Nemoc covid-19 ovlivnila celý svět. V České republice byla přijata mnohá opatření, která měla vliv na životy absolutně všech občanů. Jejich přiměřenost se někdy potýkala se zákonností, ztráta svobod se stala denním chlebem. Kromě jiného se na společnosti negativně podepsala osobní angažovanost lidí využívajících své postavení a obavy neuposlechnout omezující příkazy. Vytváří se tábory stojící proti sobě, a to mezi lidmi, kteří spolu dříve spolupracovali, podřízení vs. nadřízení, ředitelé a učitelé vs. děti a rodiče, zaměstnanci vs. zaměstnavatelé… Tento stav je přiživován dalšími opatřeními i pouhými vyjádřeními politiků a odborníků. Místo dialogu nastoupil boj.
Rozhodli jsme se zveřejňovat zkušenosti lidí, kteří se na nás obracejí s žádostí o radu a pomoc, kteří se cítí být diskriminováni, dehonestováni a nerespektováni. Často až příběhy vyjeví, co lidé dnes a denně zažívají. A tak mohou ukázat, že zatímco se snažíme zbavit problému zvaném covid-19, pošlapáváme práva, svobody a důstojnost občanů. Negativní dopad opatření na zdraví jednotlivců, a především celé společnosti, je zcela zřejmý. Vyháníme čerta ďáblem!
Příběh první: Dítě bez oběda
To, co se děje u nás v práci, nechám bez komentáře – jsem už dostatečně dlouho dospělá, nějak si s tím poradím. Ale dnes ráno mi napsal syn, který studuje na VŠ, že do menzy na oběd nesmí, protože není očkovaný!!! To mi přijde jako neskutečný hnus. Předpokládám, že ten mladší, co chodí do klasické jídelny (školní nemají), přijde s něčím podobným vzápětí…
Příběh druhý: Nasaď si to správně, spratku!
Jsem pedagožkou na střední škole. Je mi tak moc líto studentů! Mými kolegy jsou šikanováni jen za to, že mají špatně nasazenou roušku. Bohužel dochází i k fyzickému násilí – pohlavkům za špatně nasazenou ochranu úst a nosu. Bojím se proti tomu se ohradit. Co kdybych dostala taky? Tímto bych chtěla apelovat na rodiče – mluvte se svými dětmi. I když jsou roušky „povinné“, nesmí docházet k žádnému násilí ze strany pedagogů na dětech! Řešte to, pokud o tom víte.
Příběh třetí: Nejsi očkovaný, máš padáka
V pondělí 1. listopadu 2021 mi skončila pracovní smlouva sjednaná na dobu určitou. Před koncem pracovního poměru se mě zaměstnavatel zeptal, jestli jsem očkovaná. Následně oznámil všem, že chce zaměstnávat jen očkované a všichni mají týden na první dávku, jinak si důvod, proč se rozloučit, najde i pro zaměstnance, kteří mají smlouvy na dobu neurčitou. Mně smlouvu samozřejmě neprodloužil.
Rada Rozalia: Nahrávejte si rozhovory se zaměstnavatelem. Máte na to právo, pokud chcete zajistit důkazy. Nikdo vám to nesmí zakázat, ani sám zaměstnavatel! Jakmile se vás zaměstnavatel zeptá, zda jste očkovaní, řekněte, že na tuto informaci nemá právo a jedná protizákonně, pokud se na to ptá. Odmítněte mu vydat potvrzení o tom, že jste očkovaní. Následně pošlete podnět Úřadu pro ochranu osobních údajů, můžete připojit nahrávku. Zaměstnavateli za toto jednání hrozí vysoká pokuta.
Příběh čtvrtý: Ne(své)právní hasiči
Manžel je u HZS a tlačí na něj a další kolegy, aby se nechali očkovat proti covid-19. Vyhrožují neustálým převelováním po celém území ČR, finančním postihem, postavením mimo službu. Jeho očkovaní kolegové mají volno navíc, které si mohou vybrat, kdy chtějí. Takový nátlak, šikana a diskriminace by u hasičů nemělo existovat. Vždyť právě oni potřebují být co nejvíce v klidu!
Příběh pátý: Svlékni se, roztáhni nohy a poslechni si, jak jsi nežádoucí
Jela jsem ke své gynekoložce na kontrolu. Vylezu na kozu, roztáhnu nohy, když v tom se mě doktorka zeptá: „Jste očkovaná?“ Odpověděla jsem jí, že nejsem. Takovou lavinu, co tam na mě strhla, to jsem ještě nezažila. Skoro na mě křičela, čekala jsem, kdy tam vtrhne sestřička, co se děje. Hrubě se rozčilovala, že díky takovým, jako jsem já, jsou tady lockdowny, a oni, očkovaní, kvůli nám nemůžou normálně žít atd. Bylo to silně přes čáru a zrovna ve chvíli, kdy bránit se je ztíženo situací, ve které se nacházím – nahá, s roztaženýma nohama u její hlavy. Co jí je vůbec do toho, jestli jsem očkovaná? Dnes už vím, že nikomu na tuto otázku odpovídat nemám.
Příběh šestý: Neexistuje ochrana osobních údajů
Náš šéf rozeslal v práci e-mail s výzvou, aby se daní zaměstnanci nechali očkovat a neohrožovali chod společnosti. V kopii e-mailu však byly zveřejněny všechny e-mailové adresy neočkovaných zaměstnanců a byl zároveň poslán všem nadřízeným. Tím se celá struktura společnosti dozvěděla citlivé údaje o zdravotním stavu zaměstnanců. Někteří nadřízení pustili tyto informace i dál mezi další kolegy na pracovišti, což vedlo k velmi nepřátelskému prostředí mezi zaměstnanci.
Příběh sedmý: Bez očkování vám neposkytnu zdravotní péči
Moje matka je onkologickou pacientkou a před nedávnem podstoupila nutnou operaci. Čtyři dny před nástupem do nemocnice jí lékař oznámil, že se musí očkovat vakcínou proti covid-19, a to ještě týž den. Aby ji k očkování donutil, řekl jí, že svou jinou pacientku s nezhoubným nádorem, která též nebyla očkovaná vakcínou proti covid-19, poslal domů s tím, že operace bez toho u ní neproběhne. Místo, kam ji lékař na očkování poslal, bylo zavřené, a tak si rychle hledala sama nemocnici, kde jí vakcínu aplikovali. Tedy člověk, který je psychicky naprosto na dně a je závislý na okamžité lékařské péči, prožívá obrovský strach a není schopen jednat racionálně, je ve svém stavu vyloženě donucen k DOBROVOLNÉMU očkování.
