V červnu 2018 jsme za spolek Rozalio zaslali otevřené dopisy vedení Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, abychom podpořili profesora Vojtěcha Thona, jemuž bez udání důvodu nebyly prodlouženy pracovní smlouvy. Co tomuto rozhodnutí předcházelo? Kauza týraného dítěte – stížnosti, policejní vyšetřování, chybné lékařské posudky, ohrožování zdraví dítěte nadměrným očkováním a častými odběry krve, a to vše ze strany otce – lékaře. Kdo se dítěte zastal, toho otec s pomocí svých významných kontaktů smetl. Tato kauza odkrývá nedemokratické a neetické postupy v České lékařské komoře, nemocnicích i mezi lékaři samotnými.
Začalo to neshodami mezi rodiči malého dítěte. Ti se sice zprvu dohodli a nechali dítě naočkovat proti tetanu. Později však jejich vztah skončil a otec, povoláním lékař, chtěl dále očkovat jinak, bez ohledu na předchozí domluvu. Jelikož s tím matka nesouhlasila, obrátil se otec na soud, který nahradil souhlas matky s očkováním hexavakcínou a Priorixem. Matka se později rozhodla změnit dětského lékaře (mimo jiné proto, že pediatrička odmítala zapsat nežádoucí účinky očkování do karty a odeslat dítě k odbornému lékaři) a vyhledala doktora Muchu. Pro něj to byl osudný okamžik, kdy začala pět let trvající šikana ze strany otce a jím ovlivněných institucí.
MUDr. Mucha očkoval dítě v souladu se soudním nařízením, dle požadavku otce. Po jedné z návštěv však otec vrátil matce dítě s modřinou v loketní jamce po vpichu – odběru krve. Odmítl sdělit kdo, kde a proč tak učinil bez vědomí a souhlasu matky. Následně podal otec na MUDr. Muchu stížnost k České lékařské komoře (ČLK), že dítě ve skutečnosti očkováno nebylo. Podkladem byl odborný posudek MUDr. Markéty Petrovové (která v této kauze vydala dokonce tři posudky) vycházející z odběrů krve dítěte, které údajně svědčily o tom, že očkování nebylo doktorem Muchou provedeno.
MUDr. Petrovová se opírala o písemná vyjádření otcem vybraných, e-mailem obeslaných odborníků (prof. Roman Chlíbek, MUDr. Josef Trmal a prof. Jiří Litzman, o němž bude řeč níže), kteří, aniž by dítě vyšetřili a znali jeho anamnézu, stanovili závěry, že hladiny protilátek po očkování jsou negativní.
Doktor Mucha na svou obhajobu doložil vyjádření prof. Berana, který vyloučil možnost, že by dítě nebylo MUDr. Muchou očkováno, čímž vyvracel posudek doktorky Petrovové! Čestná rada ČLK Břeclav stížnost otce zamítla. Ten se záhy odvolal k ČLK Praha, která zadala Vědecké radě ČLK vypracování nezávislého posudku. Posudek vypracoval prof. Petr Pazdiora a jeho závěr byl, že MUDr. Mucha jednal v souladu s lékařskými postupy, tedy nepochybil.
Očkování dítěte bylo mezitím MUDr. Muchou dokončeno v souladu se soudním nařízením. Otec byl však stále přesvědčen o tom, že dítě není dostatečně očkováno, a tak se rozhodl nechat ho naočkovat znovu. Bez vědomí matky i registrujícího lékaře a bez očkovacího průkazu nechal dítě naočkovat ve FN Brno doktorem Pavelkou, jenž nikdy neviděl zdravotní dokumentaci dítěte. K očkování tehdy třiapůlletého dítěte byla použita vakcína Boostrix Polio, přestože hodnoty protilátek proti tetanu a obrně byly v normě. Následovala otcem požadovaná třetí dávka vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, ač se děti očkují pouze dvěma dávkami této očkovací látky, a dále očkování proti žloutence typu B. To vše přesto, že plné očkování už bylo provedeno a další očkování tedy nebylo nutné, ba ani vhodné. Dítě mělo navíc po očkování nežádoucí účinky v podobě febrilních křečí.
Otec si mezitím nestěžoval pouze na MUDr. Muchu, ale postupně i na další osoby, které mu zkřížily cestu. Na prof. Jiřího Berana, jehož posudek vyvracel závěry MUDr. Petrovové vypracované na zakázku otce, na ředitelku mateřské školy, alergoložku, zubařku dítěte a dokonce i na nadřízeného matky dítěte. Samotnou matku na popud otce už desetkrát vyšetřovala Policie ČR. Na pediatra Muchu podal stížnost jak k ČLK, tak ke krajskému úřadu oboru zdravotnictví, Policii ČR, na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a Krajskou hygienickou stanici (KHS). Nikde neuspěl! Když se mu závěry KHS nelíbily, stěžoval si na Ministerstvu zdravotnictví i na tento orgán.
Významnou roli v celé záležitosti, kdy byly zrušeny oba osvobozující rozsudky z ČLK v Břeclavi, zřejmě hraje pověřená členka Čestné rady ČLK Praha MUDr. Lenka Ťoukalková. Ta zatajila zásadní posudek prof. Pazdiory a odmítla posudek RNDr. Marka Petráše, jelikož hovořily ve prospěch MUDr. Muchy. Dále označila potvrzení pro mateřskou školu vydané MUDr. Muchou za lživé.
