Datum vydání: 18.04.2023
Zdroj: Mladá fronta DNES | Rubrika: Rozhovor | Strana: 5 | Autor: Kamila Jušková | AVE: 629 379 Kč | GRP: 4,88 | Čtenost: 439 555 | Tištěný náklad: 96 663 | Prodaný náklad: 83 136
„Zcela se vypustila možnost nemocné správně a zavčas léčit. Zbytečně jsme tak v pandemii ztratili desítky tisíc životů,“ říká imunolog Vojtěch Thon.
Dlouhé lockdowny i nošení respirátorů byly zbytečné, imunita populace je kvůli tomu v horším stavu. Odborníci mají data i k tomu, že více dávek vakcíny se může vymstít. „Imunitní systém se tomuto přestimulování regulačně brání a oslabuje obranu organismu. Nadočkovaný proto může mít těžší průběh onemocnění covid-19,“ říká imunolog Vojtěch Thon z Centra RECETOX Masarykovy univerzity v Brně.
Poslední roky byl největším tématem z hlediska imunologie covid-19. Jak ovlivňuje imunitu populace?
V Česku i jinde mělo největší vliv, že se lidé nemohli dlouhou dobu setkávat. Kontakty se zbytečně omezily i dětem, jejichž imunitní systém se vyvíjí a s infekcemi se setkat musí. Teď se lidé s infekcemi najednou mnohem více potýkají a někteří se z toho nemohou vyhrabat.
Takže současnou větší nálož infekcí a jejich horší průběhy přičítáte lockdownům?
U viru SARS-CoV-2 nákaza mohla proběhnout bez příznaků, ale i s velmi těžkými příznaky, přičemž přenos je snadný a rychlý. Celou dobu se však nebral zřetel na to, jak se virus dostává do organismu, že jde o infekci na sliznicích a že imunitní systém musí reagovat zde. Při zvládání epidemie na úrovni jednotlivých zemí však izolacemi imunitní systém nebyl komplexně trénován a je teď náchylnější na jednotlivé infekce.
V rámci vaší PROSECO studie, kterou jste zveřejnili loni a do níž se zapojilo více než 30 tisíc lidí, jste zjistili, že bylo výhodnější se s virem SARS-CoV-2 pravidelně setkávat. Vytvořily se tak účinné protilátky, které dokonce časem stoupaly.
Vytvořily se nejen protilátky, ale i buněčná a slizniční imunita. Především však došlo k záměně pojmů, kdy se udělalo rovnítko mezi infekcí a nemocí. Člověk, který se infikuje virem, ještě nemusí být nemocný. Nebyl brán zřetel, že se infekce šíří jako aerosol, nejen kapénkami. Přijímala se opatření, která měla zabránit kapénkovému šíření, jako bylo nošení roušek a respirátorů. To bylo odsouzeno k neúspěchu, protože i přes tyto bariéry se infekce snadno šířila.
Nošení respirátorů tedy zpětně hodnotíte jako zbytečné?
Rozhodně to nebylo tak, jak to bylo prezentováno. Byly to miliardy vynaložené nesprávným směrem. Aerosolová infekce se šíří jako cigaretový kouř a ten cítíte i přes respirátor. Zmíněnou PROSECO studii jsem vytvořil tak, abychom zjistili, jak se máme z hlediska šíření viru chovat. Sledovali jsme populaci od osmnácti až do nejvyššího seniorského věku v Česku. Zjistili jsme, že z hlediska slizniční imunity bylo zásadní dostávat se do kontaktu s aktivním virem. Vakcinace měla zpočátku smysl pro nejohroženější skupiny obyvatel, ale jako plošné opatření byla sporná. Podání této očkovací látky, což je v podstatě genová terapie, vpichem do svalu, nemohlo ochránit sliznice, tedy zajistit slizniční imunitu. To jsou vědecká fakta podložená důkazy.
Vládní činitelé i někteří odborníci ale dlouho tvrdili, že naočkováním můžeme ochránit druhé.
Tyto vakcíny nikdy nebránily nákaze, došlo k matení pojmů. To má tragické důsledky. Jako imunologové jsme se zasadili o to, aby odpovědní představitelé včas věděli, že se jedná o rozdíl mezi systémovou, tedy tělovou imunitní odpovědí, a slizniční imunitou. SARS-CoV-2 virus totiž napadá sliznice dýchacích cest a vakcína podaná do těla tomu nezabrání. Zcela se také vypustila možnost nemocné správně a zavčas léčit. Zbytečně jsme ztratili desítky tisíc životů.
