Své dětství jsem prožila v osmdesátých letech.V období totality, nesvobody, nemožnosti vyjádřit svůj názor.
O očkování se tenkrát nediskutovalo. Sestřička zašveholila cosi o malé včeličce a ve škole jsme se dozvěděli, jak očkování chrání proti zákeřným a strašlivým nemocem.
Uplynulo bezmála třicet let. Máme tu demokracii, období svobody a možnosti vyjádřit svůj názor. O očkování se seriózně nediskutuje ani dnes.
Každým rokem přibývá rodičů, kteří chtějí o očkování vědět víc. Kladou si otázky o nutnosti některých očkování a jeho načasování a cítí své nezadatelné právo o svých dětech a záležitostech, které se jich týkají, rozhodovat svobodně na základě vlastní zkušenosti, svědomí a dostatečného množství informací.
Někteří rodiče mají zkušenost s negativní reakcí dětského organismu po podání vakcíny, často i dlouhodobým zhoršením zdravotního stavu a někdy i těžkým poškozením.
O těchto zdravotních komplikacích většina lékařů ani širší odborná veřejnost nechce mluvit.
Jedním z takových rodičů jsem i já. Jako velice intuitivnímu člověku, ve mně vpravování čehokoliv nepřirozenou cestou do těla, vždy vyvolávalo silně nepříjemné pocity, jak po stránce fyzické, tak psychické.Na přítomnost jakékoliv chemické látky moje tělo reaguje okamžitě. S příchodem dospělosti jsem sama u sebe intuici vyhověla.
Ale s narozením prvního syna na bylo rozhodování mnohem těžší. Vysvětlení oficiální lékařské vědy bez možnosti konfrontace s jiným názorem převážila. Zůstaly vnitřní pochybnosti. A ty, spolu s vedlejšími následky po jeho očkování, mě přivedly k hledání a zkoumání.
K poznání , že nikdo nemůže dokázat, že očkování jakéhokoliv konkrétního dítěte nebude mít negativní následky.
K poznání, že očkování vyvádí organismus z přirozené rovnováhy.
K poznání souvislostí mezi psychikou a tělem. K pochopení, že každá nemoc má svůj význam. Že organismus v rovnováze, která je samozřejmě podmíněna i psychickým,citovým a duchovním stavem člověka, může být nakažen čímkoliv a zvládne to.
V 19.století, kdy byly objeveny mikroorganismy, probíhaly mezi lékaři odborné spory, zdali za nemoc mohou bakterie, viry a …, nebo jestli je důležitější prostředí. Nakonec převahu získal ten první názor a my jsme se ho tak učili ve škole a od rodičů a jsme jím silně ovlivněni. Dobrý pozorovatel ale dospěje spíše k závěru druhému. Zkušenost s diagnózou roztroušené sklerózy, která byla diagnostikována mému muži, mě v mém zmíněném poznání ještě utvrdila. I bez intervencí západní medicíny totální změna životního stylu uvádí tělo do potřebného stavu a nemoc mizí.
Jsme lidé různí.Naše úhly pohledu na život, potažmo životní filozofie či životní zkušenosti jsou různé. Došla jsem k názoru že očkování, a už vůbec ne očkování novorozených dětí, se neslučuje s mým svědomím a životní filozofií.
Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, kterou ČR ratifikovala 1.10.2001 v článku 5 říká: “Jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotyčná osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas.Tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho následcích a rizicích.“
Jak tomu v naší republice v současné době je? Pokud rodiče odmítnou povinné očkování svého dítěte, vystavují se riziku postihu ze strany státních úřadů.Porušují tím totiž zákon č.258/2000 Sb.,o ochraně veřejného zdraví, který nařizuje povinné očkování. Zpravidla jsou pozváni k jednání na hygienické stanici, může jim být udělena pokuta a teoreticky mohou být zbaveni rodičovských práv pro zanedbání povinné péče.
Současný zákon je v rozporu s výše zmíněnou úmluvou.
Ve většině vyspělých evropských zemích očkování povinné není. Vyplývá z toho, že tyto země nechrání veřejné zdraví svých občanů? Pokud to v těchto zemích není nutné k ochraně veřejného zdraví, proč by to mělo být nutné v zemi naší? Trpí lidé v těchto zemích dotčenými nemocemi více než u nás? Jak to, že se populace těchto zemí nezmítá v epidemiích?
Od doby mého dětství uplynulo bezmála třicet let. Máme tu demokracii, období svobody a možnosti vyjádřit svůj názor. O očkování by se mělo začít seriózně diskutovat!
Lucie Groverová
