O článku na webu MZ, který se pokouší vyvrátit údajné mýty o očkování, jsme vás informovali ZDE. Postupně budeme doplňovat a upravovat jednotlivé „mýty“ i s odkazy na zdroje, aby občané měli k dispozici relevantní informace.
Rozalio navrhuje změnit název článku na webu MZ na „Fakta a informace o očkování“ a celý článek vést pozitivní formou, přinášet jasné odborné a praktické informace a vyvarovat se vyvracení „mýtů“. Ostatně podobných článků vyvracejících „mýty“ lze na internetu nalézt mnoho, není potřeba je uvádět znovu na webu MZ. Důležité jsou kvalitní informace pro pacienty i lékaře o možnostech očkování, druzích vakcín, jejich použití a specifikách, o nemocech a v neposlední řadě o epidemiologických opatřeních.
| Z webu MZ:Mýtus: Očkování proti spalničkám způsobuje nejrůznější onemocnění – zánět středního ucha, zápal plic či encefalitidu.Fakt: Očkovací látky proti spalničkám obsahují sice oslabený, nicméně živý virus spalniček. To může vyvolat spalničkám podobnou vyrážku u asi 5 % očkovaných dětí. Vakcíny ale nezpůsobují zánět středního ucha či zápal plic, které často doprovázejí skutečné onemocnění spalničkami. Zánět mozku (encefalitida) je po očkování extrémně vzácný – menší než 1 na 10 milionů dávek vakcíny. Riziko vzniku encefalitidy způsobené infekcí přírodními viry spalniček je mnohem častější – 1 na 1 000 až 2 000 případů.Zdroj: http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/myty-a-fakta-o-ockovani_17082_4011_5.html |
Rozalio upravuje:
Fakta a informace: Očkování proti spalničkám může v ojedinělých případech vést k nejrůznějším onemocněním – zánětu středního ucha, infekci horních cest dýchacích, výjimečně i encefalitidě či jiným.
Očkovací látky nejsou primárně tvořeny proto, aby způsobovaly nemoci, ale aby jim předcházely, nedá se tedy explicitně říci, že očkování proti spalničkám způsobuje různá onemocnění, avšak k některým onemocněním po očkování může dojít.
V ČR se očkuje proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám především vakcínou Priorix. V jejím příbalovém letáku je mezi nežádoucími účinky uvedena infekce horních cest dýchacích až u jedné z deseti dávek (>1/100 až <1/10). Mezi dalšími nežádoucími účinky se vyskytuje např. bronchitida nebo zánět spojivek, a to až u jedné ze sto dávek. Zánět středního ucha (otitis media) se vyskytuje u jedné ze sta až tisíce dávek (>1/1000 až <1/100). Jeden člověk však dostane dávek více, což zvyšuje riziko výskytu nežádoucího účinku. U MMR vakcíny, kde se nyní používá schéma 1 + 1, jde tak např. u zánětu středního ucha o riziko 1:50 až 1:500 očkovaným.
Během postmarketingového sledování byly ve vzácných případech pozorovány další možné závažné nežádoucí účinky, mezi nimi meningitida, trombocytopenie, anafylaktické reakce, encefalitida (zánět mozku), vaskulitida, artritida. Vzhledem k tomu, že jsou údaje hlášeny veřejností dobrovolně, není možné poskytnout skutečný odhad četnosti výskytu nežádoucích účinků.
Výskyt encefalitidy byl hlášen s frekvencí menší než 1 na 10 milionů dávek vakcíny. Riziko vzniku encefalitidy po podání vakcíny je daleko nižší než riziko encefalitidy způsobené infekcí přírodními viry (viry spalniček: 1 na 1000 až 2000 případů; viry příušnic: 2–4 na 1 000 případů; viry zarděnek: přibližně 1 na 6000 případů) (1).
Aby se snížilo riziko nežádoucích reakcí, doporučujeme dodržovat zásady očkování s minimalizací rizik. Především očkovat dítě vždy zdravé, v dobré fyzické i psychické kondici, a neaplikovat více vakcín současně. Další zásady naleznete v článku 13 kroků k bezpečnějšímu očkování.
———
1 Priorix – příbalové informace http://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0057521&tab=texts
