Osm měsíců v pandemické pohotovosti. Kdo nás v ní drží?

Dne 26. 2. 2021 vstoupil v platnost tzv. pandemický zákon (zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů) (1). V tento den byla automaticky vyhlášena „pandemická pohotovost“. Bez ní by nebylo možné nařizovat plošná opatření či ukládat drastické miliónové pokuty. Zákon schválila většina poslanců, čímž uvrhla občany do jinak formulovaného nouzového stavu.

Hlasování o přijetí pandemického zákona v Poslanecké sněmovně dne 18. února 2021:

Pandemickým zákonem může vláda omezit dopravu, obchody, služby, konání veřejných akcí a výuku vysokých škol, nařídit používání ochranných, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků nebo testování zaměstnanců, případně zakázat další určité činnosti za účelem likvidace epidemie.

Všechny tyto neomezené zákazy a příkazy může vydávat Ministerstvo zdravotnictví nebo hygienická služba, a to bez předložení Poslanecké sněmovně ke schválení. Zcela jednoduše může jedna úřednice (hlavní hygienička) určit každodenní aspekty a míru občanské svobody milionům lidí.

A také se tak bohužel často dělo a děje, a to bez náležitého odůvodnění. Ačkoli se při schvalování zákona některé strany obhajovaly tím, že díky němu budou mít větší kontrolu nad nařízeními a možnost jejich zrušení, stal se spíš opak. I po schválení pandemického zákona Poslanecká sněmovna s nařízeními nic nezmohla, Senát nedostal pravomoci žádné. Soudy rušily jedno opatření za druhým, avšak bezúspěšně. MZ zrušené opatření okamžitě nahradilo novým, nebo jej vydalo znovu s nově vloženou větou. Občané tak nemají u nikoho zastání, musí se opatřením podrobit.

Neoprávněnou výjimku z této plošné šikany mají osoby očkované proti covid-19, a to například z povinného testování. Opět bez odborného zdůvodnění – očkovaní mohou nemoc přenášet. Vláda tak rozděluje obyvatelstvo na dvě kategorie občanů, přičemž jedněm dává zjevné výhody a druhé uvrhá na okraj společnosti. A část opozice bohužel vládní opatření přímo či nepřímo podporuje.

Když Nejvyšší správní soud rozhodl v květnu 2021, že jarní uzavření restaurací, barů a kasin bylo nezákonné, a když o pár dní později v podobném duchu zhodnotil uzavření škol a školek, zdálo se být částečně vyhráno. Tehdy ovšem prohlásil ministr Vojtěch, že bude třeba pandemický zákon změnit, aby umožňoval vyhlašovat i preventivní opatření proti šíření epidemie (2). Pod rouškou prevence si pak lze snadno obhájit cokoliv. Soudy by tak měly velký problém takové nařízení zrušit.

Východiskem by mohlo být zrušení pandemické pohotovosti. To může podle pandemického zákona učinit pouze Poslanecká sněmovna na návrh vlády nebo jedné pětiny poslanců. Ve sněmovně se od května již o zrušení pohotovosti několikrát diskutovalo (3, 4, 5, 6, 7), nikdy se však nepodařilo získat podporu. Je tedy možné, že pohotovost skončí podle zákona až v únoru 2022.

V tuto chvíli je mizivá šance, že pandemickou pohotovost nebo rovnou celý zákon Poslanecká sněmovna zruší. Děsivým faktem tak je, že shodne-li se většinová vláda, může bez problémů obyvatelstvo dlouhodobě šikanovat. A tak si Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice mohou dál strašit a omezovat obyvatele, aby je přinutily k poslušnosti.

Důkazem toho, že epidemie se neřídí podle odborných poznatků, nýbrž dle politického rozhodnutí, může být údajný záznam z červnové schůzky premiéra Andreje Babiše s představiteli krajských hygienických stanic, o kterém informoval časopis Reflex (8).

Vše ukazuje na to, že jedním z cílů omezujících a diskriminačních nařízení je zřejmě donucení obyvatelstva k očkování proti covid-19. Jen málo očkovaných vám řekne, že se nechali očkovat ze zdravotních důvodů!

Volby nám dávají možnost rozhodnout, zda si necháme, či nenecháme ukrajovat naše svobody. Všimněme si například, jak některé strany změnily rétoriku těsně před volbami a slovíčkaří, jen aby získaly voliče. Rozalio oslovilo kandidáty a položilo jim otázky k situaci covid-19. Někdy je nutné číst pozorně, politický slovník většinou není přímočarý. Některé odpovědi si lze vyložit různě a naznačují, že když politická strana v budoucnu otočí svůj postoj, tak odpověď bude ve své podstatě stále platit. Kompletní odpovědi na našich 13 otázek naleznete zde.

Neříkáme, koho volit či nevolit. Rozalio se vždy snaží spolupracovat se všemi stranami. Ovšem s některými by to šlo snáze. Přejeme všem šťastnou volbu, ať vznikne otevřený prostor pro vyjednávání o změnách k lepšímu v systému očkování či zdravotnictví a především k zachování občanských práv.

Hlasování o přijetí pandemického zákona v Poslanecké sněmovně dne 18. února 2021:

Mohlo by se vám líbit