Praha, 10. 12. 2007
O.s. ROZALIO chce upozornit na nepřesnosti, které se objevily ve zprávě ČTK 2.11.2007 s názvem “Plošné očkování proti pneumokokům by mohlo začít po roce 2009”.
Ve zprávě se mimo jiné píše:
“Naopak občanské sdružení Rozalio vyjádřilo obavy ze zavedení plošného očkování. Sdružení tvrdí, že vakcína chrání pouze proti omezenému počtu pneumokokových infekcí a její přínos pro očkovanou populaci nebyl v Evropě ani v USA prokázán. S vyjádřením sdružení nesouhlasí Česká vakcinologická splečnost, která tvrdí, že není odborně podložené.”
Tvrzení, že vyjádření sdružení ROZALIO není odborně podložené, není pravdivé. Naše výhrady k zavedení plošného očkování vakcínou Prevenar v ČR jsme dokládali odkazy na odborné zdroje, o které naše tvrzení opíráme. Na fakta a odborné zdroje, které jsme citovali, však Česká vakcinologická společnost nereagovala. Dále dokládáme některé z řady prací, o které svá tvrzení o neopodstatněnosti zavedení Prevenaru do povinného očkovacího kalendáře opíráme:
Ze studie publikované v květnu 2004 v Indian Journal of Medical Research (Prymula R., Motlová J., Kříž P.; Comparison of Streptococcus pneumoniae serotypes causing acute otitis media and invasive disease in young children in the Czech Republic. Indian J Med Res 119 (Suppl) 2004; 168–170) vyplývá, že vakcína Prevenar pokrývá jen 52,1% onemocnění zánětu středního ucha a pouze 62% invazivních pneumokokových onemocnění u dětí v České Republice. Důvodem je fakt, že se v ústní mikroflóře dětí v České Republice vyskytují často jiné sérotypy, než které jsou obsažené ve vakcíně. Ta totiž byla vyvinutá především pro americkou populaci, ve které je jiný výskyt sérotypů než v ČR. Bohužel ani v USA nejsou výsledky plošného očkování přesvědčivé, jelikož je zde (dle datábáze VAERS) hlášeno přibližně 40 úmrtí dětí do 1 roku po očkování vakcínou Prevenar.
Dalším bodem, který hovoří proti zavedení plošného očkování vakcínou Prevenar, je jev známý jako replacement, kdy sice klesá počet onemocnění způsobených sérotypy obsaženými ve vakcíně, na druhou stranu však stoupá počet onemocnění způsobených sérotypy, které ve vakcíně nejsou. O tomto jevu bylo napsáno mnoho odborných studií. Například Sheldon L. Kaplan, MD a kol. ve své práci píše, že zavedení Prevenaru do plošného očkování v roce 2000 sice vedlo ke snížení výskytu invazivních pneumokokových onemocnění (dále jen IPO) způsobených sérotypy obsaženými ve vakcíně v roce 2001 o 58% a v roce 2002 o 66%, zároveň však došlo u dětí do dvou let k vzestupu IPO způsobených sérotypy, které ve vakcíně nejsou, a to o 28% v roce 2001 a o 66% v roce 2002. (Kaplan SL et al. Decrease of invasive pneumococcal infections in children among 8 children’s hospitals in the United States after the introduction of the 7-valent pneumococcal conjugate vaccine. Pediatrics 2004 Mar; 113:443-9).
Z dalších prací je možné zmínit např. studii publikovanou letos na jaře sledující výskyt IPO v populaci dětí na Aljašce od roku 1995 do roku 2006 (Singleton RJ et al. Invasive pneumococcal disease caused by nonvaccine serotypes among Alaska native children with high levels of 7-valent pneumococcal conjugate vaccine coverage. JAMA 2007 Apr 25; 297:1784-92.). Dle této studie v průběhu prvních 3 let po zavedení vakcinace došlo sice k poklesu celkové incidence IPO o 67%, nicméně v následujících 3 letech incidence IPO opět vzrostla o 82%. V tomto období, konkrétně mezi lety 2004-6 se na IPO podílely nevakcinační kmeny pneumokoka ve více než 90%.
V další studii publikované v říjnu 2007 (Pichichero ME and Casey JR. Emergence of a multiresistant serotype 19A pneumococcal strain not included in the 7-valent conjugate vaccine as an otopathogen in children. JAMA 2007 Oct 17; 298:1772.) popisují autoři výrazný nárůst akutních zánětů středouší způsobených sérotypy, které vakcína neobsahuje, především sérotypem 19A. Izolované populace sérotypu 19A byly všechny multirezistentní vůči antibiotikům.
Data z amerického CDC (Centers for Disease Control and Prevention, Emergence of antimicrobial-resistant serotype 19A Streptococcus pneumoniae MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2007 Oct 19; 56:1077.) poukazují na stejný fenomen: podíl sérotypu 19A stoupl z 10% v r. 2001-2002 až na 41% v letech 2005-2006. Většina izolátů sérotypu 19A byla rezistentní vůči penicilínu, přičemž významně narůstá i podíl multirezistentních kmenů.
