Když se v ČR začali v první polovině roku 2021 diskriminovat lidé, kteří nepodstoupili očkování proti covid-19 nebo toto onemocnění neprodělali na základě PCR testu (v omezené platnosti 180 dnů), rozhodli jsme se podpořit občany v soudních sporech. Díky finančním darům jsme mohli uhradit soudní poplatky a právní služby v následujících případech:
1. PROTI DISKRIMINACI NEOČKOVANÝCH OSOB – PŘÍSTUP KE SLUŽBÁM A BĚŽNÝM ČINNOSTEM
U Nejvyššího správního soudu bylo dne 15. 6. 2021 napadnuto mimořádné opatření zabývající se omezením obchodu a služeb a za navrhovatelku (trpící určitými zdravotními problémy) bylo navrženo jeho částečné zrušení (sp. zn. 6 Ao 28/2021). Důvodem bylo zvýhodnění očkovaných, kteří se nemuseli nechat testovat, aby se mohli účastnit běžných činností a měli přístup k běžným službám. Byl tak rozporován nerovný a diskriminační přístup.
K návrhu se dne 23. 6. 2021 vyjádřilo MZ (doručeno 9. 7. 2021), na což bylo navrhovatelkou dne 17. 8. 2021 reagováno doplněním argumentace o nové poznatky o účinnosti vakcín a replikou k ministerstvem učiněným tvrzením. To totiž ani v tomto vyjádření neodkázalo na čerpané odborné zdroje a ani se nevypořádalo se všemi vytýkanými vadami. Naopak dalo navrhovatelce za pravdu, když výjimku pro částečně očkované později zrušilo a zvýšilo mediální tlak na zrušení hrazení preventivních testů.
Návrh byl dne 2. září 2022 odmítnut.
Dne 16. 8. 2021 byl z procesní opatrnosti podán nový stručný návrh ve věci chystaného a již vládou schváleného nového opatření. Ministerstvo tento návrh svým vyjádřením označilo za předčasný a Městský soud v Praze mu dal usnesením ze dne 26. 8. 2021, č. j. 4 Ao 6/2021-18 za pravdu. Vláda sice dle soudu vyslovila souhlas s předpokládaným zněním, avšak opatření zatím nebylo řádně vydáno, načež vláda může svůj souhlas odvolat nebo se může text opatření nakonec po jeho dopracování a vydání lišit.
Navrhovatelka proto vyčkala na vydání opatření a napadla ho novým návrhem dne 22. 11. 2021 spolu s návrhem na vydání předběžného opatření. Následně bylo i přes zrušení napadeného opatření dne 9. 12. 2021 soudu sděleno, že navrhovatelka na svém dílčím návrhu na vydání předběžného opatření trvá, neboť podstata nahrazujícího krizového opatření je stejná. Návrh na předběžné opatření byl zamítnut dne 15. 12. 2021, proti tomu byl 28. 2. 2022 podána ústavní stížnost. Ta byla zamítnuta dne 14. 4. 2022. Dne 10. 8. 2022 byl celý návrh odmítnut, proti čemuž byla podána ústavní stížnost dne 10. 10. 2022, která byla také odmítnuta. Z toho důvodu se dne 28. 3. 2023 podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Čeká se na rozhodnutí.
Dosud vynaloženo prostředků: 156 000 Kč
2. PROTI DISKRIMINACI NEOČKOVANÝCH – PODMÍNKY VSTUPU NA ÚZEMÍ ČR
U Městského soudu v Praze bylo dne 17. 7. 2021 napadeno ochranné opatření zabývající se podmínkami vstupu na území ČR a za navrhovatelku (trpící určitými zdravotními problémy) navrženo jeho částečné zrušení (sp. zn. 17 A 83/2021). Z povinnosti preventivního testování se výjimka vztahovala mj. právě na osoby s certifikátem o očkování. V nastavených podmínkách bylo spatřováno nedůvodné zvýhodnění očkovaných, které účinně nechrání veřejné zdraví (kvůli zvýšenému riziku zavlečení nových mutací koronaviru na území ČR je tomu přesně naopak) a podkopává princip dobrovolnosti očkování.
