Jmenuji se Linda Cecavová a jsem certifikovanou dětskou terapeutkou programu Son-rise. Son-rise terapie je program domácího vyučování zaměřený na děti a dospělé s poruchami autistického spektra. S tímto programem mám osmileté zkušenosti. Pracovala jsem s rodinami a jejich dětmi v ČR, SR, USA a mnoha státech Evropy. Více o mých zkušenostech a programu Son-rise se můžete dozvědět na http://www.srp-terapeut.cz
Poprvé jsem se dozvěděla o souvislosti mezi autismem a očkováním před osmi lety od doktorky Zenobie Sharmy. Od té doby jsem danou věc dále zkoumala a shromažďovala informace a zkušenosti. Bohužel, výzkumy, které poukazovali na očkování jako možný spouštěč autismu se též shodovaly s vyprávěním rodičů, se kterými jsem pracovala.
Informace o očkování, které jsem získala jsou od zahraničních i českých lékařů a vědců s kterými jsem se setkala osobně, nebo studovala jejich literaturu. Odvažuji se psát na toto téma i když nejsem zdravotník hlavně díky desítkám rodičů, kteří mi vyprávěli svoje zkušenosti s očkováním jejich dětí. Nemůžu o těchto zkušenostech mlčet.
Jak může očkování škodit
Problémy s očkováním jsou velice složité, tudíž je nemůžu dostatečně popsat. Je lepší si o nich prostudovat dostupnou literaturu (u nás např. DR. med. Gerhard Buchwald „Očkování-obchod se strachem“, nebo Mudr. Randall Neustaedter „Problémy s očkováním“ obě knihy vydalo nakladatelství Alternativa).
Uvedu pouze krátkou ukázku z knihy Očkování-obchod se strachem.
„U autistických dětí se zvyšuje podezření, že se jedná o nerozpoznané zbytkové nebo částečné symptovy postvakcinační encefalopatie, která může nepozorovanš proběhnout, nebo nastat po každém očkování.“
Důvodů, proč může očkování škodit je celá řada. Např. každá z vakcín obsahuje buď hliník nebo rtut´.
Zkušenosti rodičů
Velice často slýchám příběh dítěte, které se do určitého věku vyvíjí normálně a najednou začne ztrácet zájem o okolí, jeho zrakový kontakt začne slábnout, dítě se stává netečné, hyperaktivní,nebo velice pasivní, ztrácí svoji slovní zásobu a přestává komunikovat s okolím. V literatuře též najdeme počátky vzniku autismu kolem 18 měsíců věku dítěte. Některým rodičům se podaří vysledovat, že hlavní zlom v chování dítěte nastane po aplikaci určité vakcíny (americké studie např. potvrzují, že po zavedení trojkombinace MMR v některých amerických státech stoupá rapidně počet případů autismu, naopak ve stejný čas se počet autistických dětí nemění ve státech, kde tato vakcína používána není). Rodiče si též všímají velké změny v chování dítěte při dalších přeočkováních. Jestliže se o svém podezření zmíní svému lékaři, ten většinou vyvrátí jakoukoliv souvislost mezi autismem a očkováním bez jediného vyšetření či dalšího zkoumání a dítě je očkováno dál podle očkovacího kalendáře. S podobnou reakcí se setkávají i rodiče, kteří se obávají očkovat svoje další, zdravé dítě z obavy rozvoje autismu. Jelikož poškození následkem očkování může probíhat i bez zjevných bezprostředních příznaků a projevit se až za několik týdnů či měsíců, rodiče si často této souvislosti ani nevšimnou. Pro rodiče, kteří postřehnou souvislost mezi autismem jejich dítěte a očkováním je tato situace velice těžká, protože je nikdo z odborníků nechce brát vážně.
Situace v ČR
Informovanost o očkování, respektive o jeho nežádoucích účitcích je v ČR velice malá. Přestože se v zahraničí o problémech s očkováním mluví s velikou neochotou, u nás se o nich nemluví téměř vůbec. V časopisech, televizi atd. si můžeme povšimnout neustálé pro-očkovací propagandy. Všude nás varují, jak letos stoupá počet nakažených klíšt´at, jak se kdesi objevil bezdomovec s TBC, jak by se všechny mladé dívky měli očkovat proti rakovině děložního čípku atd. Avšak o tom, že někdo byl po očkování vážně poškozen, či dokonce následkem očkování zemřel se nedozvíme nikde. Z toho pak plyne pocit, že očkování je neškodné a to nejhorší, co může naše dítě potkat je teplota a mírné zarudnutí v místě vpichu.
