Vitalia.cz , 22. 3. 2017
Odsunout očkování na pozdější věk. Neočkovat podle daného kalendáře, nebo raději vůbec. Po očkování je dítě stále nemocné… Z povinnosti očkovat děti se stalo ožehavé téma a předmět vášnivých diskuzí.
„Očkování je zásadní preventivní opatření. Pokud se provede správně a ve správnou chvíli, s individuální rozvahou, je velmi účinné a je bezpečné,“ říká prof. Vojtěch Thon z Ústavu klinické imunologie a alergologie. V čem je tedy problém?
Přetížení pediatři
Správně, v pravou chvíli a s individuálním přístupem jsou ale požadavky, které bohužel nefungují stoprocentně. Přeplněné čekárny pediatrů tomu totiž nenahrávají. Očkuje se v rámci preventivních návštěv, lékař nemá příliš času informovat, rodič se zdráhá ptát.
„Je skutečností, že lékaři jsou přetíženi, je nedostatek jak lékařů, tak času na pacienta. Zde je velký dluh naší společnosti, se všemi důsledky,“ říká Vojtěch Thon.
Kdy začít očkovat?
Čím později, tím lépe – radikální názor zastává čím dál více rodičů. Jsme se svými dětmi doma, nakazit se nemají kde. A malinké miminko vystavovat nebezpečným vakcínám? Dříve se očkovalo od ukončeného třetího měsíce věku, dnes se začíná už v ukončeném devátém týdnu věku. Co na to odborník?
„Když je dítě zdravé a prospívá, devátý týden věku je správné období pro volbu patřičné vakcíny,“ říká Vojtěch Thon. „Aktivní vakcinace se v rámci tzv. povinného očkování v tomto období v našich podmínkách provádí neživými očkovacími látkami, tzn. těmi, které nemohou způsobit infekci. Jsou připravovány tak, aby navodily aktivní ochranu organismu proti těžkým formám závažných onemocnění. Dříve se očkovalo již několik dní po narození vakcínou proti tuberkulóze.“
Nemoci? S očkováním počkejte
Povinný očkovací kalendář má daná různá rozmezí. Pokud má vaše dítě právě za sebou dva týdny antibiotik na spálovou angínu, určitě nemusíte běžet do ordinace, protože má v kartičce pozvánku na očkování. Domluvte se s pediatrem na nejlepším postupu, aby pak očkování chránilo, ale příliš nezatížilo organismus unavený nemocí. Očkovat se má podle prof. Thona v době, kdy je dítě zdravé.
„Vytvoří se tak nejlepší podmínky pro pozitivní odpověď organismu a minimalizují se potenciální vedlejší účinky vakcinace. Tímto přístupem pomáhá očkování udržovat zdravé děti v jejich zdraví,“ dodává lékař.
„Když si lékař není očkováním jistý, je lepší ho odložit,“ říká Marek Petráš, odborník na vakcinaci.
Infekce za rohem?
A nejde jen o zdraví dítěte, rozhlédněte se po okolí. Nemají sousedovic děti právě neštovice nebo sourozenec už pár dní zvýšené teploty? Minimalizujte rizika, než necháte dítě očkovat:
„Pokud by bylo zjevné, že je zde možnost přenosu zcela jiného zánětlivého onemocnění přenosem infekce např. v rodině nebo že by mohla probíhat inkubační doba, je vhodné postupovat krok za krokem,“ nabádá Vojtěch Thon. „Nejprve vyřešit jeden problém – tedy akutní přenosnou zánětlivou infekci v rodině nebo blízkém okolí. A následně v dobrém stavu dítěte bez zvýšeného rizika infekcí provést plánovanou vakcinaci.“
Vakcína ve stresu? Zbytečné přetěžování organismu
Skončili jste s kojením, rodina se potýká s jakýmikoliv nenadálými potížemi, dítě špatně snáší růst zubů? Že stres ovlivňuje imunitu, je známá věc. Na vás jako na rodiči je odhadnout, jak velká míra stresu u dítěte panuje. I to může být důvodem s očkováním pár týdnů počkat. Když se totiž stresory rozdělí, je adaptace na ně účinnější. A odpověď organismu fyziologická:
„Stres se nemusí kumulovat jenom proto, že to organismus ‚zvládne‘. Očkování je vhodné provést v době, kdy není dítě pod nějakým zcela jiným, ať již vnějším, nebo vnitřním, stresem,“ dodává lékař.