Protože v mezidobí došlo k vydání nových a nahrazujících opatření, bylo dne 6. 8. 2021 reagováno změnou návrhu a doplněním o některé aktuální poznatky.
Návrh byl bohužel usnesením ze dne 9. 9. 2021 odmítnut. Soud to odůvodnil tím, že existence napadeného aktu je podmínkou řízení, který nelze odstranit (tj. nelze zrušit již zrušené) a krom toho ani konstatovat nezákonnost. Soud proto vytkl, že bylo reagováno jen jedním návrhem na změnu již podaného návrhu, ačkoli v době rozhodování bylo platné a účinné další nahrazující opatření. Soud dále uvedl, že nebyl povinen navrhovatelku vyzývat k úpravě petitu, neboť je na ní, aby situaci sledovala.
Proti danému postupu se navrhovatelka brání kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Navrhovatelka před rozhodnutím soudu jednoduše nestihla podat nový návrh na změnu, ač již byl rozpracovaný. Nečinný byl přitom i sám soud, který mohl o věci rozhodnout mnohem dříve. Zpochybněno bylo i použití rozdílné ochrany přezkumu oproti pandemickému zákonu.
Dne 21. 12. 2021 byl proto podán návrh nový i s návrhem na vydání předběžného opatření. Návrh na předběžné opatření byl odmítnut dne 3. 1. 2021. Opět se tak stalo v situaci, kdy během vánočních svátků a období čerpání dovolených došlo k nahrazení opatření, na které se kvůli brzkému rozhodnutí soudu nestihlo reagovat. Zajímavé je, že k návrhu ve věci samé se nestihlo vyjádřit ani MZ. Ze strany poškozené byla podána kasační stížnost. O té nebylo doposud rozhodnuto!
Dne 3. 2. 2022 byl podán další návrh k Městskému soudu, byl několikrát doplněn a změněn podle potřeb, nakonec byl však odmítnut. Byla podána kasační stížnost, která byla dne 16. 1. 2023 zamítnuta. Podala se tedy také ústavní stížnost, která byla odmítnuta dne 27. 4. 2023.
Dosud vynaloženo prostředků: 92 000 Kč
3. PROTI DISKRIMINACI PEDAGOGŮ – NOŠENÍ OCHRANNÝCH PROSTŘEDKŮ JEN PRO NEOČKOVANÉ
U Nejvyššího správního soudu bylo dne 5. 11. 2021 napadeno mimořádné opatření, které se zaměřovalo na povinnost nošení ochranných prostředků dýchacích cest, a za navrhovatelku (učitelku cizího jazyku na střední škole) bylo navrženo jeho částečné zrušení. Přestože byly z této povinnosti určité výjimky, oproti předchozím opatřením byla hlavní změna v tom, že bylo mimo jiné rozlišováno mezi očkovanými a neočkovanými učiteli. Navrhovatelka tak spatřovala zásah do celé řady svých ústavně zaručených základních práv a ústavně zaručených principů demokratického právního státu – zákaz státu vázat se na výlučnou ideologii očkování, zásah do práva na rovnost osob s možnými prvky zakázané diskriminace a zásah do práva na ochranu zdraví. To vše v přímé příčinné souvislosti s omezeními do svého povolání.
Ministerstvo reagovalo dne 18. 11. 2021 (doručeno 26. 11. 2021) a upozornilo, že napadené opatření bylo v mezidobí změněno. Dále se pokusilo obhájit preferenci očkovaných jejich údajně sníženým vlivem na šíření viru a tím, že účinnost očkování proti onemocnění covid-19 sice není absolutní, avšak očkování stále umožňuje snížit riziko onemocnění. Argumentace směřovala i na to, že nošení ochranného prostředku dýchacích cest nezpůsobuje zdravotní rizika, ale toliko nepohodlí.
