Návrh
ZÁKON
ze dne 2019,
o náhradě újmy způsobené povinným očkováním
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje poskytování náhrady újmy způsobené povinným očkováním.
(2) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za újmu způsobenou povinným očkováním.
(3) Náhradu újmy poskytuje stát za podmínek, v rozsahu a způsobem, které jsou stanoveny tímto zákonem.
§ 2
Povinné očkování
Pro účely tohoto zákona se rozumí povinným očkováním pravidelné, zvláštní nebo mimořádné očkování podle zákona o ochraně veřejného zdraví1).
§ 3
Předmět náhrady újmy
(1) Stát nahradí poškozenému újmu způsobenou povinným očkováním, které provedl poskytovatel zdravotních služeb2), a to v souladu s § 2958 a § 2960 občanského zákoníku3).
(2) Má se za to, že újma na zdraví je způsobena povinným očkováním, jedná-li se podle prováděcího právního předpisu o újmu na zdraví, která je na základě odborného medicínského poznání známým možným následkem daného povinného očkování, a nastane v čase tam uvedeném.
§ 4
Uplatnění nároku na náhradu újmy
(1) O poskytnutí náhrady újmy podle tohoto zákona osoba, které vznikla újma, (dále jen „poškozený“) požádá Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Žádost poškozený předloží nejpozději do 3 let ode dne, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro uplatnění náhrady újmy, anebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl.
(2) Okolnosti rozhodné pro uplatnění náhrady újmy zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.
(3) Jedná-li se o újmu na zdraví nezletilého, který není plně svéprávný, počne doba pro uplatnění náhrady újmy běžet, až se nezletilý stane plně svéprávným. Nenabude-li plné svéprávnosti, nepočne tato doba běžet, dokud mu po dovršení zletilosti nebude jmenován opatrovník.
(4) Není-li žádost poškozeného o poskytnutí náhrady újmy předložena ministerstvu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nebo 3, nárok na náhradu újmy podle tohoto zákona zaniká.
§ 5
(1) Poškozený žádá o poskytnutí náhrady újmy ministerstvo písemnou žádostí doloženou doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku na náhradu újmy.
(2) Žádost o poskytnutí náhrady újmy obsahuje tyto údaje:
a) jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt poškozeného,
b) zdravotní pojišťovna, u které je poškozený pojištěn,
c) popis příčin vzniku újmy a uvedení rozsahu újmy, zejména kdo a kdy očkovací látku podal, jaká újma poškozenému vznikla, kdy se objevily příznaky újmy, jak se projevovaly, jak dlouho trvaly nebo zda stále trvají,
d) označení vybrané očkovací látky, jejímž použitím újma podle poznatků poškozeného vznikla,
e) požadovaná výše náhrady újmy,
f) způsob poskytnutí náhrady újmy.
(3) K žádosti o náhradu újmy poškozený připojuje lékařské zprávy poskytovatelů zdravotních služeb o poskytování zdravotních služeb poškozenému v důsledku újmy vzniklé povinným očkováním, prokazující nárok poškozeného.
§ 6
(1) Neobsahuje-li žádost podle § 5 podklady prokazující nárok poškozeného, vyzve ministerstvo poškozeného, aby doplnil chybějící údaje, doklady nebo podklady nejpozději ve lhůtě do 60 dnů ode dne obdržení výzvy. V této lhůtě může poškozený též upřesnit rozsah a výši náhrady újmy, o jejíž poskytnutí požádal. Ministerstvo může z důvodů hodných zvláštního zřetele tuto lhůtu na podkladě žádosti poškozeného prodloužit.
(2) Pokud žádost poškozeného podle § 5 neobsahuje dostatečné údaje, nebyly k ní připojeny požadované doklady a podklady, ani na podkladě výzvy ministerstva nebyly náležitosti žádosti, jakož i předepsané nebo vyžádané doklady a podklady poškozeným doplněny, náhrada újmy se poškozenému neposkytne. Ministerstvo o svém závěru poškozeného bezodkladně vyrozumí. Tím není dotčeno právo poškozeného domáhat se přiznání náhrady újmy u soudu za podmínek podle § 8 odst. 3.