Asi před rokem jsem poslouchala ČR2 s celodenním tématem očkování. V první polovině pořadu byla posluchačům dána možnost zavolat do vysílání a projevit svůj názor na očkování. K nelibosti přítomného moderátora, byly odezvy velice negativní. Mohli jsme poslouchat příběhy českých lidí, kteří byli očkováním těžce postiženi, nebo měli v rodině dítě poškozené očkováním.
V druhé polovině pořadu se k očkování vyjádřil odborník.
Přítomný doktor z motolské nemocnice (bohužel si už nevzpomenu na jeho jméno) vychvaloval očkování do nebe. Když byl dán prostor k dotazům, shodou náhod jsem se do pořadu dovolala právě já, sdělila svoji zkušenost a zeptala se, jestli má autismus spojitost s očkováním. K mému velkému úžasu mi doktor sdělil, že i to je možné, že očkování může fungovat jako spouštěč autismu. Moje kamarádka psycholožka mi též říkala, že se náhodou na internetu dostala k příbalovému letáku k jedné vakcíně, kde byl autismus uvede v „nežádoucích účincích“. Ptám se tedy, jaktože je možné, že všem českým rodičům, s kterými jsem pracovala bylo sděleno, že očkování nemá s autismem jejich dítěte nic společného!!
Někteří lékaři, kteří připouští, že očkování může být jedním ze spouštěčů autismu mají velice alibistický názor. Tvrdí, že autismus by u takového dítěte vypukl stejně. Nikdo to ale nemůže potvrdit žádným výzkumem. Též se tvrdí, že počátek autismu se pouze náhodou shoduje s věkem, kdy se dítě očkuje vakcínou MMR. Tím pádem se prý rodiče snaží pouze svést na někoho vinu a ulevit si. Jak je tedy možné, že stav dětí se horší dalším přeočkováním? Je to opravdu taková náhoda, když desítky rodičů si všimnou vážných změn několik dnů či týdnů po očkování? Jsou v naší zemi zaznamenávány nežádoucí účinky vakcín.? Jestliže ano, jakou mají tyto záznamy hodnotu, když 99 procent mých klientů, majících podezření na spojitost vakcinace s autismem jejich dítěte, bylo lékařem odbyto a dítě nevyšetřeno? Ve své praxi znám poměrně velké množství rodin, kde se vyskytují 2 autistické děti(sourozenci), někdy dokonce 3. Kdyby se o očkování více mluvilo, je veliká šance, že se např. u sourozenců autistických dětí neobjeví znovu autismus a že stav již autistického dítěte se nemusí dalším očkováním zhoršovat.!!!
Zdravý selský rozum
Jestliže se nad očkováním pouze zamyslíme jako obyčejní lidé, můžeme si sami najít důvody, proč o bezpečnosti očkování pochybovat. Když vezmeme v potaz, že v ČR jsou očkovány již malá 4 denní miminka, je na bíledni, že pro tak malé děti nemůže existovat řádný výzkum. Na miminkách nikdo nemůže nic testovat. Vakcíny jsou tedy vyzkoušeny na zvířatech a pak použity na lidech a čeká se „co to udělá“. Člověk (novorozenec!!!) se tak vlastně nevědomky stává takovým pokusným králíkem.
Můžeme se též podívat na rychlost s jakou se na trh dostávají nové a nové vakcíny. Jak může být taková látka zkoumána z dlouhodobého hlediska? Kdo zkoumá, jestli rakovina 50ti letého člověka může být následkem toho, že byl v dětství očkován?
Australská vědkyně slovenského původu Viera Scheibner Ph.D., která se věnuje výzkumu očkování velice dlouhou dobu říká, že jestliže zkoumaly naočkované myši několik dnů po vakcinaci, jevilo se vše v pořádku. Když ale zkoumaly myši déle, začali si všímat vážných následků po očkování a též úmrtnost naočkovaných myší se rapidně zvýšila. Mimochodem paní Scheibner se ve své knize Behavioral problems in children (links to Vaccination) zmiňuje o autismu hned na prvních stránkách.
Závěr
Určitě zde nemohu dávat doporučení, jestli děti očkovat či neočkovat. Rozhodnutí je skutečně na každém z rodičů. Jestliže se rozhodnete za svoje dítě bojovat a neočkovat, přeji vám hodně síly. Přes všechny zákony a nařízení v ČR je tato věc možná. Znám dost lidí, kterým se to podařilo, je ovšem třeba za svým rozhodnutím pevně stát.
Pá, 05/02/2008 – 23:16 — Linda Cecavová
