Tento text byl přeložen ze zahraničních stránek a není textem spolku Rozalio. Informace v něm obsažené nemusí odpovídat epidemiologické situaci v ČR či oficiálním doporučením v očkování. Zdroj: immune.org.nz

 

Dětská obrna je vysoce nakažlivé virové onemocnění vyvolané třemi typy polioviru (1, 2 a 3). Infekce může vést k nevratné paralýze, obvykle svalů dolních končetin. V některých případech dochází k paralýze dýchacího svalstva a postižený člověk může zemřít.
Globální iniciativa usiluje o vymýcení dětské obrny prostřednictvím vakcíny poskytnuté všem dětem a zajištění světa bez tohoto onemocnění příštím generacím. Od roku 1988 se počet případů výskytu dětské obry snížil o více než 99,9 %.
Jedinými zeměmi na světě s endemickou dětskou obrnou zůstávají Nigérie, Afghánistán a Pákistán. Divoký poliovirus typu 2 byl celosvětově vymýcen v roce 1999, od roku 2012 nebyl hlášen žádný případ nemoci vyvolaný poliovirem typu 3.
V zemích postižených ozbrojenými konflikty, v nichž dojde k přerušení imunizačních programů, se zvyšuje riziko opětovného výskytu tohoto onemocnění.
Před vyvinutím vakcíny se nakazil téměř každý člověk, přičemž nejvyšší míra onemocnění byla u kojenců a mladších dětí. V roce 1961 se na Novém Zélandu začalo očkovat orální poliovakcínou (OPV). Tato orální vakcína obsahuje oslabený (zmírněný) živý poliovirus, pojí se s ní však vzácné riziko vakcínou vyvolané poliovirové infekce. Z důvodu zamezení tohoto rizika byla na NZ v roce 2002 zavedena inaktivovaná poliovakcína (IPV).
Přestože se orální poliovakcína i nadále používá po celém světě, v roce 2016 došlo ke globálnímu ukončení používání virové složky typu 2 v OPV a celosvětově se začíná zavádět IPV.
Dokud nebude dětská obrna vymýcena na celém světě, přetrvává riziko jejího návratu do zemí, kde se již nevyskytuje.


Šíření

Člověk je jediným hostitelem poliovirů. Osoba nakažená poliovirem vylučuje virus ve slinách a výkalech bez ohledu na přítomnost či absenci příznaků onemocnění. Polioviry se šíří orálně-fekálním a orálně-orálním přenosem. K přenosu viru může dojít kontaminovanou vodou, mlékem či jídlem.


Příznaky

Naprostá většina infikovaných (cca 95 %) nemá žádné příznaky. Tyto osoby však po dobu nakažení vylučují virus ve slinách a výkalech a mohou nemoc šířit dále.
Ve 4-8 % případů se vyskytnou příznaky méně závažného nespecifického onemocnění jako mírná horečka, bolest hlavy, únava, zvracení, ztuhnutí krku, bolest hrdla nebo bolest svalů.
V 1-5 % případů dojde k vývinu aseptické meningitidy několik dnů poté, co se daná osoba zotaví z nespecifického onemocnění. Obvykle nastane úplné zotavení.
Ve 2 % případů dojde k rychlému nástupu akutní flacidní paralýzy jedné končetiny nebo respiračního systému. Inkubační doba mezi expozicí a vyvinutím paralytického onemocnění je obvykle 7-21 dnů, může však trvat jen 3 dny, nebo až 35 dnů.


Léčba

Dětská obrna se nedá léčit.
Během akutního onemocnění lze poskytovat pouze podpůrnou léčbu k omezení komplikací souvisejících s paralýzou. Rehabilitace po uzdravení může zamezit či omezit post-poliomyelitické deformity a zvýšit nezávislost.


Rizika

Výskyt komplikací spojených s dětskou obrnou záleží na tom, jakou část těla poliovirus napadl. K nejčastějším komplikacím patří trvalá svalová ochablost či paralýza, obtíže při močení a infekční záněty močových cest, nestejnoměrný růst končetin (postižená noha neroste, zatímco nepostižená dál normálně roste), deformity kostí, srdeční potíže, dýchací potíže, poškození hlavových nervů, poškození mozku a smrt.
U osob, které prodělaly dětskou obrnu, se může rozvinout post-poliomyelitický syndrom, pro který jsou charakteristické značné bolesti a ochablost svalů 15-40 let po uzdravení. Předpokládá se, že souvisí se stárnutím svalů a nervů, u nichž se kompenzuje původní poškození.


Prevence

Dětské obrně lze zamezit pouze očkováním. Osoby chystající se cestovat do země, v nichž poliovirus stále koluje, by měly být naočkovány a během návštěvy dané země si dávat pozor na hygienu a vyhýbat se jakémukoli riziku plynoucímu z kontaminované vody a jídla.
Jelikož se potenciální přenašeči v kontaktu s nakaženým v rámci domácnosti nakazí ještě dříve, než je onemocnění diagnostikováno, izolace nemocného člověka v domácím prostředí nemá smysl.

 

Dětská obrna

Komplikace způsobené nemocí

  • většina případů bez příznaků (95 %)

  • u 4-8 % nakažených méně závažné nespecifického onemocnění

  • aseptická meningitida u 1-5 % nakažených

  • rychlý nástup paralýzy u cca 2 % nakažených

  • trvalá svalová ochablost anebo paralýza

  • narušený růst

  • poškození mozku, srdce, nervů

  • možné bolest a ochablost svalů (post-poliomyelitický syndrom) 15-40 let po uzdravení

 

Reakce na vakcínu (IPV)

  • podrážděnost, neklid

  • ospalost

  • změněné stravovací zvyklosti u kojenců

Podobně jako u jakéhokoli jiného léku se po očkování může velmi vzácně vyskytnout vážná alergická reakce (˂ 1 ze 4 milionů dávek).