Svou loajalitu otci později prokázal také Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), konkrétně Mgr. Kubíčková, která na jeho žádost vymazala audiozáznam z případové konference, na němž výpovědi zúčastněných mluvily v otcův neprospěch.
Dalším, kdo otci vstoupil do cesty, byl klinický imunolog profesor Thon, který se během vyšetřování pediatra Muchy vyjadřoval ke stavu dítěte kvůli nežádoucím účinkům očkování. Profesor upozornil ČLK, že odběry krve u dítěte ve FN Brno neodpovídají a není vůbec jasné, čí krev a za jakých podmínek byla vyšetřována (jeden odběr krve je datován ke dni, kdy dítě bylo u matky, a tak nemohlo být na odběru!). Prof. Thon došel k závěru, že dítě je očkováno dostatečně, avšak neustálými vpichy silně traumatizováno. Upozornil tedy OSPOD a soud na týrání dítěte ze strany otce, načež soud vydal zákaz dalšího očkování dítěte!
Po této profesorově iniciativě, za niž obdržel nejednu pochvalu, mu nakonec nebyla po 18letém působení na FNUSA bez udání důvodu prodloužena pracovní smlouva. Výše zmíněný prof. Litzman a náměstek FNUSA Mgr. P. Kyzlink totiž během stíhání MUDr. Muchy vyžadovali po profesoru Thonovi porušení lékařského tajemství v souvislosti s dotčeným dítětem, což odmítl učinit. Prof. Thon také odhalil, že jeho nadřízený, prof. Litzman, aniž kdy dítě viděl a vyšetřil či znal jeho anamnézu, vydal lékařské vyjádření, založil kartu zdravotní dokumentace, nekontaktoval ošetřujícího lékaře MUDr. Muchu, čímž nezabránil týrání dítěte a umožnil provedení nadbytečného očkování (dítě bylo v té době již kompletně očkováno).
Od svých nadřízených si prof. Thon vyslechl výhrůžky o vyvození pracovněprávních důsledků. A nezůstalo u výhrůžek. MUDr. Litzman ve spolupráci s ředitelem FNUSA zbavil prof. Thona zaměstnání. Totéž se stalo v rámci LF MÚ za přímé podpory jejího děkana.
Na prof. Thona podal otec stížnost k ČLK. Revizní komise Brno ho shledala nevinným. Otec se však odvolal k ČLK v Praze a „kupodivu” uspěl – rozhodnutí ČLK Brno bylo zrušeno. Profesora Thona se přímo zastal i prezident ČLK MUDr. Kubek, jenž v dopise řediteli FNUSA označil setrvání Thona na klinickém pracovišti za žádoucí. Přesto vedení nemocnice žádá o vyklizení jeho kanceláře a v době, kdy prof. Thon přednášel na konferenci v zahraničí, nechalo vyměnit zámky, zadržuje mu osobní věci a brání v pokračování v práci.
Shrneme-li tuto kauzu, je podivuhodné, jak mohou být dva odborníci označeni Českou lékařskou komorou za nevinné, následně znovu a znovu vyšetřováni a nakonec „odsouzeni“. Profesor Thon, odborník s dlouholetou praxí a zahraničními zkušenosti, vyhozením ze zaměstnání. MUDr. Mucha je stále vyšetřován. Další stání před komisí ČLK Praha, evidentně ovlivněné otcem dítěte, je naplánováno na 12. října 2018. MUDr. Muchovi bylo dokonce sděleno, že si nemůže přizvat nikoho na svou obhajobu. Vyhoví-li ČLK Praha stížnosti otce a vyloučí MUDr. Muchu z organizace, zcela zlikviduje jeho praxi a péči o dětské pacienty.
Situace dítěte i pečujících lékařů je vskutku hrozivá, děsivý je však i stav práva a spravedlnosti ve stavovské organizaci lékařů, na půdě nemocnice a dokonce i lékařské fakulty. Opravdu je právo na straně toho, kdo má správné kontakty? Zájem otce je nadřazen zájmům dítěte?
V širším kontextu situace nasvědčuje tomu, že zarputilost otce, kterému jdou všichni „kolegové“ na ruku, se hodila dvěma skupinám lidí. Těm, kteří získali amorální důvod zbavit se zásadového, odborně vybaveného, a tudíž nepohodlného kolegy, prof. Thona. A pak představitelům moci, kteří neprávem využili možnost učinit z doktora Muchy exemplární případ údajně neočkujícího lékaře pro výstrahu a poukázání na sílu své moci. A to bez ohledu na všechny důkazy a doložená fakta, které jakoukoli vinu obou postižených popírají…
Před uzávěrkou článku jsme se dozvěděli, že v případě byla podána trestní oznámení na některé osoby rozhodující a jednající jednostranně ve prospěch otce. Záměrem je především vnést do celé záležitosti spravedlnost, kterou je možné dosáhnout šetřením orgánů činných v trestním řízení. Pouze větší transparentnost a nezávislé vyšetřování mimo „zdravotnické kruhy“ může být zárukou férového rozhodnutí ČLK.