Dvě najednou, ať to „máme z krku“?
V rámci povinného očkovacího kalendáře by vaše dítě mělo být v prvním roce života očkované tzv. hexavakcínou. To je šestivalentní očkovací látka proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivním nákazám vyvolaným bakterií haemophilus influenzae typu B, žloutence typu B a dětské přenosné obrně. Nepovinné, ale hojně využívané, je pak očkování proti pneumokokům, kteří jsou zodpovědní především za záněty středního ucha. I když je „technicky“ možné aplikovat dvě vakcíny při jedné návštěvě, Vojtěch Thon to nedoporučuje.‘
„Pro dítě je výhodnější tyto vakcíny nepodávat současně a nechat mezi nimi časový odstup alespoň dvou týdnů,“ radí odborník. „Tímto způsobem se redukují potenciální vedlejší reakce, včetně teplot. Současně se zajišťuje optimální fyziologická odpověď na jednotlivou vakcínu. A je také jasné, na kterou konkrétní očkovací látku a jak dítě reaguje.“
Reakce? Pozorujte
Jak se zachovat po očkování dítěte? Především zůstaňte třicet minut v čekárně lékaře. Mohlo by se totiž stát, že dítě upadne do anafylaktického šoku. Je to sice velmi výjimečná reakce, ale nebezpečná a bez okamžité reakce lékaře může skončit i smrtí.
Nežádoucí reakce po vakcínách se dělí na lokální a celkové. Obvykle se setkáte se zarudnutím a otokem v místě vpichu nebo se zvýšenou teplotou či horečkou. A je to logické – bez reakce totiž není imunitní odpovědi. Méně časté, ale o to závažnější jsou průjem, zvracení, otok celé končetiny, neobvyklý pláč, podrážděnost, nespavost. Vzácně se objeví alergické reakce nebo febrilní křeče.
„Správným podáním vakcín je však možné nežádoucím reakcím maximálně předcházet a tyto eliminovat,“ říká prof. Thon.
Veškeré nežádoucí reakce, změny v chování nebo zdravotním stavu po očkování navíc máte hlásit pediatrovi. Ten je má zaznamenat do zdravotní dokumentace dítěte a závažné nahlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
Sirup, aby to „nebolelo?“
Běžná praxe. Večer po očkování dáte nevrlému miminku raději antipyretika, abyste se všichni trochu vyspali. Teplotu sice nemá, ale raději… Antipyretika preventivně ale nepodávejte, podle lékaře totiž snižují výsledný účinek vakcín.
„Může být však vhodné před očkováním podat premedikaci antihistaminikem (např. v kapkách) u atopických pacientů nebo v rodině s alergickou anamnézou. Tento postup dále zvyšuje bezpečnost podání očkovací látky, přitom její účinek nesnižuje,“ uzavírá odborník.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D.
Je klinickým imunologem a alergologem. Po r. 1989 dlouhodobě působil v zahraničí na univerzitách ve Vídni a ve Spojených státech. Vyvinul mezinárodně využívané moderní specializované imunologické vyšetřovací laboratorní metody. Je členem poradní komise pro problematiku očkování ministra zdravotnictví ČR. V České republice se dále zasadil o zásadní změnu očkovacího kalendáře, s doporučením posunu BCG vakcinace proti tuberkulóze do druhé poloviny prvního roku věku dítěte z důvodu bezpečnosti a účinnosti vakcín, o snížení komplikací při transplantacích kmenovými buňkami krve, o zavedení neinvazivního vyšetření TREC a KREC z krevní kapky novorozence pro včasný záchyt poruch specifické imunity a pro zajištění bezpečného očkování živými vakcínami, o komponentní diagnostiku a o její interpretaci u alergických stavů a další. V současné době působí na Lékařské fakultě a na Přírodovědecké fakultě (RECETOX) Masarykovy univerzity a ve FN u sv. Anny v Brně.
Autorka: Tereza Víchová
Zdroj: https://www.vitalia.cz/clanky/pravidla-bezpecneho-ockovani/
