Ministerstvo zdravotnictví předložilo 30. listopadu 2020 vládě ČR ve zrychleném řízení návrh novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve kterém navrhuje radikální reorganizaci orgánů ochrany veřejného zdraví a rozšíření svých pravomocí v rámci omezování základních lidských práv a svobod. Rozalio o tomto návrhu napsalo článek ZDE. Vláda však odmítla návrh s tím, že novelizace má projít připomínkovým řízením.
Za normálních okolností prochází každá vládní novela zákona zdlouhavým procesem, během kterého se její znění formuje. Důležité je připomínkové řízení, v rámci něhož se předem vymezené instituce k návrhu vyjadřují. Obvyklá lhůta na podání připomínek je 30 dnů. Po jejich zpracování postupuje návrh vládě. Ta ho po posouzení buď schválí, zamítne, nebo vrátí předkladateli k přepracování.
Současný stav legislativní nouze nabízí možnosti přeskočit některé části schvalovacího procesu. A právě toho využilo Ministerstvo zdravotnictví, když předložilo vládě rozsáhlý návrh změny zákona o ochraně veřejného zdraví. V něm navrhovalo úpravu, která by přinesla MZ a dalším orgánům ochrany veřejného zdraví takřka neomezené pravomoci. Krajské hygienické stanice (KHS) navrhuje zrušit a nahradit je Státní hygienickou službou v čele s ředitelem přímo spadajícím pod MZ. Ta by měla disponovat pravomocí omezovat práva a svobody občanů, k čemuž by jí postačila pouhá obava z možné hrozící epidemie. MZ chtělo dále mít možnost prostřednictvím dat mobilních telefonů zmapovat pohyb jakékoliv osoby.
Vláda ČR naštěstí přikázala Ministerstvu zdravotnictví předložit návrh novely k připomínkování. Ovšem lhůta na podání připomínek byla stanovena na pouhých pět dnů, později byla prodloužena na sedm dnů. Zarážející je, že k podání připomínek nebyly vyzvány mnohé důležité instituce, kterých se novela dotýká. To jim však nebránilo podat své vyjádření a vyslovit nespokojenost s tímto nestandardním postupem. Učinilo tak například Ministerstvo práce a sociálních věcí, Českomoravská konfederace odborových svazů nebo Český telekomunikační úřad, který ve svých připomínkách uvedl: „Rovněž nelze považovat za šťastné, pokud tak zásadní právní úprava, jakou představuje § 89a (zásah do soukromí a ochrany osobních údajů), je procesována meziresortním připomínkovým řízením omezeným jak z hlediska připomínkových míst, tak poměrně zásadně z hlediska času.“
Mnohé instituce pobouřilo, že MZ předložilo návrh zákona bez náležitého legislativního procesu zejména proto, že navrhované změny představují obrovský zásah do základních lidských práv a svobod. Hospodářská komora ČR (dále jen HK ČR) sice souhlasí a podporuje vznik centralizované Státní hygienické služby, avšak předloženou novelu zákona o ochraně veřejného zdraví nepovažuje za dobrou, a to jak věcně, tak procesně a její schválení nepodporuje: „Přenést pravomoc pro plošné omezování základních lidských práv a svobod na úroveň náměstka ministra zdravotnictví vytváří podle HK ČR prostor pro zneužívání výkonu státní moci a oslabuje se možnost kontroly excesů při výkonu státní moci.“
V podobném duchu se nesly téměř všechny připomínky. Navrženou novelizaci odmítají, žádají o její přepracování a také o vypracování či upřesnění dopadů změny zákona a vlivu na státní finance a především požadují, aby nutné omezování práv a svobod náleželo i nadále vládě ČR, která by spadala pod kontrolu Poslanecké sněmovny.
„Mimořádnými opatřeními tak, jak jsou navrhována, je možné zásadním způsobem zasáhnout do základních práv a svobod. To, za jakých podmínek mohou být tato opatření nařízena, je přitom vymezeno poměrně vágně – ‚při epidemii a nebezpečí jejího vzniku‘. Je tedy prakticky ponecháno zcela na vůli Státní hygienické služby nebo Ministerstva zdravotnictví, ke kterým z nich a kdy bude přistoupeno,“ míní v připomínkách Ministerstvo spravedlnosti.
„Jednoznačně se přikláníme spíše k ochraně základních práv a svobod a k jejich omezování doporučujeme přistupovat až za mimořádných stavů, pro něž byl speciálně koncipován ústavní zákon o bezpečnosti České republiky a na něj navazující krizový zákon. V opačném případě by zmizel rozdíl mezi krizovým stavem a stavem normálním,“ uvedlo Ministerstvo zemědělství.
Veřejný ochránce práv to shrnul: „Z mého pohledu však nelze akceptovat, aby bylo takto zásadní omezování základních práv možné bez navázání na existenci mimořádného stavu a bez jakéhokoli dohledu Poslanecké sněmovny. Faktické odstranění přístupu Poslanecké sněmovny do procesu takového omezování lze považovat za protiústavní. Novela zákona se v tomto ohledu jeví být v rozporu s ústavní garancí dělby moci, ústavními pravomocemi Poslanecké sněmovny, ústavními pravidly omezování základních práv a svobod a principy fungování demokratického právního státu.“
Mnohé připomínky směřovaly také k nereálnosti provést tak zásadní změnu v organizaci hygienických stanic během několika měsíců, jak MZ naznačovalo v důvodové zprávě. Některé instituce považovaly reorganizaci za obzvláště nevhodnou v době, kdy je vyhlášena epidemie a orgány ochrany veřejného zdraví mají dost práce a málo pracovních sil.
Nejvyšší státní zastupitelství ve svých připomínkách uvedlo, že rozšíření možností orgánů ochrany veřejného zdraví se řešilo již v květnu 2020, když vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 (sněmovní tisk č. 859) a jeho projednání je zařazeno na 72. schůzi sněmovny od 1. prosince 2020.
Závěrem citace z připomínky Českomoravské konfederace odborových svazů: „Je více než zřejmé, že návrh není završením dlouhodobě připravované koncepce zefektivnění a revitalizace systému OOVZ, nýbrž právě naopak, vznikl na půdě Ministerstva zdravotnictví kabinetním způsobem, v naprosté tichosti a v podstatě ze dne na den.“
Připomínkové řízení je nyní ukončeno a uvidíme, jak se s kritikou od všech institucí MZ popasuje a jaký návrh úpravy zákona předloží vládě. Nebo přijde s jiným nápadem?
Celý materiál k novelizaci zákona najdete ZDE.