Ve zprávě ČTK se dále píše: “V České republice zasáhne invazivní pneumokokové onemocnění přibližně 300 dětí ročně. Nejzávažnější formy, jako zánět mozkových blan, sepse či pneumokokové záněty plic, jsou spojeny i s vysokou úmrtností. Téměř 60 procent dětí, které přežijí, si do života odnáší trvalé následky. Časté je rozumové zaostávání, epilepsie či ohluchnutí.”
Podle o.s. Rozalio jsou tyto údaje nepodložené a vysoce nadhodnocené.
Pneumokoková meningitida je onemocnění, které v ČR ročně postihne přibližně 60 lidí (např. v roce 2005 to podle Českého statistického úřadu – ČSÚ – bylo 56 osob), nicméně kolik z tohoto počtu tvoří děti, se nesleduje. Věk se sleduje v tomto případě pouze u úmrtnosti, ovšem statistika úmrtí na pneumokokovou meningitidu se zvlášť nevede, tento údaj spadá pod diagnózu G00, kde se sčítají úmrtí za všechny bakteriální meningitidy. Těch je za období 2000-2005 průměrně 34 za rok. Z nich tvoří děti do 14 roků v průměru 3 úmrtí (např. v roce 2005 zemřely na všechny bakteriální meningitidy 2 děti do 14 roků; údaj ČSÚ). Bakteriální meningitidy jsou smrtelné především pro věkovou kategorii nad 50 let (75%).
Dalším invazivním pneumokokovým onemocněním je pneumokoková otrava krve, která ročně postihne asi 25 lidí (v roce 2005 to bylo 25 lidí; údaj ČSÚ). Kolik z tohoto počtu tvoří děti do 14 let není sledováno. Věk se opět sleduje pouze u úmrtnosti, která je průměrně 2 – 3 osoby ročně (ve skupině dětí do 14 let v období 2000-2005 zemřelo jedno dítě; v roce 2005 to byly 4 děti; údaj ČSÚ). Ačkoliv se streptokoková septikémie sleduje zvlášť, jsme si vědomi toho, že streptokokem způsobené septikémie jsou zařazované také do kategorie “jiná septikémie” tj. tam, kde nebyl diagnostikován původce. Avšak i v případě, že porovnáme všechny septikémie (tzn. diagnóza A40 a A41), tak je patrné, že to není onemocnění, které by mělo velký podíl na úmrtnosti u dětí do 14 let. V letech 2000 až 2005 byl podíl úmrtí dětí do 14 let na úmrtí zposobenými všemi septikémiemi 1%. Dlouhodobý průměr je tedy 1,6 úmrtí ročně ve skupině dětí do 14 roků. Podobně jako v předešlém případě ( tj.u pneumok. meningitidy), úmrtnost na pneumokovou či streptokovou otravu krve postihuje zejména vyšší věkové skupiny, kdy více než 92% případů úmrtí se nachází ve věkové skupině nad 50 let.
Třetím IPO je pneumokokový zápal plic, který ale nepodléhá hlášení, což znamená, že nejsou k dispozici údaje hovořící o výskytu této choroby v celé ČR. Ročně na toto onemocnění zemřou průměrně 4 osoby (průměr z roků 2000-2005). Všechna úmrtí byla ve věkové kategorii nad 45 let, z čehož více než 75% úmrtí bylo ve věkové kategorii nad 60 let. Kromě pneumokokových zápalů plic je třeba ještě vzít v úvahu zápaly plic pod diagnózou J18, protože u většiny zápalů plic se nepodaří jednoznačně určit původce. Avšak i po započtení této skupiny onemocnění tvoří úmrtí na všechny zápaly plic u dětí do 14 let jen 0,7%.
Závěr:Z výše uvedených údajů je patrné, že na nebezpečné invazivní pneumokokové onemocnění umírají především pacienti nad 50 let, kteří tvoří víc než 78% všech úmrtí. Invazivní pneumokokové onemocnění je příčinou asi třech úmrtí ročně ve věkové kategorii do 14 let. Očkování proti pneumokokům má však ještě další negativa, a to jsou zejména nezanedbatelné nežádoucí účinky, například neurologické poruchy, které podle odhadů samotných výrobců vakcíny mohou postihnout 30 – 300 dětí z očkovaných 100.000 dětí za rok. Závažným argumentem proti plošnému očkování proti pneumokokům je i výše popsaný stav nazývaný replacement. Sdružení ROZALIO proto vyjadřuje obavy, že data, která jsou médiím a posléze veřejnosti předkládána, jsou úmyslně nadhodnocována, aby tak vzniklo na veřejnosti příznivější prostředí ke schválení očkování proti pneumokokům mezi povinná očkování dětí, které však ve světle seriózních studií zde uvedených zatím nenachází své opodstatnění.
Dne 10.12.2007 o.s. ROZALIO – Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování (www.rozalio.cz )