Na uvedené bylo reagováno replikou ze dne 20. 12. 2021 tak, že cílem návrhu je, aby byly ctěny principy právního státu a aby platily rovné hygienické podmínky pro očkované i pro neočkované, neboť jakýkoliv jiný postup je účelový a medicínsky neobhajitelný. Ministerstvem použitá argumentace aspektem solidarity a společenské odpovědnosti byla označena za zjevně manipulativní. Zdůrazněno bylo i to, že očkování je závažným zásahem do tělesné integrity jedince a každá osoba by měla mít možnost rozhodnout, jakým způsobem bude o své zdraví pečovat, a proto musí zůstat zachována dobrovolnost očkování. Opakovaně bylo poukázáno i na omezenou aplikovatelnost ministerstvem odkázaných studií, na rozdílné výsledky jiných zdrojů nebo na problematiku, že očkovaným chybí tzv. slizniční imunita.
Dne 24. března 2022 odmítl Nejvyšší správní soud zrušit toto opatření, a to bez ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, s odůvodněním, že návrh je zjevně neopodstatněný. Byla podána ústavní stížnost, která byla zamítnuta. Ústavní soud potvrdil, že NSS měl právo rozhodnout v tomto případě podle starších, podobných soudních rozhodnutí (jak umožnil Pandemický zákon), která však měla do podobnosti případů hodně daleko.
Dne 2. 12. 2022 byla podána stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Stěžovatelka namítá zejména porušení práva na spravedlivý proces, práva na svobodu myšlení a svědomí a zákazu diskriminace. Na rozhodnutí se stále čeká.
Dosud vynaloženo prostředků: 99 600 Kč
4. PROTI DISKRIMINACI STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY
Masarykova univerzita začala na konci listopadu 2021 podmiňovat přístup studentů k prezenční výuce prokázáním splnění očkování, prodělání nemoci nebo pravidelným testováním (tzv. systém O-N-T). Učinila tak pod záminkou ochrany zdraví, aniž by k tomu měla oprávnění zákoně a aniž by zavedené opatření dávalo smysl s ohledem na to, že očkovaní nejsou bezinfekční. Neočkovaní studenti opatření vnímali jako nepřijatelný nátlak na podstoupení očkování a někteří se rozhodli nenechat si svévoli univerzity líbit a bránit se proti ní právní cestou.
Skupinka studentů nejprve vyzvala Masarykovu univerzitu, aby se zdržela protiprávního jednání. Vzhledem k tomu, že univerzita odmítla jakékoliv pochybení, obrátili se 4 studenti na správní soud s žalobou proti nezákonnému zásahu.
Podle studentů univerzita jednak k zavedení uvedeného opatření neměla zákonné oprávnění, ale také znevýhodňovala neočkované studenty a vytvářela nátlak na očkování tím, že neočkovaní se museli pravidelně testovat, a to na drtivé většině fakult na vlastní náklady. Pokud by se opatření nepodrobili, nemohli by se účastnit prezenční výuky a museli by se vzdělávat distančně. Jenže distanční výuka ne vždy byla zajištěna. Dalším problémem byla nedostatečná ochrana osobních údajů, takže spolužáci i vyučující se dozvěděli, kdo se nepodrobil „ideologicky správnému“ očkování.
Studentů se již na začátku zastal vyučující ústavního práva Zdeněk Koudelka, který působí přímo na Masarykově univerzitě a který poukázal na nezákonné jednání univerzity.
U Krajského soudu v Brně byly případům přiděleny tyto spisové značky: 62 A 7/2022, 30 A 9/2022, 62 A 10/2022, 29 A 14/2022. Dne 16. 6. 2022 byl v prvním případě studenta medicíny vyhlášen první rozsudek, podle kterého se Masarykova univerzita dopustila nezákonného zásahu tím, že zavedla systém O-N-T, neboť k tomu neměla zákonné oprávnění. Soud se ale už nezabýval dalšími žalobními námitkami ohledně nepřiměřenosti a iracionality tohoto opatření.
Jiný senát Krajského soudu v Brně rozhodl dne 29. června 2022 o podnětu další studentky opačně. Univerzita prý mohla opatření přijmout na základě široce chápané samosprávné působnosti, do které spadá i organizace studia. Legitimním cílem byla podle soudu ochrana zdraví. Testování ani očkování sice není stoprocentní ochranou, ale kombinace všech opatření vede podle soudu ke snížení pravděpodobnosti šíření nemoci. V tomto případě se studentka obrátí na Nejvyšší správní soud.
