektivních zájmů ve vyjmenovaných oblastech, tedy i v ochraně veřejného zdraví, kterou očkování bezpochyby je.
S pozdravem, Michael Vít