§ 7
(1) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si k posouzení nároku poškozeného informace ze zdravotnické dokumentace, kterou o poškozeném vede poskytovatel zdravotních služeb.
(2) Poskytovatel zdravotních služeb bezodkladně umožní pro tento účel ministerstvu nahlédnout do zdravotnické dokumentace vedené o poškozeném, pořídit si výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentace, popřípadě poskytovatel pořídí do 15 dnů od obdržení písemné žádosti ministerstvu kopie zdravotnické dokumentace.
(3) Poskytovatel, který na základě žádosti pořídil ministerstvu kopie zdravotnické dokumentace, může požadovat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady vynaložené na pořízení kopií zdravotnické dokumentace, a za jejich odeslání úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich odesláním.
§ 8
(1) Skutečnosti nezbytné pro posouzení nároku na náhradu újmy posoudí ministerstvo bezodkladně po obdržení žádosti. Při posuzování vychází z předložených nebo vyžádaných dokladů a podkladů a dále z odborných nebo znaleckých posudků.
(2) Jestliže ministerstvo zjistí, že újma byla podle tohoto zákona způsobena povinným očkováním, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nejsou-li pochybnosti o vzniku újmy poškozenému a o výši jím požadované náhrady újmy, zaplatí ministerstvo náhradu újmy poškozenému nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy ministerstvo žádost poškozeného o poskytnutí náhrady újmy obdrželo, a to způsobem, který poškozený ve své žádosti navrhl. Lhůta 6 měsíců se prodlužuje o délku lhůty k doplnění chybějících údajů, dokladů nebo podkladů podle § 6 odst. 1.
(3) Pokud ministerstvo nedospěje k závěru, že újma byla podle tohoto zákona způsobena povinným očkováním, tak náhradu újmy nezaplatí. Ministerstvo o svém závěru poškozeného bezodkladně vyrozumí.
(4) Je-li výše újmy prokázána v částce nižší, než činí požadovaná výše náhrady újmy, zaplatí ministerstvo náhradu újmy v prokázané výši. Ministerstvo o svém závěru poškozeného bezodkladně vyrozumí.
(5) Pokud ministerstvo nezaplatí náhradu újmy v požadované výši ve lhůtě a za podmínek uvedených v odstavci 2, může se poškozený domáhat přiznání náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu, a to nejpozději do 4 let ode dne, kdy ministerstvo žádost poškozeného o poskytnutí náhrady újmy obdrželo.
(6) Přizná-li náhradu újmy soud, zaplatí ministerstvo poškozenému přiznanou výši náhrady újmy ve lhůtě určené pravomocným rozhodnutím soudu.
(7) Uplatnění nároku na náhradu újmy podle tohoto zákona u ministerstva je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu újmy u soudu.
§ 9
Regresní úhrada
(1) Nahradil-li stát poškozenému újmu způsobenou povinným očkováním, může požadovat regresní úhradu po jiné osobě, která je povinna nahradit tuto újmu poškozenému.
(2) Stát může požadovat regresní úhradu pouze ve výši odpovídající účasti osoby na způsobení vzniklé újmy, a to v souladu s občanským zákoníkem3).
(3) Zjistí-li ministerstvo, že vznik újmy mohl být způsoben zaviněným protiprávním jednáním jiné osoby, oznámí své zjištění zdravotní pojišťovně, u níž je poškozený pojištěn. Společně s oznámením je ministerstvo povinno zdravotní pojišťovně předat veškeré údaje, doklady a podklady potřebné pro uplatnění náhrady nákladů vynaložených na zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Oznamovací povinnost splní ministerstvo do tří měsíců ode dne zjištění.
§10
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou známé možné následky povinného očkování spočívající v újmě na zdraví a čas jejich výskytu na základě odborného medicínského poznání.
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 11
(1) Ve věcech neupravených tímto zákonem se poskytování náhrady újmy způsobené povinným očkováním řídí občanským zákoníkem3).
(2) Byla-li poškozenému poskytnuta náhrada újmy podle tohoto zákona, nelze poškozenému poskytnout náhradu téže újmy podle jiných právních předpisů.
(3) Podle tohoto zákona se poskytuje náhrada újmy způsobené povinným očkováním provedeným po dni nabytí jeho účinnosti.
§ 12
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
1) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
3) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.