Evropský parlament (…)
A. vzhledem k tomu, že v prosinci 2010 se přední představitelé celosvětového zdravotnictví zavázali, že budou zajišťovat objevování, vývoj a celosvětové poskytování život zachraňujících vakcín, a to zejména v nejchudších zemích, a následujících 10 let (2011 až 2020) prohlásili za „Desetiletí očkování“;
B. vzhledem k tomu, že cena úplného balíčku očkovacích látek pro jedno dítě se od roku 2001 do roku 2014 i při nejnižších světových cenách zvýšila 68krát; vzhledem k tomu, že toto zvýšení cen je neoprávněné a neslučitelné s cílem udržitelného rozvoje zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku;
C. vzhledem k tomu, že země EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP) se významně liší, pokud jde o doporučená očkování a organizaci zdravotnických služeb;
D. vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU přijaly Evropský akční plán WHO pro očkovací látky na období 2015–2020;
E. vzhledem k tomu, že podpora vysoké proočkovanosti chrání občany před nakažením nemocemi, kterým lze předcházet očkováním a které jsou v zemích s nízkou proočkovaností a nízkou mírou imunizace pandemické;
F. vzhledem k tomu, že podle globálního průzkumu, který provedl Projekt důvěry v očkování, má evropský region nejvyšší počet negativních odpovědí, pokud jde o vnímání významu očkování a jeho bezpečnosti a účinnosti, což vede k nejvyššímu stupni váhavosti vůči očkování u obyvatelstva(4) ;
G. vzhledem k tomu, že pokles míry využívání očkování v Evropě vedl k rozsáhlým spalničkovým nákazám a s tím souvisejícím úmrtím v několika evropských zemích;
H. vzhledem k tomu, že na základě přístupu „jedno zdraví“ různé členské státy považují očkování zemědělských a domácích zvířat, které zavedly, za důležité opatření jak k prevenci před vypuknutím přeshraničních nemocí zvířat, tak k omezení rizika další nákazy, včetně infekcí způsobených druhem Coxiella burnetii a dalších bakteriálních a virových onemocnění, které rovněž představují riziko pro veřejné zdraví;
I. vzhledem k tomu, že v období od roku 2008 do roku 2015 bylo v Evropě zaznamenáno 215 000 případů nemocí, aniž v to počítáme chřipku, jimž lze předcházet očkováním(5) ;
1. uznává, že očkování může mít potenciální úlohu při boji proti antimikrobiální rezistenci, která by měla být nadále zkoumána;
2. uznává, že očkování může mít potenciální úlohu při snižování potřeby antibiotik, čímž pomáhá při omezování šíření antimikrobiální rezistence, která by měla být nadále zkoumána; zdůrazňuje však, že naléhavé snížení nadměrného používání a zneužívání antibiotik a neúmyslného ošetřování antibiotiky musí zůstat hlavní prioritou;
3. konstatuje, že očkování každoročně zabrání přibližně 2,5 milionu úmrtí na světě a snižuje náklady na léčbu konkrétní nemoci, včetně antimikrobiální léčby;
4. vítá skutečnost, že zavedení rozsáhlých ochranných očkování v Evropě významně přispělo k vymýcení nebo oslabení mnoha infekčních onemocnění; nicméně se obává znepokojivého jevu, kterým je váhavost vůči očkování, jakož i nedostatku vnitrostátních doporučení, která by zohlednila stárnoucí obyvatelstvo, a žádá o větší transparentnost při výrobě očkovacích látek a o opatření, která by evropským občanům dodala jistotu;
5. zdůrazňuje, že očkovací látky se přísně testují v několika fázích hodnocení, a poté je předběžně vybere WHO a schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a jsou pravidelně přezkoumávány; poukazuje na to, že výzkumní pracovníci jsou povinni oznámit jakýkoli střet zájmů;
6. navrhuje, aby byli z hodnotících panelů vyloučeni vědci ve střetu zájmů; žádá o důvěrnost jednání o zrušení hodnotícího panelu EMA; navrhuje, aby vědecké a klinické údaje, které sloužily jako podklad pro závěry panelu, byly při předběžném zaručení anonymity zveřejněny;
7. připomíná, že Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) uvádí, že imunizace prostřednictvím očkování je nákladově efektivním zdravotním zásahem v oblasti boje proti antimikrobiální rezistenci(6) ;
8. vítá aktivní zapojení Komise do problému očkování a začlenění iniciativy v oblasti očkování do pracovního programu Komise na rok 2018; vítá zveřejnění plánu pro doporučení Rady o posílení spolupráce v oblasti prevence nemocí, jimž lze předcházet očkováním;
9. vyjadřuje svou podporu skutečnosti, že Komise ve svém akčním plánu proti antimikrobiální rezistenci oznamuje, že poskytne pobídky ke zvýšení zavádění diagnostik, antimikrobiálních alternativ a očkování(7) ;
10. vítá nadcházející zahájení společné akce spolufinancované programem EU v oblasti zdraví, který je zaměřen na zvýšení míry proočkovanosti;
11. vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily právní základ pro imunizaci; poukazuje na to, že podle cíle 1 Evropského akčního plánu WHO pro očkovací látky na období 2015–2020 je zavedení a provádění vhodného legislativního rámce zásadní pro definici vnitrostátních priorit a pro přijetí konkrétních opatření vedoucích k udržitelnému závazku k imunizaci;
12. důrazně podporuje dohodu o společném zadávacím řízení, které dává členským státům a Komisi rámec ke společnému zadávání zakázek na očkovací látky, čímž spojuje kupní sílu členských států, a tím zajišťuje dostupnost pandemických a dalších vakcín v dostatečných množstvích, přístup k očkovacím látkám a rovné zacházení se všemi zúčastněnými členskými státy;
13. vítá skutečnost, že 24 členských států podepsalo dohodu o společném zadávacím řízení, což znamená, že dohoda se týká 447,8 milionu občanů z celkového počtu 508,2 milionu občanů Evropské unie; vyzývá členské státy, které dohodu dosud nepodepsaly, aby tak učinily a zajistily, že se bude vztahovat na všechny občany EU;
14. připomíná, že je důležitá transparentnost při budování a zachování důvěry veřejnosti v léčivé přípravky;
15. připomíná význam nařízení o klinických hodnoceních(8) pro stimulaci a usnadnění výzkumu nových očkovacích látek a zajištění transparentnosti výsledků klinických hodnocení; vyzývá Komisi a agenturu EMA, aby neprodleně prováděly nařízení o klinických hodnoceních, zejména zřízením Evropského portálu a databáze, při jehož provádění docházelo přes dva roky k výrazným zpožděním; dále vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zajistily, že současný proces přemístění agentury EMA mimo Londýn nezpůsobí žádné další narušení nebo zpoždění práce agentury;
16. vyzývá členské státy, aby zajistily, že zdravotnický personál bude sám dostatečně očkován; vyzývá Komisi, aby řešila proočkovanost zdravotnického personálu ve svém návrhu doporučení Rady o prohloubené spolupráci zaměřené proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním;
17. domnívá se, že iniciativa Komise týkající se návrhu na doporučení Rady ohledně prohloubené spolupráce zaměřené proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním, která má být předložena ve druhém čtvrtletí roku 2018 a zaměřena na podporu členských států při provádění očkovacích programů, snižování váhavosti vůči očkování, posilování nabídky vakcín a při celkovém zvyšování míry proočkovanosti, je dobrým krokem; vyzývá Komisi a Radu, aby při vypracování doporučení zohlednily postoj Parlamentu;
18. se znepokojením konstatuje, že epidemiologické údaje o současné situaci očkování v členských státech ukazují významné nedostatky v zavádění očkování a že míra proočkovanosti potřebná pro zajištění přiměřené ochrany je nedostatečná; s obavami konstatuje, že rostoucí a rozšířená váhavost vůči očkování dosáhla znepokojivých rozměrů kvůli rozsahu souvisejících zdravotních důsledků způsobených v členských státech; vzhledem k užitečnosti očkování coby nástroje prevence žádá členské státy, aby zajistily, že proočkovanost bude rozšířena i mimo rané dětství a že se bude na všechny skupiny obyvatelstva vztahovat přístup spočívající v celoživotním očkování;
19. zdůrazňuje, že oslabení důvěry veřejnosti v očkování na celém světě je důvodem k obavám a velkou výzvou pro odborníky v oblasti veřejného zdraví; konstatuje, že Evropa v důsledku váhavosti vůči očkování v současnosti čelí v řadě zemí ohniskům výskytu spalniček, kterým by bylo možné předejít; vyzývá Komisi, aby nadále zvyšovala podporu pro vnitrostátní vakcinační úsilí zaměřené na zvýšení pokrytí;
20. zdůrazňuje, že k obnovení důvěry v očkování by přispěla větší transparentnost v procesu hodnocení vakcín a jejich přídavných látek a financování nezávislých výzkumných projektů týkajících se jejich případných vedlejších účinků;
21. vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily infrastrukturu pro shromažďování údajů s cílem sledovat vzorce infekčních onemocnění a skutečný dopad vakcín za účelem podpory provádění imunizačních programů;
22. vyjadřuje znepokojení nad značnými rozdíly mezi očkovacími látkami, které jsou doporučovány, poskytovány či ustanoveny v různých členských státech; je rovněž znepokojen tím, že tyto rozdíly v míře proočkovanosti zvyšují nerovnost v oblasti zdraví mezi členskými státy a maří úsilí omezovat a odstraňovat nemoci, jimž se dá předcházet;
23. odsuzuje rozšíření nespolehlivých, zavádějících a nevědeckých informací o očkování, které jsou ještě prohlubovány mediálními spory, senzacechtivostí médií a špatnou žurnalistikou; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly účinná opatření proti rozšíření těchto dezinformací, aby dále rozvíjely osvětové a informační kampaně zaměřené na obnovení důvěry v očkovací látky a aby zlepšily vzdělávání a dialog, zejména zaměřené na rodiče, včetně vytváření evropské platformy zaměřené na zvýšení míry proočkovanosti a na zabránění tomu, aby se zavádějící informace ukázaly jako účinné;
