Zápis ze schůzky na MZd – s vrchním ředitelem pro legislativu Policarem, ředitelkou právního odboru Lindovou a vedoucím oddělení právních agend Pohlem

Místo:	Praha – Ministerstvo zdravotnictví
Datum:	3. června 2025 od 15:05 do 16:30 hod.
Přítomni:	* JUDr. Radek Policar – vrchní ředitel pro legislativu * JUDr. Mgr. Barbora Lindová – ředitelka právního odboru * Mgr. Martin Pohl – vedoucí oddělení právních agend * Martina Suchánková – předsedkyně spolku Rozalio * JUDr. Vladana Vališová, LL.M. – advokátka spolupracující se spolkem Rozalio

Před jednáním byly ze strany Rozalia zaslány MZd otázky, které by Rozalio při schůzce chtělo projednat:

1. S ohledem na to, že od účinnosti zákona č. 116/2020 Sb. a potažmo i zákona 569/2020 Sb. v letošním roce uběhlo/uběhne 5 let, zpracovalo/zpracovává MZd tzv. post-RIA (následné hodnocení dopadů regulace)? Pokud by k tomu neexistoval pokyn vlády/ ÚV, dovolujeme si připomenout, že Rozalio o následné hodnocení žádalo již před několika lety.
2. Připravuje se revize odškodňovacích zákonů? V jakém rozsahu? Počítá se s tím, že by poškození neměli tolik práce s prokazováním svého nároku? Rozalio opakovaně upozorňovalo na to, jak je pro poškozené obtížné nárok uplatnit.
3. Připravuje MZd revizi prováděcí vyhlášky (č. 483/2021 Sb.) k odškodňovacímu zákonu?
4. Víme o tom, že MZd podalo dovolání ve věci, v níž MěS v Praze vyhověl žalobě poškozeného po covid očkováním, a to v situaci, kdy Nejvyšší soud v právní věci jiného poškozeného po covid očkování podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení částí výše citovaných zákonů. S jakou argumentací se MZd proti výroku MěS brání? Poskytne nám MZd své dovolání?
5. Jak MZd vnímá návrh Nejvyššího soudu podaný Ústavnímu soudu na zrušení částí odškodňovacích zákonů?
6. Pokud Ústavní soud deroguje (zruší) části odškodňovacích zákonů, jak se MZd postaví k již zamítnutým žádostem na odškodnění z důvodu nenaplnění kvalifikované újmy na zdraví?
7. Co se týče případu odškodnění pozůstalých po Anežce (jméno je známé z médií), může MZd poskytnout Rozaliu odůvodnění svého rozhodnutí, z něhož by vyplývalo, proč MZd nezkoumalo, zda došlo k újmě v příčinné souvislosti zrovna s povinným očkováním, a nikoli s druhou, nepovinnou vakcínou? V minulosti byly žádosti rodin v obdobné situaci (nikoli s následkem úmrtí) zamítány právě s odůvodněním, že v případě současné aplikace povinné a nepovinné vakcíny není možné určit příčinnou souvislost. Je možné revidovat již zamítnuté žádosti právě z tohoto důvodu (pokud je stále zachována promlčecí lhůta)?
8. Učinilo MZd nějaký pokrok ve věci informací pro žadatele? MZd při schvalování zákona deklarovalo že si bude lékařské zprávy od lékařů vyžadovat samo, aby byl ulehčen proces, a přislíbilo i manuál, jak žádost dobře vyplnit, který by pomohl žadatelům, např. zjednodušený klíč k výpočtu výše požadované částky, podrobnější rozvedení, co MZd požaduje popsat v rámci vzniklých zdravotních problému a následné léčby.

