Rozalio pomáhá lidem žádajícím o náhradu újmy způsobenou povinným očkováním nebo očkováním proti covid-19 sepisovat žádosti k Ministerstvu zdravotnictví (informace o tom, jak a kam podat žádost najdete ZDE). Nejsvízelnější část žádosti se týká požadované výše škody, protože určit ji je práce pro dobrého advokáta, případně soud. Avšak existují vodítka a pokud chtějí poškození ušetřit finance, můžou se pokusit stanovit částku sami. Děkujeme advokátce Vladaně Vališové, která sepsala, jak stanovit požadovanou výši náhrady újmy.
Žádost o odškodnění podávanou na MZd je třeba doplnit o tvrzení, z nichž se dá vycházet při určování náhrady. Do žádosti napište:
- Jaké byly vaše bolesti. Jak často se objevovaly, jak dlouho trvaly, jak byly intenzivní.
- Jaké jste museli užívat utišující prostředky.
- Zda při léčbě vznikly nějaké komplikace, délka hospitalizace se vymykala normálu apod. (čímž byla zvýšena intenzita utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru).
- Jaké další léky jste museli začít užívat a mělo-li to vliv na vaše zdraví.
- Jak jinak jste trpěli. Jaké byly vaše emoce. Po jak dlouhou dobu, jak intenzivní, jak se to projevovalo.
- Zda jste museli držet nějakou zvláštní dietu.
- Zda jste museli absolvovat cvičení a rehabilitace a co to obnášelo (doprava, ztráta času, kolik km jste museli odjet na rotopedu či uplavat… Třeba i ponížení, že jste se museli svlékat před cizími lidmi, že jste museli stále vysvětlovat něco, co vás zraňovalo…).
- Zda jste se stali závislými na pomoci druhých.
- Co jste mohli dělat před očkováním (práce, studium, záliby, společenský život…), a co po něm nemůžete. Co to pro vás znamená v rovině psychické, morální, společenské i finanční.
- Jak to ovlivnilo váš rodinný život, jestli se nějak změnily vaše vztahy s blízkými osobami, s přáteli.
- Jak se změnily vaše možnosti péče o osoby, které na vás byly závislé. Jaké v souvislosti s tím máte obavy.
- Jaké jste měli plány do budoucna či sny, které se kvůli poškození zdraví v důsledku očkování nemohou naplnit a z jakého důvodu.
- Jak byla v důsledku újmy na zdraví zasažena vaše důstojnost.
Z výše uvedeného musí být patrné, že jste trvale vyřazeni z činností běžného života a většiny sfér společenského uplatnění.
Nahrazuje se
- bolestné
- ztížení společenského uplatnění
- ztráta na výdělku
- účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví očkovaného
Bolestné a ztížení společenského uplatnění
Požadovanou náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění z důvodu překážky lepší budoucnosti je třeba prokázat – lékařskými zprávami a/nebo znaleckým posudkem znalce v oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví, či odborným posudkem osoby, která je k tomu způsobilá (např. lékař, který rozumí danému oboru).
Bolestné a ztížení společenského uplatnění je nejsnazší požadovat na základě hodnocení podle metodiky ZDE.
Pokud by se vám nepodařilo zajistit znalecký posudek znalce/ odbornou zprávu jiného odborníka, můžete se o hrubý odhad pokusit sami podle výše uvedené metodiky.
Jedno procento průměrné měsíční mzdy předchozího kalendářního roku udává cenu bodu bolestného, čtyřsetnásobek pak hranici ztížení společenského uplatnění u zcela bezmocného.
Pokud k očkování došlo v r. 2021, potřebujeme znát výši průměrné mzdy v r. 2020, a ta byla 35 611 Kč. Hodnota jednoho bodu tedy bude činit 356,11 Kč.
Budete muset odhadnout a odůvodnit, proč žádáte konkrétní násobek s odůvodněním svého stavu.