Stačilo tedy získávat přirozeně protilátky a lidi, kteří onemocněli, léčit antivirotiky a dostupnými léky?
V naší studii jsme měli možnost sledovat přirozený vývoj infekce a imunitní odpovědi, ještě než přišla vakcinace. V naší české kohortě jsme viděli velký nárůst tvorby protilátek až na více než 50 procent, když všude v okolí ve světě ještě nákaza nebyla příliš rozvinutá. Na přelomu roku 2020 a 2021 už naše populace virovou infekcí prošla. Postupné opakované setkávání se s virem by mělo lepší a trvalejší efekt než všem tlačit několik dávek vakcíny.
Nebylo to tak, že lidé žádali od vlády záchranu a ta plnila objednávku?
Od začátku je jasné, že měla být očkována jen nejrizikovější skupina obyvatel. Vakcíny, byť nedokonalé, měly šanci ochránit obézní či kardiaky před těžkým průběhem. Když už člověk covid prodělal, bylo očkování nadbytečné. Naopak naočkovaní suverénně roznášeli virus dá. S certifikátem si mohli létat po světě a aktivně „promořovat“ vše, kam přišli. Nebyla to ani tak chyba těch lidí, ale toho, že je vlády označily za bezinfekční. Tím pandemii urychlili.
Co byste navrhoval, kdyby se podobná situace opakovala?
Co bylo podceněno, je včasná léčba nakažených. Máme k dispozici řadu léků, které mohly být nasazeny s dobrými výsledky. V rámci covidu vzniká takzvaná popcornová plíce, včetně zjizvení tkáně. Nešlo tedy jen o to potlačit infekci, ale i zabránit přehnaným imunitním odpovědím těla na ni. Jako lékaři musíme zavčas rozeznat, že jde také o onemocnění cévní na úrovni jednotlivých buněk, které cévy vystýlají. Odborně to nazýváme endotelová dysfunkce čili porušená funkce výstelky stěny cévní a my musíme přistoupit k brzdění imunitní odpovědi.
To přece dělaly monoklonální protilátky a imunosupresiva, která se podávala v nemocnicích, ne?
Do nemocnic se dostal člověk pozdě, až s komplikacemi. Tam už byl výsledek nákladné léčby nejistý. Účinnou včasnou přednemocniční levnou léčbu přitom máme k dispozici od počátku. Monoklonální protilátky byly vyrobeny až mnohem později.
Jaké léky jsou tedy nejvíce efektivní?
Je řada léků, které máme k dispozici k regulaci imunitního systému i krevního srážení. U covidu-19 se nám v komplexní léčbě osvědčil lék Montelukast.
Proč jste léky, s nimiž máte dobré zkušenosti, nedoporučil na vyšších úrovních?
Doporučil, ale nebyly preferovány těmi, kteří o tom rozhodují. Od začátku jsem všechny informoval. Když nasadíme levnou a účinnou léčbu zavčas, pacienti se nemusejí dostávat do nemocnic.
Nepovedou tato zjištění o pandemii k tomu, že lidé ztratí důvěru v instituce, vládu i zdravotnictví?
Zde je naprostá ztráta důvěry ve vládní činitele – u nás, ale i napříč státy. Důvěry, že opatření, která jsou nastavována, slouží pro ochranu zdraví. Včetně těch, která byla nastavena správně. Toto je velká škoda na stavu společnosti. Třeba v Německu v podstatě stojí vlády jednotlivých spolkových zemí proti vlastnímu obyvatelstvu, protože vyplouvají na povrch data o nežádoucích účincích vakcín, které u pacientů popíraly. A musí poškozené odškodnit. Studie o nežádoucích účincích máme i z USA, Velké Británie a Austrálie.
Máme ověřená data o nežádoucích účincích vakcín i v Česku?
Ano. Jde o to, že mRNA vakcíny byly původně vytvořené na léčbu nádorových onemocnění. Spike protein, tedy hrotová bílkovina, která je součástí každého viru, se díky genové vakcíně dostává do celého organismu, kde způsobuje zánět a stimuluje imunitní systém. My ale neznáme ani dávku proteinu, kolik ho z genetické informace vakcíny v našem organismu vzniká a co v něm neznámá dávka daného proteinu vyvolá. To je u klasických vakcín přesně definováno. Zůstávají v určitém místě a zánět je lokalizovaný a minimalizovaný. U mRNA vakcín se zánět projeví ve všech orgánech a může to vyvolat přehnanou reakci a vést k rozvoji autoimunitních onemocnění.