Zápis z jednání:

1. Mgr. Pohl v úvodu podal informaci, že MZd od účinnosti zákona (116/2020 Sb. a 569/2020 Sb.) obdrželo cca 160 žádostí o odškodnění újmy v souvislosti s očkováním proti covidu a cca 20 žádostí o odškodnění újmy v souvislosti s povinným očkováním. Vyhověno dosud bylo pouze 1 žádosti, a to žádosti pozůstalých v případě povinného očkování. MZd rozhoduje o žádostech na základě stávajícího zákona. Co se týče otázky kvalifikované újmy jako podmínky odškodnění, MZd otázku zvlášť závažného ublížení na zdraví vykládá podle známého judikátu s tím, že tento výklad je podle většiny soudů, které tuto otázku dosud rozhodovaly, správný.
2. K dotazu M. Suchánkové, jak MZd hodnotí funkčnost odškodňovacích zákonů, Mgr. Pohl uvedl, že zákon funguje tak, jak byl napsán, jak zákonodárce požadoval. MZd nemůže zákon uplatňovat jinak. Není na ministerstvu usuzovat, zda by se nemělo odškodňovat více.
3. Dr. Vališová se ptala, jak MZd jako předkladatel původního návrhu zákona vnímá, že se v důsledku legislativních úprav v Parlamentu rozsah odškodnění tak významně změnil. Podle původního návrhu MZd se totiž mělo odškodňovat podle občanského zákoníku, podmínka kvalifikované újmy (zvlášť závažné ublížení na zdraví) se v zákoně nezamýšlela a dostala se do něho až v průběhu legislativního procesu. Na základě zápisů z rozprav ve Sněmovně a v Senátu lze soudit, že vůle zákonodárců byla neodškodňovat banální poškození zdraví jako např. teplota nebo bolest v místě vpichu. Podle informací od poslanců a senátorů se zdá, že nikdo ze zákonodárců nevěděl o žádném judikátu, v němž je vykládán pojem „zvlášť závažné ublížení na zdraví“, tento pojem senátoři a následně i poslanci bezstarostně použili, aniž by tušili, jaký se z toho vyvine problém. Na tuto otázku dr. Policar odpověděl: „My jsme se smířili s politickou vůlí. V diskusích ve Sněmovně i Senátu zaznívají často protichůdné věci, politici říkají něco jiného, než zamýšlejí. My musíme vnímat, co říkají, nemůžeme vycházet z toho, co si myslí.“

JUDr. Vališová poznamenala, že současné znění zákona se dostalo do rozporu s čl. 24 Úmluvy o biomedicíně (článek 24, Náhrada za způsobenou újmu – Osoba, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem, má nárok na spravedlivou náhradu škody za podmínek a postupů stanovených zákonem). Nato dr. Policar uvedl, že o tomto rozporu není přesvědčen a že o něm koneckonců rozhodne Ústavní soud.