24. zdůrazňuje, že je nutné poskytnout občanům inkluzivní, faktické a vědecky podložené informace; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily dialog se zainteresovanými stranami z občanské společnosti, s místními hnutími, akademickou obcí, sdělovacími prostředky a vnitrostátními zdravotnickými orgány s cílem bojovat proti nespolehlivým, zavádějícím a nevědeckým informacím o očkování;
25. vyjadřuje znepokojení nad omezeným rozpočtem vyčleněným v některých členských státech speciálně na očkovací látky, jakož i nad vysokými cenami a velkými rozdíly v cenách některých vakcín zachraňujících život, které hrozí dalším zhoršením stávajících nerovností v oblasti zdraví; vybízí Komisi a členské státy, aby co nejdříve provedly opatření požadovaná v usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU pro zlepšení přístupu k léčivům(9) , a zároveň zdůrazňuje, že očkovací látky jsou z dlouhodobého hlediska jedním z nejúčinnějších opatření zdravotnických systémů v oblasti veřejného zdraví;
26. s obavami konstatuje, že vysoké ceny vakcín neúměrně postihují země s nízkými a středními příjmy, včetně zemí, které přicházejí o dárcovskou podporu, již předtím dostávaly od Světové aliance pro vakcíny a imunizaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, která usnadní přístup k vakcínám v dotčených zemích;
27. vítá povzbudivý pokrok, k němuž došlo v boji proti nádorovým a jiným onemocněním způsobeným lidským papillomavirem (HPV) díky programům očkování proti viru HPV; vyzývá členské státy, aby dále vyvíjely tyto programy a zkoumaly způsoby, jak zvýšit míru proočkovanosti a předcházet jiným druhům rakoviny, například zahrnutím chlapců do programů očkování;
28. je přesvědčen, že poskytování služeb v oblasti očkovacího screeningu a očkování pro migranty a uprchlíky přicházející do zemí EU je nezbytné; vyzývá Komisi a členské státy, aby zmapovaly, jaké konkrétní činnosti týkající se očkování migrantů a uprchlíků vstupujících do zemí EU jsou prováděny, a aby energicky pracovaly na řešení odhalených nedostatků;
29. je znepokojen nedostatkem vakcín a vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly řešení, která povedou ke zvýšení dodávek a dostupnosti vakcín, včetně opatření pro zvýšení zásob očkovacích látek;
30. vyzývá členské státy a Komisi, aby propagovaly kampaně na zvyšování informovanosti mezi zdravotnickými pracovníky poskytujícími očkování, které zdůrazní jejich morální a etickou povinnost chránit veřejné zdraví poskytováním dostatečných informací o očkováních pacientům (nebo jejich zákonným zástupcům), aby mohli učinit informované rozhodnutí;
31. zdůrazňuje, že zdravotničtí pracovníci jsou základním kamenem veřejného přijetí očkování a jejich doporučení jsou stále uváděna jako hlavní důvod očkování(10) ;
32. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly zcela komplexní akční plán EU, ve kterém by upozornily na společenský problém váhavosti vůči očkování, posílily závazky členských států vůči imunizaci jako prioritnímu opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně prioritních a specifických regionálních opatření, a aby zohlednily proměnlivé okolnosti a konkrétní problémy, jimž čelí jednotlivé členské státy;
33. vyzývá Komisi, aby usnadnila harmonizovanější a lépe sladěný harmonogram pro očkovací látky napříč EU, aby sdílela osvědčené postupy, aby společně s členskými státy zjišťovala možnosti pro vytvoření platformy EU pro kontrolu bezpečnosti a účinnosti vakcín, aby zajistila rovnoměrné pokrytí v Evropě, aby snížila nerovnosti v oblasti zdraví a aby přispěla ke zvýšení důvěry v programy očkování a očkovací látky; vyzývá Komisi, aby zahájila iniciativy zaměřené na očkování, jako například „Evropský den očkování proti chřipce“, které by umožnily každý rok provést kampaň týkající se očkování, a to s cílem dosáhnout 75% pokrytí, které stanovují doporučení Rady pro sezónní chřipku;
34. vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci politiky „jedno zdraví“ přijaly konkrétní opatření s cílem zvýšit prostřednictvím finančních a politických pobídek míru proočkovanosti jak u lidí, tak případně i u zvířat, a tím nákladově efektivněji bojovaly proti infekčním nemocem a rezistenci vůči antibiotikům, mimo jiné v rámci budoucí společné zemědělské politiky po roce 2020;
35. vyzývá členské státy, aby včas poskytly údaje o očkování a o nemocech, jimž lze předcházet očkováním, Komisi, středisku ECDC a organizaci WHO;
36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Světové zdravotnické organizaci a vládám členských států.
