Dopis pro FDA od dr. Patricka Whelana, upozorňující na zdravotní komplikace ze dne 9. prosince 2020
Jsem pediatrický specialista pečující o děti se zánětlivým multisystémovým syndromem (MIS-C). Znepokojuje mne možnost, že nové vakcíny zaměřené na vytvoření imunity proti spike proteinu SARS-CoV-2 (včetně mRNA vakcín od firem Moderna a Pfizer) mohou způsobit mikrovaskulární poškození mozku, srdce, jater a ledvin způsobem, který se momentálně ve studiích bezpečnosti těchto léčiv zjevně neposuzuje.
Puntmann a kol. (JAMA Cardiol.2020; 5: 1265–1273) prokázali, že prospektivní studie 100 německých pacientů, kteří se právě zotavili z COVID-19, odhalila u 78 % z nich významné srdeční postižení na MRI skenech srdce, průměrně 2-1/2 měsíce po zotavení z akutního onemocnění. Dvě třetiny těchto pacientů nebyly nikdy hospitalizovány a u 60 % přetrvával zánět myokardu. Abnormality se vyskytly nezávisle na již existujících podmínkách, závažnosti počátečního onemocnění a celkovém průběhu akutního onemocnění.
Magro a kol. prokázali poškození zprostředkované komplementem dokonce i v normální kůži jedinců nakažených koronavirem (Human Pathology 2020:106:106-116). Rovněž prokázali (Magro et al. Annals of Diagnostic Pathology 2021:50 v tisku), že exprese receptoru ACE-2 je nejvyšší v mikrovaskulatuře mozku a podkožním tuku a v menší míře v játrech, ledvinách a srdci. Dále prokázali, že koronavirus se replikuje téměř výlučně v septálních kapilárních endoteliálních buňkách plic a nosohltanu a že virová lýza a imunitní destrukce těchto buněk uvolňuje virové kapsidové proteiny (či pseudoviriony), které se šíří oběhem a váží na receptory ACE2 v dalších částech těla, což vede k aktivaci komplementu pomocí lektinu vázajícího mannan, který nejenže poškodí endotel, ale také indukuje produkci mnoha prozánětlivých cytokinů. Meinhardt a kol. (Nature Neuroscience 2020, v tisku) ukazují, že výskyt spike proteinu v endoteliálních buňkách mozku se pojí s tvorbou mikrotrombů (sraženin), a podobně jako Magro et al. nenacházejí virovou RNA v mozkovém endotelu. Jinými slovy se zdá, že virové proteiny způsobují poškození tkáně bez aktivní replikace viru.
Je možné, že spike protein samotný způsobuje poškození tkáně spojené s Covid-19? Nuovo et al (v tisku) prokázali, že v mozcích 13 pacientů (ze 13 zkoumaných) s fatálním COVID-19 jsou v endotelu mozkových mikrocév přítomny pseudoviriony (spike, obal a membránové proteiny) bez virové RNA. Kromě toho injekce obsahující celé podjednotky spike S1 do ocasní žíly u myší vyvolala neurologické příznaky (zvýšená žízeň, stresové chování), které nebyly patrné u myší naočkovaných podjednotkou S2. Podjednotka S1 se lokalizuje na endotelu mikrocév v mozku myší a je silným neurotoxinem. Samotná podjednotka spike S1 SARS-CoV-2 může tudíž být endocytována ACE2 pozitivním endotelem v lidském i myším mozku s doprovodnou paucicelulární mikroencefalitidou, která může být základem pro neurologické komplikace COVID-19. Vakcína Pfizer / BioNTech (BNT162b2) se skládá z mRNA, která produkuje spike protein plné délky zakotvený v membráně. Studie na myších naznačují, že takováto nezkrácená forma proteinu S1 může způsobit mikrovaskulopatii ve tkáních, které exprimují mnoho receptorů ACE2. Zkrácená forma S1 byla u myší mnohem méně škodlivá.
I když je třeba vyřešit ještě další části této hádanky, virový spike protein, na který cílí hlavní vakcíny SARS-CoV-2, je dle všeho také jedním z klíčových činitelů způsobujících poškození vzdálených orgánů, které mohou zahrnovat mozek, srdce, plíce a ledviny. Než se kterákoli z těchto vakcín schválí pro rozsáhlé použití u lidí, je důležité posoudit u očkovaných subjektů účinky očkování na srdce (třeba pomocí srdeční MRI, jak to udělali Puntmann et al.). Očkovaní pacienti by také mohli být testováni na poškození vzdálené tkáně biopsií kůže v oblasti deltového svalu, jak to provedli Magro et al. Zastavit šíření viru imunizací populace je sice důležité, mnohem horší by však bylo, kdyby stovky milionů lidí utrpěly dlouhodobé nebo dokonce trvalé poškození mozkové nebo srdeční mikrovaskulatury v důsledku toho, že jsme v krátkodobém horizontu nezvážili nezamýšlený účinek vakcín na bázi spike proteinů plné délky na ostatní orgány.
Obzvláště opatrní budeme muset být v případě možného rozsáhlého očkování dětí dříve, než budou k dispozici reálné údaje o bezpečnosti nebo účinnosti těchto vakcín v pediatrických testech, které teprve začínají.
https://www.regulations.gov/document/FDA-2020-N-1898-0246
Patrick Whelan, MD Ph.D., je docentem pediatrie na oddělení revmatologie Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). Vystudoval biochemii na Harvardu, titul Ph.D. získal v Texaské dětské nemocnici v Houstonu a titul MD na Baylor College of Medicine. Absolvoval revmatologický výcvik na Harvardu a dvacet let byl dětským revmatologem ve Všeobecné nemocnici v Massachusetts v Bostonu.
Je bývalým prezidentem Pediatrické společnosti v Los Angeles. Jeho výzkumné zájmy se týkají nezánětlivých vaskulopatií, zejména Kohlmeier-Degosovy choroby, a v čele UCLA vyvinul multidisciplinární péči o pacienty se syndromy PANS a PANDAS – stavy, které přispívají k OCD, tikům a behaviorálním problémům u malých dětí. Dlouhodobě se také zajímá o katolickou bioetiku.
Překlad: Vendula Janů