4. K dotazu M. Suchánkové, zda MZd ve věci odškodňovacích zákonů zpracovalo tzv. post-RIA (následné hodnocení dopadů regulace) a zda uvažuje o revizi odškodňovacích předpisů, dr. Policar uvedl, že post-RIA zatím zpracováváno není. Jestli dojde k revizi odškodňovacích předpisů, je rozhodnutí politické. Pokud k revizi dojde, docela jistě až po volbách. MZd nebude z vlastní iniciativy revizi navrhovat. Neví o žádném politikovi, který by vyžadoval změnu těchto předpisů. Dále dr. Policar dodal, že inspirací pro původní návrh úpravy byla britská úprava, která je poměrně přísná. Při přepočtu odškodnění na počet obyvatel to vycházelo tak, že by se počet odškodněných v ČR měl ročně pohybovat v intervalu 0-1, a s tím jsme v souladu. K dotazu JUDr. Vališové, zda se domnívá, že 1 odškodnění za 5 let účinnosti odškodňovacího zákona odpovídá stanovenému intervalu, dr. Policar odpověděl, že ano, že jsou právě v limitu 0-1.
5. M. Suchánková se zeptala, jestli je skutečně MZd s tím, jak návrh zákona dopadl, spokojeno, když právní úpravu v této oblasti navrhovalo jinak. Na to dr. Policar odpověděl, že se ČR rozhodla pro vstřícnou úpravu, protože neodškodňujeme škodu, která vznikla něčí chybou, vlastně tedy odškodňujeme náhodu. V některých státech se neodškodňuje vůbec. Jak se k odškodňování postavíme, jestli odškodníme, nebo ne, a pokud ano, v jakém rozsahu, je otázkou politické vůle. Existuje vícero možných přístupů a ČR si vybrala svou cestu.
6. M. Suchánková namítla, že je u nás očkování povinné a výsledek je, že když mají děti problém po očkování, stát se o ně nepostará. Dr. Policar odvětil, že nežijeme ve státě, kde by nebyl sociální systém, lidé u nás neumírají na ulici, stát má k lidem sociální přístup. M. Suchánková namítla, že MZd nemá reálné představy o tom, jak se stát stará. Dr. Policar uvedl, že s názorem M. Suchánkové nesouzní. Kdyby byla poptávka po nějaké změně, MZd by ji zaznamenalo, ale poptávka není. K tomu se připojila dr. Lindová a uvedla, že její odbor aplikuje zákon tak, jak je napsaný. Čeká se, jak dopadne řízení před ÚS. Bohužel MZd není účastníkem tohoto řízení. Jednotlivé kauzy nechce komentovat, ale co se lidem stalo, vidí reálně, protože čte žádosti, takže není pravda, že by její odbor neměl přehled o tom, jak se lidem daří.
7. Dr. Policar se znovu vrátil k výkladu kvalifikované újmy (zvlášť závažné ublížení na zdraví) a uvedl, že dosud všechny soudy rozhodly tak, že potvrdily výklad zákona v podobě, v jaké ho aplikuje MZd. Jedinou výjimkou je Městský soud v Praze, ale výklad tohoto soudu je v rozporu s názorem Nejvyššího soudu, obsaženém v jeho návrhu na zrušení částí odškodňovacích zákonů, podaném k Ústavnímu soudu. V tomto návrhu Nejvyšší soud uvedl, že sám nemůže přistoupit k výkladu zákona, který by vypustil podmínku zvlášť závažného ublížení na zdraví, protože by zasáhl do principů dělby moci mezi mocí zákonodárnou a soudní, a to je právě věc, kterou provedl Městský soud v Praze. Do doby podání návrhu Nejvyššího soudu na Ústavní soud postupovalo MZd při vyřizování žádostí podle známého judikátu, protože soudy názor MZd na výklad potvrdily. K tomu dr. Lindová doplnila, že v době, kdy se čeká na rozhodnutí Ústavního soudu, jsou řízení před soudy přerušená. V těchto řízeních nemůže MZd dělat nic jiného než čekat. Co se týče předsoudních řízení, tam je MZd vázáno lhůtou k vyřízení žádostí, přerušovat nemůže, takže rozhoduje podle dosavadního výkladu.
8. K dotazu M. Suchánkové, zda se MZd připravuje na změnu v zákoně, dr. Lindová uvedla, že MZd bude respektovat nález Ústavního soudu a tomu přizpůsobí další postup. Nedokáže předvídat, jak Ústavní soud rozhodne, možností je celá řada a MZd nemá nástroje, jak do doby rozhodnutí Ústavního soudu postupovat.
9. Dr. Vališová se zeptala, jestli MZd uvažuje o tom, jak naložit s žádostmi, jimž MZd v minulosti nevyhovělo z důvodu nesplnění podmínky kvalifikované újmy, tedy s nároky, které jsou v tento moment převážně promlčené. Dr. Policar odpověděl, že MZd má tolik práce, že úvahy o tom, co by mohlo nastat, nevede.