S čím se setkáváte v ordinacích?
Vakcíny mohou v těle vyvolávat přesně to, co dělá covid. Imunitní systém začne bojovat proti orgánům, což se může projevovat i v rámci kardiovaskulárního systému. Setkáváme se i s vážnými poškozeními nervového systému, lidé nejsou schopni pohybu či chůze. Rozsev očkované látky je v játrech, slezině, nadledvinách, i u dětí, které je zbytečné těmto látkám vystavovat. Jde o jasná vědecká fakta.
Tvrdíte, že už není možné podané očkovací látky z těla vrátit?
Vrátit zpátky to nemůžete, imunitní reakce v těle proběhla. Ale nemusíte přidávat další a další dávky. Imunitní systém se přestimulování regulačně brání a oslabuje obranu organismu. Nadočkovaný proto může mít těžší průběh onemocnění covid-19. Máme k tomu data, přičemž o zvýšení slizniční imunity se dobře postarala varianta viru Omicron, a ne opětovně podávaná vakcína.
Má nyní smysl se očkovat proti chřipce či klíšťové encefalitidě?
Vakcína proti klíšťové encefalitidě má velký smysl, protože vytváří to, co vytvářet má, a to jsou neutralizační protilátky. Ale nedoporučuji kombinovat více očkovacích látek najednou, je třeba udělat to s určitým odstupem.
U dětí se ale kombinuje několik očkovacích látek najednou, to nevadí?
To, jak je to nachystané v současné době, je poplatné tomu, co se do Česka prodává. Po roce 1989 se začaly dovážet západní vakcíny, mnohonásobně dražší než ty československé. Hexavakcíny jsou koncipovány proti šesti nemocem najednou. Přidává se tam i látka proti hepatitidě B. Na tu ale u nás stačí se očkovat do 12. roku. Pro menší děti je v kombinaci zbytečně reaktivní, takže může vyvolávat nežádoucí účinky. Jenže když děti nenaočkujete vším, co je povinné, tak vám je nevezmou do školky.
Čím se dnes očkuje neadekvátně?
Například v letech 2015 a 2019 vyhlásila WHO celosvětové vymýcení poliovirů 2. a 3. typu (způsobují dětskou obrnu – pozn. red.), což jsou velké milníky v rámci medicíny. Ale my stále očkujeme proti těmto virům, které se teď vyskytují fakticky jen v některých zemích v oslabených vakcínách. Očkujeme tak na viry, které jsou u nás vymýcené.
Před lety jste rozvinul bezpečné očkování dětí zavedením screeningového testu vyšetření a záchytu poruch imunity hned po narození, nyní se plošně používá. K čemu je?
Vakcíny jsou skvělá pomoc, ale na některé živé očkovací látky mohou děti zemřít, pokud mají závažnou poruchu imunitního systému. My z testu ze suché kapky krve můžeme zjistit, zda se od začátku imunitní systém dítěte vyvíjí správně. Toto testování bylo vládou schváleno už před lety, ale teprve od loňského roku bylo oficiálně zařazeno do screeningového programu. U vakcíny proti rotavirům, která se podává od šestého týdne věku, musíme mít absolutní jistotu, že mají imunitu v pořádku.
Může si o tento test požádat kdokoli?
Tento test je od roku 2022 zaveden v pilotním programu screeningu, rodiče si o něj musí sami aktivně požádat a podepsat informovaný souhlas už v porodnici. Není problém ve vakcínách, ale v tom, komu a kdy se aplikují.
Imunolog
Prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph. D. (56) je imunolog a alergolog. Působí v Centru RECETOX Masarykovy univerzity a AKIMED v Brně. Po studiu všeobecného lékařství na Univerzitě Karlově v Praze a po roce 1989 na univerzitě ve Vídni působil v letech 1990–2000 v Imunologickém ústavu Vídeňské univerzity, ve Spojených státech na University of Alabama at Birmingham (UAB) a dále ve Vídni v Biomedizinische Forschungsgesel lschaft. Zabývá se principy bezpečného očkování, slizniční imunitou a léčbou poruch imunity. Vyvinul mezinárodně využívané imunologické vyšetřovací metody. U nás se zasadil o zásadní změnu očkovacího kalendáře, o snížení komplikací při transplantacích kostní dřeně, zavedení screeningového vyšetření vývoje T a B-lymfocytů (TREC a KREC) ze suché krevní kapky novorozence pro včasný záchyt vrozených poruch imunity a o bezpečné očkování pacientů.
Autor: Kamila Jušková, spolupracovnice MF DNES