Zdroj: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P8-TA-2018-0188&language=CS
——————————————————————————————————–
Návrh usnesení, který nebyl Evropským parlamentem brán v potaz: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=MOTION&reference=B8-2018-0195&language=CS
Citace z tohoto usnesení:
A. vzhledem k tomu, že metoda preventivního očkování, která se zaměřuje na určité nemoci, jako je tetanus, dětská obrna, neštovice a tuberkulóza, dosud dosáhla mimořádně dobrých výsledků, aniž by se projevily významné nežádoucí účinky, ať už na evropské, nebo celosvětové úrovni, a aniž by vyvstaly obavy ohledně minimální míry proočkovanosti;
B. vzhledem k tomu, že v Evropě se dnes tyto patologie znovu objevují v rezistentní podobě a že existuje přímá a prokázaná souvislosti s velkými migračními vlnami;
C. vzhledem k tomu, že za sedm let počet případů nemocí, kterým lze předcházet očkování, v EU dosáhl 215 000 případů (s výjimkou chřipky), tj. 30 000 ročně neboli 0,0055 % evropské populace, a jedná se tedy z vědeckého hlediska o velmi nízké riziko, pokud jde o poměr přínos/riziko(3);
D. vzhledem k tomu, že 95 % těchto onemocnění, z nichž některá mohou být smrtelná a lze jim předejít očkováním, bylo v Evropě v podstatě vymýceno výhradně prostřednictvím hygienických návyků, zejména pak jde o spalničky;
E. vzhledem k tomu, že stále dochází ve světě ke 2,5 milionu úmrtí, a to nikoliv přímo kvůli nedostatečnému očkování, ale kvůli šíření určitých chorob výlučně kvůli špatné hygieně;
F. vzhledem k tomu, že k 1. lednu 2018 bylo očkování v 28 členských státech velice odlišné a již deset let je v Evropě nedostatek očkovacích látek;
G. vzhledem k tomu, že navzdory této skutečnosti nedošlo v Evropě ani ve světě k žádné pandemii, která by odůvodňovala současné projevy panikářů, kteří požadují více očkování;
H. vzhledem k tomu, že právě tyto panikářské projevy představují skutečné falešné zprávy;
I. navíc vzhledem k tomu, že nebyl proveden žádný experiment u polyvalentních očkovacích látek obsahujících více kmenů, a to navzdory skutečnosti, že v současnosti probíhá proces povinného zavádění používání těchto očkovacích látek v různých zemích Unie;
J. vzhledem k tomu, že souvislost mezi očkovacími látkami a antimikrobiální rezistencí (AMR) není přímá; vzhledem k tomu, že s AMR lze bojovat pouze náležitým celosvětovým používáním antibiotik, a nikoliv jednoduše správným užíváním očkovacích látek;
K. vzhledem k tomu, že článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech stanoví, že: „1. Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. 2. Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných“;
1. vyzývá k velmi důsledným kontrolám migrantů na vnějších hranicích EU s cílem zjistit, zda mohou být přenašeči rezistentních choroboplodných zárodků;
2. vyzývá k provedení týchž kontrol na hranicích každého členského státu;
3. vyzývá každý členský stát, aby provedl rozsáhlé zkoušení u polyvalentních očkovacích látek předtím, než jsou uvedeny na trh a jejich použití uloženo zákonem, a aby porovnal podíly přínosů/rizik ve srovnání s jinými metodami prevence;
4. vyzývá k co nejtransparentnějšímu zveřejnění všech informací týkajících se evropských výzev k podávání nabídek, které vydalo a schválilo 24 členských států, v nichž se nacházejí laboratoře na výrobu očkovacích látek;
5. vyzývá k dodržování rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, pokud jde o rozšíření úcty k soukromí(4) extrapolací na povinné očkování;
6. vyzývá k zachování pravomoci členských států stanovit program očkování;
7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, Světové zdravotnické organizaci a vládám a parlamentům členských států