10. M. Suchánková připomněla jednání v březnu 2024, kdy Rozalio navrhlo změnu prováděcí vyhlášky k odškodňovacímu zákonu. Tehdy Mgr. Knytl, vedoucí legislativního oddělení MZd, uváděl, že podobný návrh na novelu vyhlášky MZd připravilo, avšak byla odmítnutá ze strany legislativní rady vlády (LRV). Mgr. Knytl přislíbil tuto vyhlášku spolu s odůvodněním odmítnutí ze strany LRV zaslat Rozaliu. Rozalio tedy znovu žádá, aby mu MZd tyto podklady poskytlo. Přítomní zástupci MZd se shodli, že o příslibu Mgr. Knytla nevědí; dr. Policar i dr. Lindová slíbili, že se pokusí tyto podklady zajistit a Rozaliu poskytnout.
11. M. Suchánková přešla k dalšímu bodu, a to odůvodnění rozhodnutí MZd o odškodnění rodiny Anežky, která zemřela po očkování třetí dávkou povinné hexavakcíny a nepovinnou vakcínou Prevenar 13. Rozalio žádalo o nahlédnutí do spisu, tato žádost byla ze strany MZd zamítnuta z důvodu ochrany osobních údajů rodiny. M. Suchánková vysvětlovala, že Rozalio o nahlédnutí do spisu žádalo proto, aby pochopilo, proč v tomto případě MZd odškodňovalo, zatímco v jiných případech, kdy k újmě na zdraví došlo též po souběžném očkování hexavakcínou a Prevenarem, žádosti o odškodnění rovnou zamítlo s tím, že při souběžném očkování nelze zjistit, která vakcína způsobila NÚ, a nelze tedy prokázat příčinnou souvislost. K tomu dr. Policar vysvětlil, že nežádoucí následek, který v případě Anežky nastal, je v prováděcí vyhlášce uveden jako pravděpodobný následek očkování hexavakcínou. Proto se v tomto případě uplatnila domněnka příčinné souvislosti a příčinnou souvislost již nebylo třeba dále zjišťovat, ani tedy nebylo třeba zjišťovat, po jaké z aplikovaných očkovacích látek nežádoucí účinek skutečně nastal.
12. Dr. Vališová si postěžovala, že požádala o rozhodnutí ve věci Anežky na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, ale z ministerstva jí přišlo rozhodnutí značně začerněné (anonymizované). Takto není možné zjistit, zda MZd skutečně odškodňovalo podle prováděcí vyhlášky. Dr. Policar reagoval tak, že je to snadné, že u Anežky nastal následek, který je uvedený v prováděcí vyhlášce. Dr. Vališová namítla, že v médiích se uvádělo, že u Anežky došlo k rozvoji encefalopatie, zatímco ve vyhlášce je uvedená encefalitida. Proto bychom rádi viděli rozhodnutí včetně diagnózy, pro niž byla náhrada přiznána. Ani u soudních rozhodnutí se diagnózy neanonymizují. Mgr. Pohl uvedl, že ministerstvo není soud, rozhodnutí ministerstva nejsou veřejná jako rozhodnutí soudu, proto MZd brání osobní údaje žadatelů. Dr. Vališová namítla, že tak ovšem veřejnost nemá kontrolu nad tím, zda MZd v dané věci skutečně rozhodovalo podle vyhlášky. Na to dr. Policar řekl, že veřejnost může činnost ministerstva kontrolovat prostřednictvím příslušných orgánů, a že pokud má někdo dojem, že MZd nejednalo v souladu s právem, může podat trestní oznámení. Navíc se nedá řídit tím, co píší média, a k uvedené věci jen dodá, že konkrétní případ MZd nebude komentovat, že může jen říct, že MZd došlo k závěru, že byly naplněny podmínky podle vyhlášky, a proto došlo k odškodnění.
13. V dalším bodu jednání M. Suchánková připomněla, že Rozalio dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že pro obyčejné lidi je obtížné vyhovět podmínkám podávání žádosti o odškodnění, je pro ně obtížné vyznat se v tom, jak mají žádat. Rozalio opakovaně žádá ministerstvo o vypracování manuálu. Dr. Vališová dodala, že užitečné by bylo i to, kdyby MZd nejdřív rozhodlo o tom, zda u žadatele došlo ke zvlášť závažnému ublížení na zdraví, a pokud dojde k závěru, že ano, pak by teprve od žadatele vyžadovalo další náležitosti k prokázání nároku. Podle dr. Policara by takto rozfázovaný postup neměl ministerstvu činit problém, s kolegy se zamyslí nad tím, jak si s touto otázkou poradit v praxi. Dr. Lindová v této souvislosti přislíbila upravit informace na stránkách MZd tak, aby byly co nejvíce srozumitelné a žadatelé následně uspěli. Všichni zástupci MZd přislíbili informovat kolegy, že není vhodné k žadatelům přistupovat jako k protistraně a vůbec není vhodné o žadatelích jako o protistraně mluvit – pochopitelně do doby, než dojde k případnému soudnímu sporu. Rozalio přislíbilo spolupracovat s MZd na přípravě instrukcí pro žadatele.