Kdybyste např. žádali stonásobek, na ztížení společenského uplatnění byste měli dostat 3 561 100 Kč. Můžete klidně zkusit požádat o nějaký vysoký násobek, přinejhorším vám ho nepřiznají. Ale pro představu uvádím příklad: mladou ženu, manekýnu, pokousal pes a v obličeji jí zůstala i po uzdravení jizva, takže manekýnu již nemohla dělat. Od soudu měla dostat přiznáno 200 tis. Kč.
Bolestné se netýká jen bolesti fyzické, ale i duševního strádání spojeného s vytrpěnou bolestí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017), a to přesto, že pro odškodnění duševních útrap má občanský zákoník zvláštní ustanovení.
Komplikace léčby, délka hospitalizace vymykající se normálu apod. zvyšuje intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru.
Ztráta na výdělku
Pro účely náhrady ztráty na výdělku je třeba doložit délku dočasné pracovní neschopnosti (PN), event. jejího trvání. Doklad o trvání na požádání vystaví k požadovanému datu ošetřující lékař.
Ztráta na výdělku zahrnuje:
- U zaměstnanců rozdíl mezi výší mzdy (platu, odměny), kterou by poškozený dostal, kdyby nebyl v pracovní neschopnosti, a vyplacenou náhradou mzdy. To je třeba doložit např. dohodou o výši mzdy, prac. smlouvou, mzdovým výměrem, vnitřním předpisem + výpisem z účtu či příjmovým dokladem, kterým se prokazuje výše náhrady mzdy.
Pro případ, že by takový doklad neexistoval, je třeba doložit výpočet náhrady mzdy (např. zde https://www.e15.cz/vypocet-nemocenske) a výši uvedeného rozdílu. Náhrada mzdy náleží zaměstnanci jen po tzv. podpůrčí dobu, tedy nejdéle 380 dní od vzniku PN.
O vyplácení nemocenského po 380 dnech však lze písemně požádat Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ), která nemocenské vyplácí: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zvnupd. K žádosti je třeba připojit doporučení ošetřujícího lékaře. Žádost je třeba podat nejpozději do 3 měsíců od skončení podpůrčí doby; pokud jí má být vyhověno tak, aby vyplácení nemocenského plynule navazovalo, je třeba počítat s 30tidenní lhůtou na vyřízení žádosti. Rozhodnutí OSSZ musí předcházet posouzení lékařem lékařské posudkové služby. Jednotlivé prodloužení pak nemůže být delší než 3 měsíce. Toto „dodatečné“ nemocenské může být vypláceno max. 350 dní.
Pokud uplyne podpůrčí doba a nemocný je stále v PN, může požádat o dávky pomoci v hmotné nouzi. Pokud je ukončena i PN, budete mít nejspíš nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Při opětovném nástupu do PN se do podpůrčí doby započítávají dny vybrané 380tidenní podpůrčí doby. Nárok na novou podpůrčí dobu máte až po odpracování 190 kalendářních dní.
2. Pokud měl poškozený sjednaný pracovní poměr na dobu určitou, která uplyne v době, kdy je stále v PN, je třeba doložit, že by s ním zaměstnavatel rád uzavřel po skončení původní smlouvy smlouvu na dobu neurčitou, nebo že by si snadno našel obdobné zaměstnání s platem ve stejné výši (lze doložit např. prac. smlouvou a/nebo platebním výměrem z předchozích zaměstnání, inzeráty… spolu s dokladem o vzdělání a praxi).
3. Obdobně to platí v případě, kdy zaměstnanci uplynula výpověď. Tam pochopitelně nebudeme prokazovat, že s poškozeným chtěl zaměstnavatel uzavřít další smlouvu. Poškozenému nelze doporučit, aby v době PN sám ukončoval prac. poměr dohodou nebo podával výpověď.
4. Nárok na nemocenské vzniká, i pokud PN počne běžet během 7denní (kalendářní dny) ochranné lhůty od skončení prac. poměru. V prvních 14 dnech PN však nemocný nedostane žádnou náhradu mzdy, protože náhrada od zaměstnavatele náleží jen zaměstnanci, a stát hradí nemocenskou až od 15. dne. V době od skončení prac. poměru do 15. dne PN je tedy třeba uplatnit částku, u které lze dokázat, že byste ji jako mzdu pobírali, kdybyste v ochranné lhůtě neonemocněli. (Např. potvrzení o dohodě, že nastoupíte do nového zaměstnání.) V takovém případě byste od MZd požadovali celou výši mzdy, která vám kvůli nemoci ušla.
5. Je třeba počítat s tím, že ve všech případech, kdy se nebude jednat o nemocenskou probíhající v době pracovního poměru, MZd nebude chtít ztrátu na výdělku uhradit.
6. U zaměstnanců je třeba zjistit, jaké by zaměstnanci náležely výhody, pokud by nebyl v PN, a ty uplatnit (odměny, příslib zvýšení mzdy, hmotné penězi ocenitelné výhody, které se poskytují jen pracujícím zaměstnancům…). Vše je třeba nějak doložit.
7. OSVČ mají nárok na nemocenskou jen pokud si hradili dobrovolné nemocenské pojištění, a to v rozsahu podle výše měsíční platby a až od 15. dne. S prokazováním příjmu u OSVČ to bude složitější – dalo by se nejspíš vycházet z průměrného měsíčního příjmu např. na základě daňového přiznání v posledních 3 letech, anebo ho prokázat nějakým jiným věrohodným způsobem.
Účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví očkovaného, o osobu očkovaného a o jeho domácnost
MZd v dopisech pro aplikanty uvádí, že tyto položky nelze uplatnit, ale můžete to zkusit s odkazem na ustanovení čl. 24 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, které zakotvuje spravedlivou náhradu škody osobě, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem, a na ust. § 2 odst. 1 zák. č. 116/2020 Sb., v němž je stanoven rozsah náhrady ve smyslu § 2 zák. č. – 569/2020 Sb. Přinejhorším to zamítnou.
Co se týče nákladů spojených s péčí o zdraví očkovaného atd., tato část uplatňovaného nároku zahrnuje:
- výdaje na léčebnou péči poškozeného, která není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění (např. terapie, ale i náklady vynaložené na lázeňskou péči apod.);
- výdaje účelně vynaložené na osobní péči, která nemá jen lékařský charakter (např. úkony osobní hygieny, přípravy stravy a jejího přijímání, vyměšování, oblékání, jichž není poškozený zcela nebo zčásti sám schopen);
- výdaje na péči o domácnost poškozeného (např. obstarávání nákupů, úklid, praní, vyřizování potřebných záležitostí na úřadech či poště);
- náklady k pořízení potřebných pomůcek i k zabezpečení činností, které poškozený nezvládá, prostřednictvím jiných osob;
- zvýšené náklady na bydlení a dopravu;
- náklady spojené se sportovními, kulturními a podobnými aktivitami pro lidi s postižením.
Účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním nároku
Ačkoli ani zákon č. 569/2020 Sb. ani zákon č. 116/2020 Sb. výslovně neupravují otázku náhrady nákladů spojených s uplatněním nároku, máme za to, že v této otázce je třeba vycházet z ustanovení § 513 občanského zákoníku, z něhož vyplývá, že příslušenstvím pohledávky jsou i náklady spojené s jejím uplatněním. Pokud za účelem prokázání výše bolestného a ztížení společenského uplatnění vynaložíte prostředky na znalecký posudek, požadujete i tento náklad. Podobně v případě, že jste vynaložili prostředky na advokáta, který vám pomáhal s formulací žádosti a/nebo na mzdového účetního, který pro vás spočítal ušlou mzdu.Kdyby nedošlo k ublížení na zdraví v důsledku očkování, tento náklad by vám nevznikl. Pokud sami nejste odborníky v daných oborech, jistě nebude pochyb o tom, že se jedná o náklad účelně vynaložený.
Veškeré náklady je třeba doložit.
Účelnost těchto nákladů, kterou vyžaduje zákon, není dána jen ekonomickým hlediskem, ale především snahou společnosti o začlenění poškozených osob do společenského života ve smyslu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (Sdělení Ministerstva zahraničí č. 10/2010 Sb. m. s.).