Dne 8. července byl vyhlášen třetí rozsudek ve věci studentů proti Masarykově univerzitě kvůli zavedení podmínky O-N-T (očkování-nemoc-test) pro přístup k prezenční výuce. Žaloba studentky Filozofické fakulty byla zamítnuta.
O žalobě rozhodoval stejný senát, který v případě studenta medicíny shledal nezákonný zásah univerzity (soudci Raus, Šebek, Kopečková) z důvodu, že univerzita nemá „žádnou pravomoc k rozhodování o omezujících podmínkách účasti na prezenční výuce“. Rozdíl mezi případy je ten, že zatímco student medicíny vkládal do univerzitního systému údaje o testování (kterému se podroboval nedobrovolně) a chodil na prezenční výuku, tak studentka Filozofické fakulty se netestovala a účastnila se výuky formou on-line přenosů, s čímž ale nesouhlasila mj. z důvodu, že byla přijata k prezenční výuce a univerzita jí neměla právo účast na prezenční výuce zakazovat.
Podle soudu je tak v obou případech skutková odlišnost a v případě žalobkyně nedošlo k reálnému zásahu. Soud situaci připodobnil k policejní šikaně či brutalitě při silniční kontrole, kdy pokud nedojde k šikaně konkrétního člověka, tak nemůže být žaloba důvodná. Pokud se pouze někdo dozví, že v rámci policie byl dán pokyn k nepřiměřené silniční kontrole, a z tohoto důvodu se rozhodne autem nevyjet, tak se nezákonný zásah nestal.
Čtvrtý student bohužel u prvního soudu neuspěl.
Každý případ je posuzován individuálně podle toho, jak konkrétně bylo zasaženo do práv konkrétního studenta. Ve všech případech kromě samotných žalob byly podány i návrhy na vydání předběžného opatření, ale ty byly zamítnuty.
Ve všech čtyřech případech byly podány kasační stížnosti.
Studentovi, který uspěl v prvním kole, zrušil NSS rozsudek krajského soudu a rovnou žalobu odmítl. Dne 3. 7. 2023 byla podána ústavní stížnost.
Podobné to bylo v případě jednoho ze studentů, kteří v prvním kole neuspěli. NSS rozsudek krajského soudu zrušil a také žalobu odmítl. Dne 19. 6. 2023 byla podána ústavní stížnost.
V případě dalších dvou studentů se na rozhodnutí NSS čeká.
Dosud vynaloženo prostředků: 87 000 Kč
VAKCINAČNÍ AKCE
Tento spor začal už dávno před covidem, a to v roce 2015, kdy se manželé rozhodli podat žalobu „proti nátlakovému systému očkování“. Ta byla tehdy zamítnuta, ale nakonec to skončilo u Nejvyššího soudu (30 Cdo 2416/2018-222), který ve většině věcí dovolání odmítl, ale vyhověl co se týká vystavení reklamy na vakcíny a otázky vakcinačních akcí a požadoval, aby se nižší soudy znovu zabývaly nutností výkladu práva EU včetně možnosti položení předběžné otázky soudu EU. Jelikož následně během pandemie covid probíhaly další nátlaky na očkování a s tím spojené nepřiměřené vakcinační akce a reklamy na očkování, rozhodli se manželé podat proti tomu žalobu s odvoláním na již dříve vydané soudní rozhodnutí.
Soudy však znovu žaloby pozamítaly a nakonec také Nejvyšší soud rozhodl tak, že další druhé dovolání odmítl. Dne 20. 6. 2023 byla podána ústavní stížnost.
Dosud vynaloženo prostředků: 19 000 Kč
TYTO SPORY JSME TAKÉ PODPOŘILI:
- ŠÍŘENÍ LŽIVÝCH INFORMACÍ O BEZPEČNOSTI VAKCÍN KARLOVARSKÝM KRAJEM (Náklady 40 000 Kč)
- Porušení GDPR (Náklady 14 500 Kč)
