Naše články a stanoviska Nemoci

Výskyt záškrtu a úmrtí dítěte na Ostravsku

Dne 18. května 2026 bylo zaznamenáno tragické úmrtí malého pacienta v souvislosti s onemocněním záškrtem. Kolem tohoto případu se okamžitě zvedla vlna mediální hysterie a skloňování očkování ve všech pádech. Jaká jsou ale fakta?

1. Co byste měli vědět o projevech a formách záškrtu

Abychom nepodléhali panice, sdílíme základní lékařská fakta o dvou formách tohoto onemocnění, která jsme v červnu publikovali na sociálních sítích:

  • Záškrt horních cest dýchacích (respirační): Podobá se angíně, ale zásadním rozlišovacím znakem je přítomnost tzv. pseudomembrán (pablán) na mandlích. Na rozdíl od běžných čepů jsou pablány pevně spojeny s tkání a nelze je mechanicky odstranit. Při zanedbání mohou vést k dušení. Léčba vyžaduje včasnou hospitalizaci a zejména podání specifického antitoxinu k neutralizaci toxinu a nasazení antibiotik (penicilin, erytromycin).
  • Záškrt kožní: Projevuje se jako chronický, pomalu se hojící a bolestivý vřed s převislým okrajem, který často vypadá jako „vykrojený“. Léčí se čištěním ran a čtrnáctidenním podáváním antibiotik. Tato forma má v zemích s dostupnou péčí obecně dobrou prognózu a málokdy bývá fatální.

2. Mediální strašení versus realita: Příklad z Olomoucka

Varujeme před bulvárními titulky médií, které mají za cíl pouze vyvolat paniku mezi rodiči. Příkladem je nedávný článek strašící výskytem záškrtu v Olomouckém kraji. Až hlouběji v textu se čtenář dozví, že popisované případy se staly v minulých letech (především 2023) a šlo o podstatně méně nebezpečnou kožní formu. V běžné populaci v ČR je výskyt záškrtu stále zcela výjimečný.

3. Kde jsou slabá místa oficiálního narativu?

Při pohledu na historické grafy výskytu záškrtu (černá linka) a úmrtnosti (šedá linka) narazíme na závažné nesrovnalosti, které vyvracejí tvrzení, že plošná vakcinace je jediným původcem spásy:

  • Prudký propad počtu případů začal kolem roku 1917 – tedy několik desetiletí před zahájením plošného očkování.
  • Počet úmrtí klesal již od roku 1905, přestože počet zaznamenaných případů tehdy pozvolna narůstal.
  • Očkování bylo zavedeno v době, kdy byla nemoc již na výrazném ústupu.

K těmto datům přinášíme zásadní úvahu MVDr. Romana Kovaříka:

„Za ústupem záškrtu a jeho dopadů majoritně nestojí očkování. Stojí za ním zavedení používání antidifterického séra (1895), zavedení empirického používaní penicilínu na konci 40. let a samozřejmě přirozené promořování populace. Vakcinace byla až posledním střípkem skládačky. Současná hysterie rozhodně není důvodem pro periodické očkování dospělých.“ 👉 Doporučujeme sledovat argumenty a širší souvislosti přímo na FB profilu Romana Kovaříka.

4. Otazníky nad léčbou a zamlčovaná data o vakcínách

Zveřejněné informace naznačují, že léčba chlapce z Ostravska, který nemoci podlehl, mohla být zahájena se zbytečným zpožděním. Případem se z úřední povinnosti začala zabývat policie, která zahájila úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu proti životu a zdraví (v úvahu přichází usmrcení z nedbalosti). Budou prověřovány povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení či funkce.

V médiích se k situaci vyjadřuje řada zastánců plošné vakcinace, například prof. Prymula. Zmiňuje však veřejně také odvrácenou stranu mince? Zatímco od roku 1969 podlehl záškrtu v ČR jeden pacient (za výše uvedených specifických okolností), mezi lety 2018 a 2025 zemřelo celkem 9 osob v časové souvislosti s podáním vakcíny, která obsahovala složku proti záškrtu.

Pokud má dojít k opravdovému obnovení důvěry v očkování, bylo by fér hrát s veřejností čistou hru a neskrývat tato data pod koberec.

Zdroje k této sekci: