O článku na webu MZ, který se pokouší vyvrátit údajné mýty o očkování, jsme vás informovali ZDE. Postupně budeme doplňovat a upravovat jednotlivé „mýty“ i s odkazy na zdroje, aby občané měli k dispozici relevantní informace.
Rozalio navrhuje změnit název článku na webu MZ na „Fakta a informace o očkování“ a celý článek vést pozitivní formou, přinášet jasné odborné a praktické informace a vyvarovat se vyvracení „mýtů“. Ostatně podobných článků vyvracejících „mýty“ lze na internetu nalézt mnoho, není potřeba je uvádět znovu na webu MZ. Důležité jsou kvalitní informace pro pacienty i lékaře o možnostech očkování, druzích vakcín, jejich použití a specifikách, o nemocech a v neposlední řadě o epidemiologických opatřeních.
| Z webu MZ: Mýtus: Očkování způsobuje autismus u dětí Fakt: Vědecké důkazy o tom, že by vakcíny způsobovaly autismus u dětí, neexistují. Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem pochází ze studie Andrewa Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet. Studie byla tři roky prošetřována britskou lékařskou komorou (General Medical Council). Po třech letech důkladných nezávislých výzkumů bylo prokázáno, že studie byla záměrně klamavá, zavádějící a byla z Lancetu stažena. Následně byl Wakefield vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence. S následky lživé studie se potýkáme dodnes. Mnozí rodiče se pod vlivem této studie rozhodli svým dětem nepodat očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR vakcína). Zdroj: http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/myty-a-fakta-o-ockovani_17082_4011_5.html |
Rozalio upravuje:
Fakta a informace: Dosud se stále neví, co poruchy autistického spektra vyvolává či spouští, pracuje se s mnoha teoriemi – kromě očkování nadužíváním pesticidů, poruchami metabolismu, s výživou těhotných matek, medikací u porodu, častým užíváním léků u dětí, genetickou predispozicí a především synergickým efektem těchto rizikových faktorů.
Poruchy autistického spektra představují nesmírně široké onemocnění se škálou od lehkých forem až po těžce poškozené jedince, které především není zdaleka prozkoumáno. Z těchto důvodů proto nelze spojitost s očkováním ani zcela vyvrátit, nebo zcela potvrdit. Lidé trpící tímto poškozením mají celou řadu zdravotních problémů, často se objevují střevní potíže, potravinové intolerance apod. S objevem střevního mikrobiomu a jeho zásadním vlivem na zdraví, zvláště na neurologický systém, lze jen doporučit princip předběžné opatrnosti. Střeva jsou největším imunitním orgánem, a pokud nefungují správně, imunita jedince je narušená. Stigmatizované jedince je vhodné nevystavovat nepřiměřené, zbytečné zátěži, nekvalitní prefabrikované stravě obsahující chemické konzervanty, barviva atd., nadměrné medikaci, nadměrnému očkování apod.
Andrew Wakefield, gastroenterolog, v roce 1998 popsal v článku ve vědeckém časopise Lancet (ZDE) případy 12 dětí s bolestmi břicha, u 9 s průkazem lymfonodulární dysplazie a nespecifické kolitidy. Uvedl, že 8 z těchto dětí mělo projevy poruch autistického spektra, kdy rodiče uváděli vznik obtíží do dvou měsíců po naočkování. Studie neobsahuje žádnou přímou souvislost či tvrzení, že očkování nebo MMR vakcína způsobuje autismus. Časopis Lancet článek později stáhl.
Ač se od doby Wakefieldovy studie provedlo nespočet dalších, které se snažily souvislost autismu s očkováním potvrdit nebo vyvrátit, ta nejzásadnější nebyla provedena nikdy – a to studie, která by porovnávala zcela neočkované a očkované děti.
U očkování je vždy nutné individuálně zhodnotit zdravotní stav, rizika a pravděpodobnost možného onemocnění i rizika vakcinace a volit přiměřený způsob s nejvyšším benefitem pro pacienta. Pokud už musí dojít k očkování zdravotně stigmatizovaných pacientů, má být naplánováno do období příznivého zdravotního stavu a méně kombinovanými vakcínami. Aby se snížilo riziko nežádoucích reakcí, doporučujeme dodržovat zásady očkování s minimalizací rizik. Ty najdete v článku 13 kroků k bezpečnějšímu očkování.