Poznámky k zápisu z jednání na MZd 3. 6. 2025 – pro čtenáře Rozalia 

K bodu 4:

Ve Spojeném království funguje od roku 1979 program Vaccine Damage Payment Scheme (VDPS – https://www.gov.uk/vaccine-damage-payment), který poskytuje jednorázovou platbu ve výši £120 000 osobám, jež utrpěly závažné poškození zdraví v důsledku očkování.
Mezi koncem 70. let a rokem 2020 bylo v rámci tohoto programu podáno necelých 6 500 žádostí o podporu na všechny vakcíny a bylo uděleno 944 žádostí.
Tento systém bývá často kritizován proto, že je velmi přísný, přesto k odškodňování dochází. Zde je přehled úspěšných žádostí podle posledních fiskálních let:
2022/23: 1 298 posouzených žádostí, 72 schválených.
2023/24: 3 806 posouzených žádostí, 99 schválených.
2024/25 (do konce října 2024): 4 664 posouzených žádostí, 27 schválených (https://www.parallelparliament.co.uk/question/16921/vaccine-damage-payment-scheme)

Celkově tedy bylo v posledních třech letech ročně schváleno v průměru 66 žádostí. S ohledem na počet obyvatel Spojeného království (cca 68,35 mil) a ČR (cca 10,86 mil), bychom měli mít v ČR ve stejných letech ročně minimálně 6 odškodněných. Přestože se v UK odškodňuje aspoň nějak, v důsledku kritiky systému byla v roce 2024 zahájena revize systému s cílem zlepšit jeho efektivitu a spravedlnost. (https://www.telegraph.co.uk/politics/2024/05/04/health-secretary-orders-vaccine-compensation-scheme-review/ ; https://www.leighday.co.uk/news/blog/2024-blogs/the-vaccine-damage-payment-scheme-is-outdated-and-urgently-needs-reform/ )

k bodu 7:

Je sice pravda, že Nejvyšší soud si sám „netroufl“ poskytnout výklad odškodňovacích zákonů, ale toto své rozhodnutí odůvodnil slovy: „příslušná právní úprava je v takovém rozporu s ústavním pořádkem České republiky, že jej nelze překlenout právním výkladem.“ Současně Nejvyšší soud v uvedeném návrhu uvedl že „z dikce Úmluvy i citovaného nálezu Ústavního soudu se podává, že náhrada za poškození zdraví způsobené očkováním má být spravedlivá, což zákonem použitá restriktivní formulace nesplňuje“ a že „omezení nároku požadavkem zvláštní závažnosti ublížení na zdraví je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.“

k bodu 12: 

Informaci o tom, že se u Anežky vyskytla v důsledku očkování encefalopatie, poskytla i právní zástupkyně rodiny JUDr. Barbora Steinlauf na svém FB profilu 27.2.2025 a následně 4. 3. 2025 na https://www.pravniprostor.cz/aktuality/prelomove-rozhodnuti-ministerstvo-zdravotnictvi-poskytne-odskodneni-za-umrti-ditete-po-povinnem-ockovani

Encefalitida je zánět mozku, zatímco encefalopatie je obecné označení pro poškození nebo onemocnění mozku, které nemusí být způsobeno zánětem. Encefalitida je často virového původu a může vést k zánětu mozku. Encefalopatie může být způsobena různými faktory, včetně genetických, metabolických, toxických, nebo po traumatických úrazech. Tyto poruchy zdraví mají různé příčiny, příznaky i léčbu.